Smrk Glehnův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSmrk Glehnův
alternativní popis obrázku chybí
Smrk Glehnův (Picea glehnii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea glehnii
(F. Schmidt) Mast.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk Glehnův (Picea glehnii) je druh jehličnatého stromu původem z východní Asie. Byl pojmenován po ruském botanikovi německého původu Peteru von Glehnovi (rusky: Пётр Петрович Глен).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o strom, který dorůstá až 30 m výšky a průměru kmene až 1 m.[2] Borka je šedohnědá.[2] Větvičky mají červenohnědou barvu, jsou rýhované a hustě hnědě pýřité. Jehlice jsou temně zelené, na průřezu čtverhranné, asi 0,8−1,2 cm dlouhé a asi 1 mm široké, na vrcholu zašpičatělé.[2] Samičí šišky jsou červenopurpurové, za zralosti pak hnědé, válcovité, asi 3–5 cm dlouhé a asi 2–2,5 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti okrouhlé až obvejčité, asi 8–10 mm dlouhé a stejně tak široké.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Smrk Glehnův je přirozeně rozšířen v Japonsku, a to v severní části ostrova Honšú a na ostrově Hokkaidó, dále se vyskytuje na Kurilských ostrovech a v jižní části ostrova Sachalin.[2][3] Smrk Glehnův je poměrně odlišný od jiných východoasijských smrků a příbuzensky má blíže ke severoamerickým druhům Picea rubens a smrku černému (Picea mariana).

Celkový habitus

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Smrčiny s dominancí smrku Glehnova patří do třídy Vaccinio-Piceetea, svazu Piceion jezoensis. Jsou rozlišovány dvě asociace, a to Piceetum glehnii and Lysichito-Piceetum glehnii..[4] Také smrčiny s dominancí smrku Glehnova jsou ovlivňovány přírodními procesy, jako je např. vítr, který vytváří polomy. Jsou známy i kůrovcové kalamity v těchto smrčinách, které mnohdy navazují právě na rozsáhlé polomy. Tyto kalamity způsobuje např. druh kůrovce známý i z České republiky, Ips typographus, zde je rozlišována forma japonicus. Například rozsáhlá kalamita na porostech smrku ajanského i smrku Glehnova byla zaznamenána mezi léty 1983 a 1986 na ostrově Hokkaidó.[5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využíván v místě původu díky svému kvalitnímu dřevu.[3] Ve střední Evropě se s ním setkáme jen vzácně v arboretech, např. v Průhonicích.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Muhlenberg.edu [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-15. (anglicky) 
  4. KRESTOV, Pavel et al. SYNTAXONOMICAL DIVERSITY OF PICEA GLEHNII FORESTS, RARE ECOSYSTEMS OF INSULAR EASTERN ASIA. Botanicheskii Zhurnal. 2003, čís. 88 (7), s. 12-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (anglicky) 
  5. YAMAOKA, Yuchii et al. Ophiostomatoid fungi associated with the spruce bark beetle Ips typographus f. japonicus in Japan. Mycol. Res.. 1997, čís. 101 (10), s. 1215-1227. (anglicky) 
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]