Javor klen

Javor klen
Javor klen
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď	mýdelníkovité (Sapindaceae)
Rod	javor (Acer)
Binomické jméno
Acer pseudoplatanus L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Informační tabule o javoru klen v expozici šumavské přírody v Muzeu Vimperska

Javor klen (Acer pseudoplatanus) je druh stromu z čeledi mýdelníkovité. Někdy bývá nazýván též javor horský.

Synonyma

• Acer villosum J. & C. Presl, 1822
• Acer dittrichii Ortman in Opiz, 1831
• Acer sericeum Schwerin, 1894
• Acer procerum Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
• Acer montanum Lamarck, 1779 (nom. illeg.)
• Acer majus S. F. Gray, 1821 (nom. illeg.)
• Acer latifolium Bubani, 1901 (nom. illeg.)

Rozšíření

Vlastí tohoto javoru je střední Evropa a jihozápadní Asie, oblast od Francie na východ po Ukrajinu, od hor na jihu Evropy po severní Španělsko, severní Turecko a Kavkaz. Pěstovaný a přirozeně se šířící je ale na mnoha místech.

Vzhled

pupen

Javor klen je poměrně mohutný strom, výjimečně dosahuje výšky až 40 m a obvodu kmene i přes 300 cm. Kleny se v příhodných podmínkách dožívají maximálně 300 až 400 let. Druh je proměnlivý v utváření borky i ve tvarech listů a plodů. Jednotlivé fenologické formy se liší časným nebo pozdním rašením nebo i zbarvením a strukturou dřeva. Kůra je zpočátku hladká, šedá, od středního věku tmavě šedá. Borka klenu je šedohnědá, šupinovitě až deskovitě odlupčivá (to dodává klenu charakteristický vzhled). Letorosty zelenošedé s křižmostojnými, zelenými, hnědě lemovanými pupeny. Vstřícné, po obvodu nerovnoměrně pilovité listy dosahují velikosti do 12 cm a jsou dělené do 5–7 laloků. Laloky na rozdíl od příbuzného javoru mléče nejsou ostře zašpičatělé. Plodnost stromů nastupuje poměrně brzy (u solitérních stromů asi v 25 letech, v zápoji později) a je každoroční. Klen kvete před rašením listů, v květnu. Květy jsou nevýrazné, zelené, uspořádané v hroznech, plody jsou klenuté dvounažky s křídly. Křídla spolu svírají ostrý úhel. Strom se šíří pomocí větru (anemochorie).

borka

Ekologie

Javor klen je polostinnou dřevinou náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejčastěji na humózních vlhčích půdách s vyšším podílem skeletu (kamenů) a na suťových půdách obohacených dusíkem. Je typickou dřevinou vyšších poloh s oceánickým typem klimatu. V ČR tak roste v nadmořské výšce 400 až 1300 m. Klen je typickým druhem biotopů suťový les a horská klenová bučina. Místy se jako příměs může vyskytovat i v jiných typech bučin. Vzhledem k šíření větrem mohou jeho semena překonávat i relativně velké vzdálenosti, navíc mají poměrně dobrou klíčivost (pod jediným klenem na neudržované louce tak může být až 10 000 semenáčků). Klen porůstá (kolonizuje) také opuštěné stavby, zídky a kamenné snosy na hranicích pozemků. To je dáno skutečností, že tyto sekundární biotopy na antropogenních stanovištích jsou svým charakterem blízké suťovým lesům (v podstatě suť často obohacená dusíkem).

Význam

Kvetoucí javor klen

Javor klen není častou dřevinou vysazovanou v parcích (oproti mléči), místy (zejména v podhorských oblastech) se používá na stromořadí. V lesích je nejrozšířenějším javorem, ale i tak jeho procentní zastoupení zůstává nízké. Lesníci jej používají jako meliorační a zpevňující dřevinu v místech s mělčí či suťovou půdou, kde by se již buku či smrku tolik nedařilo. Lesní půdu dobře stíní a svým opadem zlepšuje. Dřevo je světlé, bez barevně odlišeného jádra. Je středně těžké, tvrdé, těžko štípatelné, s krátkými vlákny. V suchu je trvanlivé, ale ve vlhku rychle podléhá hnilobě. Javory kleny byly od středověku využívány k výrobě potaše při tzv. popelářství. Pálením zejména javoru a břízy, ale také buku se získával draselný popel. Z něj se vyluhováním vodou a následným odpařením získávala potaš – surovina nezbytná pro výrobu skla, mýdla atp. V mnoha jinak přirozených lesích tak bylo zastoupení klenu a břízy touto činností sníženo.

Památné stromy a aleje

Stromy

• Bílkovský javor
• Javor klen u Nového Sedla I.
• Javor klen u Nového Sedla II.
• Javor pod zámkem
• Javor u Vdovského domu
• Javor v plynárnách
• Javory v Boháňce
• Klen u Mýtského mlýna
• Kleny na Novém Sedle
• Kochánovské javory
• Skupina javorů Ždánov-Žlíbek
• Tisovský javor
• Jindřichovický klen
• Klen v Horní Oboře
• Klen v Mezihorské
• Velký Javor Věstoňovice

pestrolistý javor (Acer pseudoplatanus ‘Nizetii’)

Acer pseudoplatanus - Lednicko-valtický areál

Aleje

• Alej u hřbitova
• Alej u minerálního pramene
• Alfrédovská alej
• Kilometrovka

Kultivary

• 'Brillantissimum': na jaře růžové rašení, žlutavěrůžovobíle skvrnité mladé listy, připomínající více květy než listy, v létě zelenající. Malá koruna, nízké kompaktní otužilé stromy (3-5 m). Listy mohou být náchylné k popálení prudkým sluncem, dřevina může namrzat.
• 'Atropurpureum', 'Purpurescens': listy tmavě červené.
• 'Leopoldii': listy bělavě pestrolisté, výška 20 m.
• 'Rotterdam': výška 10–20m, koruna široce sloupovitá, listy tmavě zelené.
• 'Worlei': listy pri rašení oranžové, později žlutavé, v létě zelené. Může namrzat.Výška 10–20 m.
• ‘Nizetii’: listy bělavě pestré, zprvu růžovopestré. Strom 6–20 m vysoký.

Odkazy

Literatura

• Květena České republiky, díl 5 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 1997. - S. 154.

Související články

• Javor babyka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu javor klen ve Wikimedia Commons
• Taxon Acer pseudoplatanus ve Wikidruzích
• Obrázky javoru klenu
• Herbář Wendys: Javor klen (javor horský)

Portály: Rostliny

Autoritní data: GND: 4144622-7