Dvakačovice
| Dvakačovice | |
|---|---|
 Severní část | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chrudim |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′44″ s. š., 15°53′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 195 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,63 km²[2] |
| Katastrální území | Dvakačovice |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| PSČ | 538 62 |
| Počet domů | 80 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dvakačovice 43 538 62 Hrochův Týnec ou@dvakacovice.cz |
| Starosta | Josef Ujec |
| Oficiální web: www | |
  Dvakačovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 504955 |
| Kód části obce | 177610 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvakačovice je obec ležící v okrese Chrudim. Má 195[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 365 ha.
Ve vzdálenosti 8 km jihozápadně leží město Chrudim, 11 km severozápadně statutární město Pardubice, 19 km východně město Vysoké Mýto a 23 km východně město Choceň.
Dvakačovicemi protéká kanál Zminka spojující Chrudimku s Loučnou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415.
Obec Dvakačovice byla v době pobělohorské protireformačními zásahy katolické církve oslabena. Jezuitské metody rekatolizace evangelíků zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého, do pruského Slezska. První hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji pruský generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V roce 1742 odešeli z obce Dvakačovice do Münsterbergu: Petr Tesař s rodinou[4], ten měl v roce 1746 měl 6 dětí ve Slezsku, další děti byly „po službách“ v Čechách. V roce 1746 utekl do Münsterbergu i Jiřík Slavík (1712–1772), jehož syn Jan se později stal učitelem ve Friedrichově Táboře v pruském Slezsku. Kazatelem sboru v Husinci a německé Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Osudy exulantů, kteří prošli shromaždištěm v Münsterbergu, lze vysledovat, ale ne každý volil tuto cestu (předkové Adolfa Chlumského). Potomci pobělohorských exulantů žijí ve všech částech světa. Někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Mohylník v lese
- Evangelický kostel
- Kaple Nejsvětější Trojice
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Chlumský – evangelický farář, Čechoameričan
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Evangelický kostel
-
Kaplička Nejsvětější Trojice
-
Náves se zastávkou
-
Bytový dům pod návsí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. Praha: Kalich 746 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999
- Edita Štěříková: Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (zde je popsána situace Münsterbergu)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvakačovice na Wikimedia Commons - Dvakačovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo Dvakačovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
