Smrk ztepilý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSmrk ztepilý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk ztepilý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodsmrk (Picea)
Binomické jméno
Picea abies
(L.) H. Karst, 1881
Mapa rozšíření Picea abies[2].
Mapa rozšíření Picea abies[2].
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Picea abies young female cone - Keila.jpg
smrk ztepilý
Picea abies
Informační tabule o smrku ztepilém v expozici šumavské přírody v Muzeu Vimperska

Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť[3] nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě[4]. To je dáno tím, že je smrk (v Česku již od poloviny 18. století, viz také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví[5]. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.

Jehlice jsou 10–25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.

Rozmnožovací orgány jsou jako u ostatních nahosemenných rostlin šišticovité. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé, s tuhými šupinami, dozrávají na podzim v prvním roce a po vysemenění opadávají v celku.

Rozlišení smrku ztepilého a jedle bělokoré (Abies alba)[editovat | editovat zdroj]

  • větévka smrku zůstává po otrhání jehlic drsná, kdežto u jedle je hladká[6]
  • zralé šištice smrku směřují dolů a otevírají se v suchu, kdežto u jedle směřují nahoru a rozpadají se
  • jedle bělokorá, jak napovídá její druhový název, má světlejší borku
  • smrk ztepilý má jehlice na obvodu celé větévky, kdežto u jedle jsou ve dvou postranních řadách[6]
  • smrk ztepilý na rozdíl od jedle bělokoré nemá na rubu jehlic dva bílé proužky[6]

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Smrk ztepilý a jeho keřovité kultivary jsou vysazovány v parcích a zahradách jako okrasná rostlina. Smrk je pěstován v hospodářských lesích jako cenný zdroj dřeva. Často byl vysazován ve formě monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká akumulační schopnost srážek v ekologicky nevyzrálých společenstvech, náchylnost k polomům a škůdcům, zejména kůrovci v teplejších oblastech, atd.) již začíná ustupovat.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo je hlavním produktem smrku. Využívá se v papírnictví, nábytkářství, stavitelství, v chemickém průmyslu, při vytápění atd. Jehličnatá pilařská kulatina patří spolu s vlákninou z hlediska dodávaného množství k nejdůležitějším sortimentům českého lesního hospodářství.Vzhledem k zastoupení smrku ve středoevropských lesích a jeho dobrým produkčním vlastnostem je tedy smrkové dříví nejběžněji používaným a obchodovaným stavebním dřívím v Česku[7].

Speciální využití nachází smrkové dřevo při výrobě hudebních nástrojů, zejména vrchních desek smyčcových (housle, violy atd.) a strunných (klasické a akustické kytary) nástrojů a rovněž klávesových nástrojů (klavír). Toto tzv. rezonanční dřevo podléhá značnému množství výběrových kritérií, jako je množství ročních přírůstků dřeva, rovnost vláken, fyzikálním vlastnostem (váha, pevnost aj.), estetickým kritériím ad.[8]

Mladá rostlina do výšky 250 cm se využívá jako oblíbený vánoční stromek, zelené větvičky se používají jako samostatná dekorace nebo k vazbě věnců a kytic. Silice jsou využívány v léčitelství jako přísada do koupelí, při plicních chorobách a při revmatismu.[9] Pryskyřice se dříve sbírala a využívala průmyslově.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus abies Linné, 1753
  • Picea rubra Hill., 1757
  • Abies rubra (Hill.) A. Dietr., 1824
  • Pinus excelsa Lam., 1779
  • Abies excelsa (Lam.) Poiret, 1805
  • Picea excelsa (Lam.) Link, 1841

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Picea abies subsp. abies
  • Picea abies . alpestris (Brügger) A. et Gr., 1912 (syn. Abies excelsa subsp. alpestris Brügger, 1886; syn. Picea alpestris (Brügger) Stein, 1887), endemický v Alpách, údajný výskyt v Česku byl zpochybněn.

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku kultivary smrku ztepilého.

Pro ozdobné účely bylo vypěstováno velké množství forem a kultivarů s různými vlastnostmi.

  • 'Acrocona' zakrslý kultivar
  • 'Aurea Magnifica'
  • 'Barryi'
  • 'Bohemica Pendula'
  • 'Compacta'
  • 'Cranstonii'
  • 'Cupressina' úzký kompaktní kultivar
  • 'Echiniformis'
  • 'Ellwageriana'
  • 'Fastigiata Fritsche'
  • 'Formanek' plazivý, český kultivar
  • 'Frohburg'
  • 'Globosa'
  • 'Holany'
  • 'Humilis'
  • 'Inversa' úzce sloupovitá forma s převislými větvemi
  • 'Katka'
  • 'Kuzák'
  • 'Krňák'
  • 'Liliput' zakrslý kultivar
  • 'Little Gem' zakrslý kultivar
  • 'Maxwelii' zakrslý kultivar
  • 'Magnifica'
  • 'Merkii'
  • 'Mw Libverda'
  • 'Nana' zakrslý kultivar
  • 'Nidiformis' zakrslý kultivar, polštářovitě rostoucí,
  • 'Ohlendorfii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m
  • 'Onus'
  • 'Pruhoniciana'
  • 'Pumila'
  • 'Pumila Poplze'
  • 'Pusch'
  • 'Pyramidalis Pendula'
  • 'Remontii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m,
  • 'Repens' nízký kultivar
  • 'Rothenhaus'
  • 'Skyland'
  • 'Starý Smolivec WB'
  • 'Tabuliformis'
  • ´Thunbergii´
  • 'Viminalis' silně převislý
  • 'Virgata' bizarně rostoucí dlouhé, nevětvené větve, úzký strom
  • 'Vitzeliana'
  • 'Vletice WB'
  • ´Wartburg´
  • 'Wills Zwerg'
  • 'Zahrádky'

Památné a významné stromy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. Farjon, A. 2017. Picea abies. The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T42318A71233492. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-2.RLTS.T42318A71233492.en. Downloaded on 20 February 2018.
  3. Archivovaná kopie. data.abicko.avcr.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-06. 
  4. Archivovaná kopie. lesprace.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-19. 
  5. lesnickeforum.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-21. 
  6. a b c DOSTÁL, Josef; VODIČKOVÁ, Vlasta. Klíč k úplné květeně ČSR. 2. vyd. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. (Věda všem). (anglicky) 
  7. Archivovaná kopie. lesprace.silvarium.cz [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. 
  8. http://cestovani.idnes.cz/les-ve-kterem-rostou-nejlepsi-housle-sveta-fkf-/kolem-sveta.aspx?c=A070221_160541_igsvet_tom
  9. Podlech. Dieter: Léčivé rostliny. Slovart 2002

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 318–322.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]