Krouna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krouna
Evangelický kostel
Evangelický kostel
Znak obce KrounaVlajka obce Krouna
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0531 571661
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Hlinsko
Okres (LAU 1) Chrudim (CZ0531)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 421 (2020)[1]
Rozloha 34,37 km²
Nadmořská výška 552,5 m n. m.
PSČ 539 01 až 539 44
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 5
Kontakt
Adresa obecního úřadu Krouna 218
53943 Krouna
obec@krouna.cz
Starosta Mgr. Petr Schmied
Oficiální web: www.krouna.cz
Krouna
Krouna
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krouna, o níž je první písemná zmínka v roce 1349, se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Chrudim, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hlinska, od něhož leží asi 10 km východně. Původně vznikala jako údolní řadová obec rozprostírající se severojižním směrem podél vodního toku Krounky. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Rozloha katastrálního území obce je 3 437 ha. K obci náleží pět místních části - Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda a Rychnov.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky náleží Krouna do Českomoravské soustavy, podsoustavy Českomoravská vrchovina, celku Železné hory, podcelku Sečská vrchovina, okrsku Kameničská vrchovina. Jižní partie náleží do podcelku Žďárské vrchy a okrsku Borovský les. Krounou prochází hranice (silnicí I/34 od Hlinska k Poličce) chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Oblastí Krouny probíhá i část hranice Železných hor. Krajinně přibližně vymezena (včetně nejbližších přilehlých oblastí): Otradov (lokalita Na zadech), Rychnov (Rychnovský potok u mostu silnice I/34), Pustá Kamenice, Čachnov (Čachnovský potok), Krouna (silnice II/354 nad obcí směr Svratouch, přibližně nivelační bod 596,79 m n. m. na okraji lesní lokality). Sedlo poblíž pramene Krounky mezi vrchem Otava a vrchem U oběšeného (nad Svratouchem) tvoří současně i rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Hornosvratecká vrchovina (vrchol Otava) a Železné hory (vrchol U oběšeného). Geomorfologická hranice Železných hor pak probíhá v katastrálním území Krouny směrem na sever údolím Krounky lesem ke Krouně a pak velkým obloukem po okraji lesa směrem na Čachnov.
V geologickém podloží se vyskytují migmatit, migmatitortorula, dvojslídný metagranit, metadroby, podél toků hlinito-kamenitý až kamenito-hlinitý sediment, fluviální písky a písčité štěrky.
Nejvyšší místo katastrálního území Krouny se nachází v nadmořské výšce 720 m n. m. (při silnici ze Svratoucha na Čachnov po pravé straně v lese pod kopcem Otava), nejnižší místo se nachází v nadmořské výšce 499 m n. m. (necelé 2 km severně od Oldřiše, kde potok Žejbro opouští v polích katastrální území Krouny). Průměrná nadmořská výška celého katastrálního území Krouny je tedy 609,5 m n. m. (této nadmořské výšce zhruba odpovídá úsek krátce po vjezdu do lesa za Krounou směrem na Svratouch). Na jižním okraji Krouny při silnici na Svratouch se nachází zástavba v nejvyšší nadmořské výšce obydlené části obce (čp. 36, 592 m n. m.). Na severním okraji obce, kde Krounka opouští Krounu a protéká pod železnicí, se nachází zástavba s nejnižší nadmořskou výškou obydlené části obce (čp. 2, 513 m n. m.). Průměrná nadmořská výška obydlené části Krouny je tedy 552,5 m n. m. (v této nadmořské výšce se zhruba nachází vchod do prodejny potravin na horní Krouně, čp. 44).
Katastrální území náleží do povodí Labe. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Krounka, dříve významná i poskytováním doplňku obživy - rybami, a její přítoky Čachnovský potok, Rychnovský potok a Kamenická voda. Krounka pramení severně od obce Svratouch na severním úbočí vrchu Otava u Tučkovy hájenky v nadmořské výšce 716 m n. m. (nejvýše položený pramen). Pod Otradovem vytváří skalnaté údolí Kablaně v krystalických horninách poličského krystalinika. Pod silničním mostem pod Kutřínem přitéká na území přírodního parku Krounka. Zhruba po 24 km toku se vlévá v nadmořské výšce 305 m n. m. před Luží do Novohradky. Na katastrálním území Krouny se nachází filipovský pramen Chrudimky. Oba prameny významných toků oblasti (Chrudimky a Krounky) se nacházejí nedaleko kopce U oběšeného, nejvyššího vrcholu Železných hor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, z období vlády římského císaře a českého krále Karla IV. Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klementu VI. z 3. 12. 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. litomyšlské diecéze (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno Grunaw inferior a Grunaw superior ("inferior" znamená v latině dolní, spodní, "superior" znamená v latině horní, vrchní). Grunaw inferior je dnešní Otradov, Grunaw superior je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae uložené v Moravském zemském archivu v Brně[2]. Stejný obsah má i listina ze 4. 11. 1350[3], ve které je název obce zapsán jako Grenna.

Překlad části listiny Arnošta z Pardubic Klementu VI. s první zmínkou o Krouně:

Nejsvatějšímu v Kristu otci a pánu panu Klementovi, zázrakem Božské prozíravosti Svatosvaté Římské a celé univerzální Církve pontifikovi, Arnošt arcibiskup, Předvoj děkan, Zdeslav, scholastik a kapitulář kostela pražského, zaopatřuj svaté pastýře. Já a kapitula církve mé, s ctěným otcem panem Janem biskupem a kapitulou olomouckou, jsme v témž kostele odsouhlasením rozhodli o nedávném povýšení vašeho pražského kostela (tj. diecéze) na arcibiskupství, jež bylo v kostele katedrálním připraveno, ustanoveno a potvrzeno, a také o přenesení určené části kléru a vybavení od pražské a olomoucké diecéze, klášteru litomyšlskému kanonických regulí řádu premonstrátů, se stejnými kostely a episkopáty za diecézi litomyšlskou, ctěnému otci panu Janu biskupovi a kapitule litomyšlské. Teď nicméně zásahem nejjasnějšího knížete a pána, pana Karla římského a českého krále, souhlasíš se záměrem, posvátnosti tvé, dříve řečeného pana biskupa a kapituly představeného a pokorného služebníka. Povýšení řečené církve litomyšlské na diecézi potvrzeno klérem a lidem, s kláštery a farnostmi kostelů a jejich všemi právy a povinnostmi ve čtyřech níže uvedených děkanátech: ... V děkanátu mýtském (Mutensi) ... Krouna dolní (Grunaw inferior), Krouna horní (Grunaw superior), ... V Praze pod mojí a kapituly mé stvrzeno pečetí, Léta Páně 1349, III. prosince.

Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy Smil Flaška z Pardubic prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. 6. 1392[4] jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako Kruna), která poddanským právem patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako Odradow; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako Grunaw inferior).

Překlad části listiny z 8. 6. 1392 se zmínkou o Krouně a Otradově:

Smil z Rychmburka prohlásil před očima šlechticů pražských, že dědictví své Rychmburk hrad (Rychmburgk castrum), ... Otradov (Odradow), ... Krouna (Kruna), ... vsi celé s dvory selskými, ..., s poli, lukami, lesy, rybníky, potoky, řekami, dvory poplužními, úroky, horami i doly, sady, zahradami, se všemi výsadami k tomu příslušejícími, prodal Otovi z Bíliny řečenému Bergov a Bočkovi z Poděbrad za deset tisíc kop grošů a souhlasil, že tyto peníze od nich přijme a řečené dědictví jim dědičně postoupí. Placené bere sám v celosti. Sepsáno roku 1392 v sobotu suché dny po letnicích.

Název obce - komplexněji se k názvu obce vyjadřuje Antonín Profous[5]: Krouna ..., ves dlouhá 3 km podle horního toku potoka Krounky 7 km jjv. od Skutče: 1349 in decan. Mutensi: Grunaw inferior, Grunaw superior, ..., CMor. 7/677; 1350 in decan. Muttensi: Grenna (asi m. Gruena) superior, Grenna inferior, ..., t. 8/27; 1392 Rychmburgk castrum - ... Kruna, ..., DD. 20/139; 1456 castrum Rychmburg - ..., Krauna villa, ..., DD. 23/178; 1544 (1538) zámek Rychmburgk - ..., ves Krauna, ..., DZ.5F2; 1568 (1558) zámku Rychmburku - ..., rychty Kraunsky i se vsí, ..., DZ. m. 148 E 14; 1654 ves Krauna, BR. 14/551; 1789 Hft Richenburg: Krauna von 160 N., Schaller XI, 177; úř. 1854 Krovná, 1886 Krouna. Toto MJ. je přenesené k nám středoněm. m. jm. Grűna. Ve středním Německu jsou čtyři vsi jm. Gruna: u Zhořelce, u Míšně, u Lipska a u Meziboru nad Sálou. Toto MJ. má v prvním členu střněm. grűne, střhn. grüene, adj., „zelený“. (Lexer I, 1097) a v druhém členu â (srov. jm. Fulda, Schwarza a p.) stažené ze sthn. aha „tekoucí voda“, got. alva „řeka“. Jm. *Grűnâ bylo tedy pův. jméno potoka (řeky) a potom teprve osady nad ním založené. Ze jm. Grűna máme zde čes. Krúna > Krauna > Krouna, ... Vysvětlivky zkratek: BR - berní rula v zemském archivu; CMor. - Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae; DD - Desky dvorské; DZ - Desky zemské větší; DZ. m. - Desky zemské menší; Hft. - die Herrschaft (panství); MJ. - místní jméno; sl. - slovenský; stč. - staročeský; sthn. - středohornoněmecký; střněm. - středoněmecký.
Zdá se tedy, že jméno potoka dalo jméno vsi. Z německé podoby jména Grunaw (doložené roku 1349) a z názvů okolních míst, jako např. Rychnow (ze středohornoněmeckého sousloví poukazujícího na bohatství půdy)-Rychnov, Senowa-Čachnov, lze usuzovat, že zde existovala enkláva německy mluvicích osadníků-kolonizátorů, na rozdíl od jiných okolních míst s českým názvem, jako např. Vdrzissie-Oldřiš, Kladne-Kladno, Dyedowa-Dědová, Camenicze-Kameničky, Rybne Czeske-Česká Rybná. Z podoby místních jmen v listině z roku 1392 (Krúna, Odradow) můžeme mj. usuzovat na to, že buď již převážil český živel, nebo že se podoba místních jmen vrátila před období příchodu německy mluvících osadníků-kolonizátorů (v tomto případě by to znamenalo, že němečtí osadníci již přicházeli do obydlené krajiny; o této skutečnosti by mohla svědčit i existence kostela (či jeho menšího architektonického předchůdce) jak v Krouně, tak v Otradově již před rokem 1349).

Po změně řady vlastníků byl Rychmburk od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví Berků z Dubé, potom rodu Kinských. Roku 1823 prodává Filip Kinský panství Thurn-Taxisům. Štěpán Vilém Kinský byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z roku 1731-1732[6], jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737-1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800[7]. V nejstarší mapě jsou uvedena i jména vlastníků pozemků: Waclaw Mattauss, Stanislaw Nowak, Waclaw Sodomka, Tomass Mattauss, Ssimon Sobotka, Jirži Pawlik, Ladislav Grust, Jirží Ssykula, Jan Mattauss, Jirži Kintzl, Ssebestian Pessek, Jakub Waržecka, Mattaus Pawlik, Jan Otradowsky, Daniel Natrhal, Jiržik Heyduk, Waclaw Nowak, Tomass Mautska, Jakub Prtitzko, Alžbieta Prdičkowa, Frantz Buress, Pawel Plyhal, Jan Pantuček, Jan Wdipyl, Jan Kowarž, Lukass Halamka, Jan Hlawaček, Tomass Kržiß, Waclaw Grust, Jiři Kowarž, Franz Nowak, Jakub Mautska, Jan Vlach, Anna Cžerna, Jakub Machowsky, Jann Pausstka, Jakub Mattauss, Jirží Rissawey, Waclaw Swoboda, Frantz Puress, Ambross Pawlik, Jan Hubeney a Jirží Hubeney. Jména a jejich formy se ustalovaly v průběhu času postupně, například na jednom statku hospodařil Daniel Matoušů, od r. 1771 Josef Matouš řečený Daněk a od r. 1791 Václav Daněk[8].
Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem "Nový vrchnostenský dvůr" (Neue Mayerhoff, jinde psáno Maierhoff nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako "panský dvůr"; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (bez místních částí)[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1465 1567 1513 1558 1551 1492 1515 1131 1201 1114 974 923 923 937
Počet domů 256 260 264 254 259 268 282 301 288 273 254 304 323 345

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 20022014 byl starostou Pavel Ondra, od roku 2014 funkci vykonává Petr Schmied. V obci se volí 15 členů zastupitelstva.

Náboženský život, církevní památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Michaela

Kostel sv. Michaela archanděla (farní katolický kostel) je poprvé připomínán roku 1350 jako dřevěný kostel krytý šindelem. Zajímavostí je, že kostel byl orientován k jihu. Dřevěný kostel byl stržen a v letech 1768-1773 byl k původní věži přistavěn nový kostel barokní. Náklady činily 8.707 zlatých, stavbu z velké části financoval hrabě Filip Kinský. Kostelní věž byla v roce 1844 snížena ze statických důvodů. Většina zvonů byla během první a druhé války rekvírována, zůstal pouze zvon sv. Prokop z roku 1529 jehož autorem je zvonař Jiří Konvář. Na hlavním oltáři je obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka z roku 1876. Dále se v kostele nachází renesanční křtitelnice ze 16. století. Varhany pocházejí z roku 1801 a vytvořil je varhanář Karel Horák z Kutné Hory.[11][12][13]

Evangelický kostel

V roce 1781 byl v Krouně založen první[14] reformovaný (kalvínský) sbor v Čechách, od roku 1782 zde sídlil farář. V letech 1784 až 1785 byla Krouna sídlem superintendenta, nejvyššího představitele, resp. vedoucího duchovního (kazatele) reformované církve v Čechách.

Faráři reformovaného (resp. evangelického) sboru v Krouně: František Kováč (1782–1785), Petr Molnár (1785–1791), Daniel Márton (1792–1828), Antonín Košút (1829–1870), Gustav Opočenský (1871–1902), Jakub Caha (1894–1896), Jan Vladimír Šebesta (1903–1905), Jan Toul (1907–1923), Karel Andrle (1923–1953), Vladimír Kučera (1954–1996), Pavel Kalus[15] (1998–2003), David Sedláček (2005–2014), Marek Váňa (2011–2017), Jan Mikschik (od r. 2018).

Evangelický kostel sboru ČCE. Novorománský kostel podle projektu Františka Schmoranze. Základní kámen byl položen 27. července 1874. Prosté vybavení - stůl Páně a kazatelna - jsou dílem mistra Josefa Podstaty z Třebechovic. V kostele jsou dvoumanuálové koncertní varhany od Josefa Predigera z Albrechtsdorfu. V letech 1984-1987 proběhla generální oprava kostela. Ve věži kostela se nachází zvon odlitý v roce 1928 Oktávem Winterem z Broumova a zvon odlitý v roce 2010 zvonařstvím Dytrychových v Brodku u Přerova. Stavba je zapsanou kulturní památkou[16]. V roce 1912 vybudoval sbor evangelický hřbitov v místní části Františky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Krouna zastávka, Krouna a stanicí Čachnov. Rozhodnutím Pardubického kraje na ní však od konce roku 2011 nebyla nadále provozována pravidelná osobní doprava (až na sporadické rekreační vlaky).[17] Od roku 2013 byl však na trati opět obnoven plný provoz osobních vlaků.

Obcí prochází silnice I/34. Autobusy zajišťují spojení zejména se Skutčí a Hlinskem.[18]

Dne 24. června 1995 došlou u obce Krouna k tragické železniční nehodě, při níž do motorového osobního vozu narazily čtyři nákladní vagony, které ujely ze stanice Čachnov vinou nedostatečného zajištění při posunu. Při nehodě zahynulo 19 převážně mladých osob.[19]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1995 byl součástí i Otradov.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, č. 974, str. 676-677; originál v SÚA Brno, fond Benediktini Rajhrad E 6, č. 383. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [1] nebo z Centra medievistických studií [2]; v obou případech se zmínka o Krouně nachází na str. 677, 4. řádek od konce zveřejněného dokumentu.
  3. Originál listiny ze 4. 11. 1350 je uložen v SOA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městské úřady I a, Listiny, č. 9.
  4. Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae (Pozůstatky desk zemských království Českého). Praha : Nákladem Jindřicha Jaroslava Clama Martinice, 1870, str. 547. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [3]
  5. PROFOUS, Antonín: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II., CH-L. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949, str. 416 - 417. Dostupné online
  6. Mapa vsi Krouna. Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. Zdiby : Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Dostupné online. Ručně kolorovaná mapa v měřítku 1:3626 podlepená plátnem o velikosti 122 × 138 cm.
  7. Mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora. Tamtéž Dostupné online. Ručně kolorovaná mapa podlepená plátnem o velikosti 137,5 × 56,5 cm.
  8. BENEŠ, Josef: O našich příjmeních. Naše řeč, 1944, 7, str. 141-148. Dostupné online.
  9. ROUS, Pavel: Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. Havlíčkův Brod : Muzeum Vysočiny, 2010, str. 20.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011 [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  11. Památky archaeologické a místopisné, 1854, sešit 4, str. 172-173. Dostupné online.
  12. WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. Dostupné online. Kapitola Krouna - Kostel sv. Michala Archanděla, s. 70-73. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-09]. Identifikátor záznamu 149447 : kostel sv. Michala. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  14. MEDEK, Zdeněk Jan: Na slunci a do mrazu. První čas josefínské náboženské tolerance v Čechách a na Moravě. Praha : Kalich, 1982, str. 308
  15. Pavel Kalus (bývalý farář CČE v Krouně), Paměť národa
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-09]. Identifikátor záznamu 125336 : kostel evangelický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  17. Obce na trati Žďárec - Pustá Kamenice chtějí obslužnost Chrudimský deník, 4. 5. 2011.
  18. Autobusové jízdní řády, obec Krouna portal.idos.cz.
  19. Krouna - nejtragičtější nehoda 90. let. loko.goo.cz [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-02. 
  20. Územně identifikační registr základních sídelních jednotek, změny v letech 1996-2012a, str. 113 (stažení souboru ZIP).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDRLE, Karel, CHALUPNÍK, Josef, ŠÁDEK, František: Z roboty ducha k svobodě. Tři obrazy z dějin prvního českého tolerančního sboru evangelického Krouny a evangelického živlu na bývalém panství rychmburském. Krouna : Českobratrský sbor evangelický, 1931. Dostupné online
  • Farní sbor v Krouně. Historie sboru. Dostupné online
  • NEKVINDA, Libor: Krouna sídlem prvního helvetského superintendenta v Čechách. 2014. Dostupné online
  • NEKVINDOVÁ, Marcela: Krouna 1349-1999. Krouna : Obecní úřad, 1999. ISBN 80-238-4566-7
  • NEKVINDOVÁ, Marcela: Krouna 1349-2009. Krouna : Obecní úřad, 2009. ISBN 978-80-254-5510-4
  • NOVÁKOVÁ, Teréza: S poutnickou holí a brašnou. Kresby a dojmy z cest. Praha : Nakladatel Jos. R. Vilímek, 1930. Kapitola "Krouna", str. 161-165
  • SEVERA, Michal: Zemský měřič František Xaver Preitsch a jeho mapy městeček a vsí rychmburského panství. Ad honorem VN. K 65. narozeninám Věry Němečkové připravili vděční přátelé, kolegové a studenti. Hradec Králové : Hradecká studentská sekce České archivní společnosti : Pavel Mervart, 2015, str. 247-282. [Soupis map s. 260-282]. Dostupné online
  • ŠTĚPÁN, Luděk, ŠULC, Ivo: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon. Chrudim : Státní okresní archiv, 2013. ISBN 978-80-905216-1-2
  • VÍTEK, Jan: Geomorfologie horninových výchozů v údolí Krounky. Sborník Československé geografické společnosti, 1986, str.322-324.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

DOPRAVA[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]
  • Politscha-Skutsch / Polička-Skuteč. Jízdní řád z r. 1944 (se zastávkou Krauna/Krouna) [6]
  • Svitavy-Skuteč. Jízdní řád z r. 1918 (se zastávkou Krouna) [7]


KOSTELY[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel[editovat | editovat zdroj]

Archiválie Státního okresního archivu v Chrudimi ke stavbě evangelického kostela v Krouně ([8]):

· Fond: ČCE Krouna
· Stavba chrámu v Páně v Krouně (1872-1876), kart. 21
· Protokoly ze schůzí (4. 7. 1872 – 26. 1. 1876), kart. 164
· Povolení k výstavbě a korespondence týkající se stavby nové fary (19081909). kart. 173
· Fond: Rodinný archiv Schmoranzů (František Schmoranz starší: Návrh evangelického kostela v Krouně, inv. č. 39/41, ukl. č. 18)


LIDOVÉ HRAČKY[editovat | editovat zdroj]


OSOBNOSTI[editovat | editovat zdroj]

Andrle Karel[editovat | editovat zdroj]
  • Budujeme. Týdeník československé sociální demokracie pro východní Čechy. V prosinci 1945 až v lednu 1946 zde vycházely novinové články Karla Andrle, faráře Českobratrské církve evangelické v Krouně a politického vězně, o vězeňském životě během vraždění za heydrichiády na Pardubicku. Tyto jeho zkušenosti zmiňuje i článek Pardubicemi po stopách SILVER A. [10]
  • Informace o odhalení památníku II. odboje ve Skutči 7. 5. 1950, kde přednesl slavnostní projev mj. Karel Andrle, farář Českobratrské církve evangelické v Krouně. Dostupné online (soubor PDF), 1. strana
  • Náhrobek Karla Andrle na chrudimském evangelickém hřbitově. [11]


RŮZNÉ[editovat | editovat zdroj]