Nasavrky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městu na Chrudimsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Nasavrky (rozcestník).
Nasavrky
Kostel svatého Jiljí
Znak obce NasavrkyVlajka obce Nasavrky
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0531 571911
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Chrudim (CZ0531)
Obec s rozšířenou působností Chrudim
Pověřená obec Nasavrky
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,55 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 666 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 475 m n. m.
PSČ 538 25
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 8
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Náměstí 77
53825 Nasavrky
Starosta Mgr. Milan Chvojka
Oficiální web: www.nasavrky.cz
Email: info@nasavrky.cz
Nasavrky
Nasavrky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Nasavrky se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, asi 13 km jižně od okresního města Chrudimi. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Historici se přou o výklad názvu obce. Ještě před nedávnem vědecký výklad vážně připouštěl, že Nasavrky mají původ ve staročeském slovním spojení „na sě vrkati“, tj. ves lidí, kteří na sebe zamilované vrkali. Skutečnost však bude pravděpodobně méně romantická. Jedním z možných výkladů je odvození z „Nasswerk“, tj. „mokrý důl“ či složeniny „Nassau“, neboli „mokrá niva“, ve spojitosti s werk (důl, šachta), tj. „Nassauwerk“ by výklad byl „důl u mokré nivy“. Spojitost Nasavrk a středověkého dolování se však nepodařilo zatím spolehlivě doložit.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek od západu

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy zde měl majetek Konrád z Nasavrk. V roce 1350 stál již zdejší kostel Svatého Jiljí a na místě nynějšího zámku se nacházela tvrz. V té době patřily Nasavrky císaři Karlu IV., který je v roce 1355 daroval panství Strádov i s Nasavrky olomouckému biskupovi a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. V roce 1360 byli Nasavrky povýšeny na městečko s právem týdenního trhu. Když v polovině 15. století hrad Strádov zpustl, byla přenesena správa panství na tvrz do Nasavrk.

V 16. století se majitelé střídali. V roce 1545 za Magdalény Běškovcové z Běškovic je prvně písemně zmiňována tvrz. V roce 1585 koupil Nasavrky Jan Kekula ze Stradonic. Když zemřel, provdala se jeho druhá manželka za Václava Zárubu z Hustířan. Kolem roku 1600 nechal Václav Záruba z Hustířan tvrz zbourat a na jejím místě vystavěl dvoupatrový renesanční zámek nepravidelného půdorysu se dvěma věžičkami zdobený psaníčkovými sgrafity. Za účast ve stavovském povstání byly však Nasavrky Zárubům zkonfiskovány. Levně je koupil císařský důstojník František de Couriers, který panství rozšířil. V rozšiřování panství pokračoval i jeho syn František Emanuel. V polovině 17. století čítalo nasavrcké panství kromě zámku a městečka dalších 14 vesnic. Pak panství přešlo sňatkem do rodu Schönfeldů. I ti panství rozšiřovali a tak v polovině 18. století k němu patřilo kromě zámku a městečka dalších 5 již opuštěných tvrzí a 88 vesnic. Schönfeldové však na zámku trvale nesídlili, středem jejich panství byla Seč, a zámek tak chátral.

V roce 1737 se Kateřina Schönfeldová provdala za Jana Adama Auersperga. Auerspergové pak drželi panství až do roku 1945. Za jejich vlastnictví se správa panství později opět přesunula do Nasavrk. Zámek, popisovaný v roce 1757 jako polorozbořený, prošel generální opravou, při níž dostal dnešní podobu, a sloužil jako byty panských úředníků. Kanceláře pak byly v hospodářských budovách. Když byla správa panství přenesena do Slatiňan, nastěhovali se do zámku úředníci nově zřízeného okresního úřadu, od roku 1868 pak úředníci okresního soudu a berního úřadu. Dnes je v přízemí zámku turistické informační centrum a obřadní síň a v prvním patře stálá expozice Po stopách Keltů. Druhé patro slouží jako výstavní a koncertní prostory.

K 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Nasavrkách.
  • Zámek Nasavrky – zámek byl vybudován okolo roku 1600 na místě dřívější tvrze. Během doby byl zámek několikrát přestavěn do dnešní podoby dvoupatrové rezidence. Poslední úpravy proběhly v letech 19951997 a v prostorách zámku je nyní umístěna interaktivní keltská expozice a konají se zde různé kulturní akce.
  • Kostel svatého Jiljí – první zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1350
  • Krucifix
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Kaštanka – sad jedlých kaštanů, vysazovaných již od roku 1776
  • Naučná stezka keltského osídlení (nedaleké oppidum u vsi Hradiště)

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Pod zámkem jsou zasypaná sklepení s těžkým žalářem - temnicí. Podle pověsti sklepy s podzemní chodbou vedou z bývalé tvrze k troskám hradu Strádov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Odkud název Nasavrky?, Hradecké noviny, 3. 3. 1997
  3. Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]