Smrk sivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSmrk sivý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk sivý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea glauca
(Moench) Voss
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk sivý (Picea glauca) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vždyzelený středně velký strom vysoký od 15 do 30 metrů, výjimečně až 40 metrů. Kmen má průměr až 1 metr. Kůra je tenká a šupinatá. Koruna ve tvaru úzkého kuželu u mladých stromů se stává cylindrickou u starších. Ve středoevropských podmínkách dorůstá podstatně menších rozměrů, rovněž na severní hranici areálu dosahuje pouze keřovitých forem.[2]

Jehlice mají délku mezi 12 - 20 mm, jsou mírně zahnuté, stříbřitě ojíněné a tupé, nepichlavé. Válcovité, štíhlé šišky jsou světle hnědé, tuhé, 3 - 7 cm dlouhé, 1,5 cm široké a dozrávají koncem srpna a v září. Sbírány jsou veverkami. Šišky nasazuje velmi brzo, už před 10. rokem.

Kořenový systém je převážně povrchový, pouze jejich menší část zasahuje do větší hloubky (1-3 m).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je nejseverněji zasahujícím smrkem, zabírajícím rozsáhlý areál především v boreální části Kanady od Newfoundlandu na východě až po pacifické pobřeží Aljašky na západě. Na severu zasahuje až k arktické hranici lesa, téměř až k Severnímu ledovému oceánu; na jihu potom k hranici s USA.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V dřevařském průmyslu se využívá na vlákninu a stavební dříví. Hojně byl využíván původními indiánskými kmeny, především jeho pružné kořeny.[2]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Pěstování nečiní potíže. Vyžaduje spíše vlhčí stanoviště a provzdušněné, úrodné půdy. Snadno se množí ze semen, která jsou dobře klíčivá i z mladých stromů. Bývá često napadán patogenní houbou sypavkou smrku poškozující jehličí. Trpívá šokem z přesazení.[2]

Nejčastěji se pěstuje zakrslý kuželový kultivar Picea glauca 'Conica' (tzv. "homole cukru"), vypěstovaný z vrcholového čarověníku. Tento kultivar se velice snadno množí řízkováním a v amatérských podmínkách hřížením.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b c d Musil, Ivanː Lesnická dendrologie 1. Jehličnaté dřeviny. Prahaː ČZU 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]