Smrk sivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSmrk sivý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk sivý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodsmrk (Picea)
Binomické jméno
Picea glauca
(Moench) Voss, 1907
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk sivý (Picea glauca) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šiška

Jedná se o vždyzelený středně velký strom vysoký od 15 do 30 metrů, výjimečně až 40 metrů. Kmen má průměr až 1 metr. Kůra je tenká a šupinatá. Koruna ve tvaru úzkého kuželu u mladých stromů se stává cylindrickou u starších. Ve středoevropských podmínkách dorůstá podstatně menších rozměrů, rovněž na severní hranici areálu dosahuje pouze keřovitých forem.[2]

Jehlice mají délku mezi 12 - 20 mm, jsou mírně zahnuté, stříbřitě ojíněné a tupé, nepichlavé. Válcovité, štíhlé šišky jsou světle hnědé, tuhé, 3 - 7 cm dlouhé, 1,5 cm široké a dozrávají koncem srpna a v září. Sbírány jsou veverkami. Šišky nasazuje velmi brzo, už před 10. rokem.

Kořenový systém je převážně povrchový, pouze jejich menší část zasahuje do větší hloubky (1-3 m).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je nejseverněji zasahujícím smrkem, zabírajícím rozsáhlý areál především v boreální části Kanady od Newfoundlandu na východě až po pacifické pobřeží Aljašky na západě. Na severu zasahuje až k arktické hranici lesa, téměř až k Severnímu ledovému oceánu; na jihu potom k hranici s USA.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V dřevařském průmyslu se využívá na vlákninu a stavební dříví. Hojně byl využíván původními indiánskými kmeny, především jeho pružné kořeny.[2]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Pěstování nečiní potíže. Vyžaduje spíše vlhčí stanoviště a provzdušněné, úrodné půdy. Snadno se množí ze semen, která jsou dobře klíčivá i z mladých stromů. Bývá često napadán patogenní houbou sypavkou smrku poškozující jehličí. Trpívá šokem z přesazení.[2]

Nejčastěji se pěstuje zakrslý kuželový kultivar Picea glauca 'Conica' (tzv. "homole cukru"), vypěstovaný z vrcholového čarověníku. Tento kultivar se velice snadno množí řízkováním a v amatérských podmínkách hřížením.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d Musil, Ivan: Lesnická dendrologie 1. Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]