Smrk dvoubarvý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSmrk dvoubarvý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk dvoubarvý (Picea alcoquiana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea alcoquiana
(Veitch ex Lindl.) Carrière
Synonyma
  • Picea bicolor (Maxim.) Mayr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk dvoubarvý (Picea alcoquiana) je druh jehličnatého stromu původem z Japonska.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o strom, který dorůstá až 30 m výšky a průměru kmene až 1 m.[2] Borka je purpurově hnědá, později šedohnědá, už na mladých stromech rozpraskaná do šupin, ve stáří je rozpraskaná ještě výrazněji.[2][3] Větvičky mají červenohnědou barvu, jsou rýhované a lysé. Jehlice jsou temně zelené, na průřezu čtverhranné, asi 1−1,5 cm dlouhé a asi 1,5 mm široké, zvláště za mlada ostře zašpičatělé.[2] Samičí šišky jsou zpočátku červeně purpurové, za zralosti pak červenohnědé až bledě hnědé, vejčitého tvaru, asi 7–9 (vzácněji až 12) cm dlouhé a asi 3 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti okrouhlé až vejčité, asi 13–16 mm dlouhé a široké, na okraji zubkaté. Semena jsou křídlatá, křídla jsou asi 7–10 mm dlouhá a 4–5 mm široká.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Smrk dvoubarvý je přirozeně rozšířen v horských oblastech ostrova Honšú v Japonsku..[3] Kromě nominátní variety alcoquiana se rozlišuje také var. acicularis, která nese některé znaky intermediární ke druhu smrk Koyamův (Picea koyamae), se kterým společně roste a také var. reflexa, která se vyznačuje kratšími jehlicemi a menšími šiškami.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Smrk dvoubarvý roste v horských lesích, v chladném oceanickém klimatu na vulkanických půdách. Roste ve často ve smíšených lesích s dalšími jehličnany, např. smrk ajanský (Picea jezoensis), jedlovec různolistý (Tsuga diversifolia), modřín japonský (Larix kaempferi), v některých oblastech i borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), jedle Veitchova (Abies veitchii) nebo jedle Mariesova (Abies mariesii) a také četné listnáče.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V místě původu využíván pro kvalitní dřevo. Ve střední Evropě ho potkáme jen výjimečně, zpravidla v arboretech. Mladý jedinec roste např. v arboretu Žampach, udáván je též z Průhonic[4] a vzrostlý jedinec se vyskytuje v podzámecké zahradě v Kroměříži.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e f The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Muhlenberg.edu [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]