Smrk ztepilý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSmrk ztepilý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk ztepilý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea abies
L., 1881
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
smrk ztepilý
Picea abies

Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť[2] nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě[3]. To je dáno tím, že je smrk (v Česku již od poloviny 18. století viz také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví[4]. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.

Jehlice jsou 10–25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.

Květenství jsou šišticovitá. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Smrk ztepilý a jeho keřovité kultivary jsou vysazovány v parcích a zahradách jako okrasná rostlina. Smrk je pěstován v hospodářských lesích jako cenný zdroj dřeva. Často byl vysazován ve formě monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká akumulační schopnost srážek v ekologicky nevyzrálých společenstvech, náchylnost k polomům a škůdcům zejména kůrovci /v teplejších oblastech/ atd.) již začíná ustupovat.

Využití[editovat | editovat zdroj]

  • Mladá rostlina do výšky 250 cm se využívá jako oblíbený vánoční stromek.
  • Zelené větvičky se používají jako samostatná dekorace nebo k vazbě věnců a kytic.
  • Jasně zelené čerstvé jarní jehličí se někdy používá do čaje. Není to však příliš zdravé.[zdroj?]
  • Suché drobné větvičky jsou oblíbené jako klestí k zatápění v kamnech.
  • Pryskyřice se dříve sbírala a využívala průmyslově.
  • Dřevo je hlavním produktem smrku. Využívá se v papírnictví, nábytkářství, stavitelství, v chemickém průmyslu, při vytápění atd. Jehličnatá pilařská kulatina patří spolu s vlákninou z hlediska dodávaného množství k nejdůležitějším sortimentům českého lesního hospodářství.Vzhledem k zastoupení smrku ve středoevropských lesích a jeho dobrým produkčním vlastnostem je tedy smrkové dříví nejběžněji používaným a obchodovaným stavebním dřívím v Česku[5].
  • Speciální využití nachází smrkové dřevo při výrobě hudebních nástrojů, zejména vrchních desek smyčcových (housle, violy atd.) a strunných (klasické a akustické kytary) nástrojů a rovněž klávesových nástrojů (klavír). Toto tzv. rezonanční dřevo podléhá značnému množství výběrových kritérií, jako je množství ročních přírůstků dřeva, rovnost vláken, fyzikálním vlastnostem (váha, pevnost aj.), estetickým kritériím ad.[6]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus abies Linné, 1753
  • Picea rubra Hill., 1757
  • Abies rubra (Hill.) A. Dietr., 1824
  • Pinus excelsa Lam., 1779
  • Abies excelsa (Lam.) Poiret, 1805
  • Picea excelsa (Lam.) Link, 1841

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Picea abies subsp. abies
  • Picea abies . alpestris (Brügger) A. et Gr., 1912 (syn. Abies excelsa subsp. alpestris Brügger, 1886; syn. Picea alpestris (Brügger) Stein, 1887), endemický v Alpách, údajný výskyt v Česku byl zpochybněn.

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku kultivary smrku ztepilého.

Pro ozdobné účely bylo vypěstováno velké množství forem a kultivarů s různými vlastnostmi.

  • 'Acrocona' zakrslý kultivar
  • 'Aurea Magnifica'
  • 'Barryi'
  • 'Bohemica Pendula'
  • 'Compacta'
  • 'Cranstonii'
  • 'Cupressina' úzký kompaktní kultivar
  • 'Echiniformis'
  • 'Ellwageriana'
  • 'Fastigiata Fritsche'
  • 'Formanek' plazivý, český kultivar
  • 'Frohburg'
  • 'Globosa'
  • 'Holany'
  • 'Humilis'
  • 'Inversa' úzce sloupovitá forma s převislými větvemi
  • 'Katka'
  • 'Kuzák'
  • 'Krňák'
  • 'Liliput' zakrslý kultivar
  • 'Little Gem' zakrslý kultivar
  • 'Maxwelii' zakrslý kultivar
  • 'Magnifica'
  • 'Merkii'
  • 'Mw Libverda'
  • 'Nana' zakrslý kultivar
  • 'Nidiformis' zakrslý kultivar, polštářovitě rostoucí,
  • 'Ohlendorfii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m
  • 'Onus'
  • 'Pruhoniciana'
  • 'Pumila'
  • 'Pumila Poplze'
  • 'Pusch'
  • 'Pyramidalis Pendula'
  • 'Remontii' zakrsle rostoucí kompaktní smrk do 2 m,
  • 'Repens' nízký kultivar
  • 'Rothenhaus'
  • 'Skyland'
  • 'Starý Smolivec WB'
  • 'Tabuliformis'
  • ´Thunbergii´
  • 'Viminalis' silně převislý
  • 'Virgata' bizarně rostoucí dlouhé, nevětvené větve, úzký strom
  • 'Vitzeliana'
  • 'Vletice WB'
  • ´Wartburg´
  • 'Wills Zwerg'
  • 'Zahrádky'

Památné a významné stromy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. http://data.abicko.avcr.cz/2010/06/05/
  3. http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1747/161/
  4. http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/47-pispvky/60-co-to-je-lesnictvi-a-co-se-od-nj-oekava-v-tomto-stoleti-
  5. http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2367/192/
  6. http://cestovani.idnes.cz/les-ve-kterem-rostou-nejlepsi-housle-sveta-fkf-/kolem-sveta.aspx?c=A070221_160541_igsvet_tom

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1988. - S. 318-322.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]