Průhonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Průhonice
Ulice nedaleko průhonického zámku v centru obce

Ulice nedaleko průhonického zámku v centru obce

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020A 539571
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností: Černošice
pověřená obec: Jesenice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 7,69 km²
počet obyvatel: 2 600 (31. 12. 2010[1])
nadmořská výška: 306 m
PSČ: 252 43
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Květnové náměstí 73
252 43 Průhonice
starosta / starostka: PhDr. Hana Borovičková
Oficiální web: http://www.pruhonice-obec.cz
E-mail: podatelna@pruhonice-obec.cz
Průhonice na mapě
Průhonice
Red pog.png
Průhonice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Průhonice se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 15 km jihovýchodně od centra Prahy v těsném sousedství hranice Prahy. Ke dni 26. 3. 2011 zde žilo 2974 obyvatel. V obci se nachází škola, hřiště pro děti a mládež, skateboardové hřiště, kostel, zdravotní středisko, lékárna, banky, řada restaurací a kongresové a ubytovací zařízení. Dopravní dostupnost je zajišťována především přilehlou dálnicí D1, která odlehčuje vytíženost v obci způsobenou hlavně komerční zónou Průhonice-Čestlice. V obci se také nachází několik turisticky významných objektů, mezi něž patří například dendrologická zahrada nebo památka UNESCO Průhonický park.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období do roku 1885[editovat | editovat zdroj]

V obci byla roku 1996 během stavařských prací v lokalitě Komárov objeven sídlištní prvek kultury s lineární keramikou, který je archeology označován jako nejstarší zemědělská kultura ve střední Evropě a datuje se údajně okolo 5. tisíciletí před naším letopočtem.

První písemné zmínky o obci se vyskytují roku 1187 v souvislosti s vysvěcením románského kostelíka Narození Panny Marie, historicky nejvýznamnější stavbou v obci, a roku 1270, kdy byli jako purkrabí Pražského hradu jmenováni Zdislav a Oldřich z Průhonic. Z této doby také existují nejstarší písemné záznamy o vlastnících obce Průhonice, a to o Zdislavu z Průhonic, Bohuslavu z Průhonic a Zdislavovi z Počernic a Průhonic.

Dalšími majiteli byli páni z Říčan, kteří dali vystavět na ostrohu nad potokem nový opevněný hrad a rozšířili původní románskou kapli. Za jejich panování nad tímto územím, které trvalo až do 90. let 14. století, došlo v obci k největšímu rozkvětu. Z této doby pocházejí gotické nástěnné fresky v místní kapli.

Jedním z dalších majitelů Průhonic byl rod rytířů Zapských ze Zap, který v 16. století své místní sídlo přebudoval na zámek italského stylu stojící do dnes. Skládá se ze čtyř obvodových křídel postavených obvodovým gotickým zdivem obklopujících uzavřené nádvoří.

Za vlády nového majitele Andrease Hannewalda z Eckendorfu v 17. století fungoval v obci taktéž pivovar, zahrady, štěpnice a ves s krčmou a kovárnou. Během třicetileté války však byly Průhonice zcela zdevastovány, načež začal s jejich obnovou císařský rada rytíř Antonius Binago spolu se svým synem, s nímž držel panství v letech 1636-1656. V průběhu této rekonstrukce se zámku dostalo nové podoby, kdy bylo kamenné zdivo překryto omítkou, zjednodušena okna a pozměněn tvar kostelní věže.

V průběhu 18. století patřila obec rodu hrabat Desfours, kteří ji po válce v letech 1742-1744 začali opět obnovovat. Ke konci 18. století však začaly Průhonice jako panské sídlo upadat a zámecký areál sloužil především k hospodářským účelům.

Po roce 1800 začal nový majitel Jan Nepomuk, hrabě Nostic-Rieneck s rozsáhlou přestavbou průhonického zámku do klasicistního stylu, načež začal fungovat opět jako rodinné sídlo. Vyjma gotického paláce byly v tomto období všechny budovy zvýšeny o patro. Zcela zrušen byl pivovar, který nadále sloužil jako ubytovací zařízení pod místním názvem "Malý zámek". V držení tohoto rodu zůstávají Průhonice v průběhu celého 19. století. V roce 1841 došlo k významnému mapování obce, kdy byl také vytvořen tzv. stabilní katastr. Hospodářská mapa panství byla vytvořena kolem roku 1844. Ze soupisu majetku z roku 1848 vyplývá, že Průhonice měly v tomto období 61 domů se 479 obyvateli a část obce Hole 23 domů se 135 obyvateli.

Roku 1872 byla v Průhonicích zřízena obecná jednotřídní škola, která byla roku 1878 rozšířena na dvoutřídní a posléze v roce 1887 dokonce na trojtřídní.

Období od založení Průhonického parku[editovat | editovat zdroj]

Jediná dcera hraběte Alberta Nostic-Rienecka byla Marie Antonie Gabriela, která svým sňatkem s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou roku 1855 započala novou část dějin Průhonic. Za jeho vlády byl zámek mezi lety 1889-1894 přestaven podle architektonického návrhu Jiřího Stibrala do stylu české novorenesance. Byla také postavena kašna na malém nádvoří, která je imitací pražské kašny na Malé straně.

V těchto letech započalo budování místního parku, který měl být obrazem zušlechtěné české krajiny. Za tímto účelem skupoval přilehlé pozemky a dosáhnul tak celkové rozlohy 240 hektarů. Meandrovitý tok Botiče byl zregulován systémem jezů, takže se předcházelo škodám způsobeným vysokými stavy vody. Na území parku bylo zřízeno celkem 40 kilometrů cest.

Hrabě Silva-Tarouca zemřel 18. srpna 1936, načež mu byla 27. června 1937 odhalena na skále pod Alpinem pamětní deska. Dnes je park součástí prestižního seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (coby podsoučást lokality Historické centrum Prahy).

Ve vsi Průhonice (přísl. Hole, Rozkoš, 966 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[2] lékař, nákladní autodoprava, biograf Sokol, 3 cihelny, obchod s dobytkem, 2 holiči, 6 hostinců, 2 koláři, 3 kováři, 5 krejčí, 2 obchody s mlékem, obuvník, pekař, pískovna, pokrývač, restaurace, 3 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záloženský spolek v Průhonicích, stavební hmoty, studnař, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, státní velkostatek, Dendrologická společnost v Praze - spolková zahrada, 2 zahradnictví, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér

Územněsprávní členění[editovat | editovat zdroj]

Obec Průhonice spadá do Středočeského kraje, okresu Praha-Západ. Obcí s rozšířenou působností jsou 20 kilometrů vzdálené Černošice. Pověřenou obcí je 5 kilometrů vzdálená Jesenice. Příslušným finančním úřadem je Finanční úřad Praha-západ. Agenda stavebního úřadu a matriky je vykonávána místním obecním úřadem.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Kód Název Pořadové číslo v rámci obce Počet ulic Počet objektů Počet katastrálních území Počet základních sídelních jednotek
403181 Průhonice 01 72 935 2 3
133981 Rozkoš 02 4 25 1 1

Základní sídelní jednotky[editovat | editovat zdroj]

Kód Název
13396 Průhonice I
13397 Průhonice II
13398 Rozkoš
30021 Za dálnicí

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[3]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[3]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[4]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[5]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ[11]

Turisticky zajímavé objekty[editovat | editovat zdroj]

Průhonický park[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Zámecký park Průhonice

Park byl založen roku 1885 hrabětem Silva-Taroucou spolu s rekonstrukcí zámku ve stylu české novorenesance. Celková rozloha parku je 250 hektarů, které jsou dostupné pomocí 23 kilometrů cest pro pěší. Je alokován v členitém území potoku Botič v místech přítoku potoků Dobřejovického a Zdiměřického. Mimo významu umělecko-historického je park také cenným dendrologickým místem, neboť obsahuje okolo 1600 druhů cizokrajných dřevin. Výjimečnou je pak sbírka rododendronů, kterých je v parku přes 8000 kusů ve formě více než 100 různých druhů.

Průhonický zámek[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Průhonice (zámek)

Dnešní podoba zámku je výsledkem několika přestaveb původně středověkého gotického hrádku, který byl vystavěn v sousedství románského panského sídla a dochoval se z něj dodnes jen románský kostelík Narození Panny Marie, který je však nejstarší dochovanou památkou obce. Základ zámku tvoří renesanční úpravy sídla z doby majitelů Zápských ze Záp z druhé poloviny 16. století. K poslední rekonstrukci dochází v letech 1889-1894 za vlastnictví hrabětem Silva-Taroucou, který roku 1927 z finančních důvodů prodává zámek státu československému. Dnes zde sídlí Botanický ústav Akademie věd ČR.

Dendrologická zahrada[editovat | editovat zdroj]

Pod správou Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je na ploše 73 hektarů soustředěno více než 5000 taxonů dřevin a trvalek, díky čemuž se řadí mezi největší sbírky okrasných rostlin na území České republiky. Zahrada je členěna použitím jednotlivých skupin do sadovnických úprav a je veřejně přístupná.

Další významné objekty[editovat | editovat zdroj]

  • Květnové náměstí - náměstí v centru obce se sídlem obecního úřadu, autobusovou zastávkou a malým parkem
  • Barokní socha sv. Jana Nepomuckého – nachází se na Květnovém náměstí a v roce 2008 byla slavnostně odhalená po restauraci
  • Náměstí V Holi - kruhová náves původně samostatné obce Hole
  • Potok Botič - zachovalé přírodní prostředí s původními vzácnými exempláři květeny, ptáků a hmyzu
  • Kaskáda sedmi Holských rybníků - z počátků 18. století
  • Zemní val Michovka - veřejně přístupný uměle navršený val, který chrání část zástavby před hlukem z přilehlé dálnice D1

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

Územím obce vede dálnice D1 s exitem 6 (Průhonice). Dále zde prochází silnice III. třídy[12]:

  • III/0032 (Hrnčíře)[p 1] - Dobřejovice
  • III/0037 (Újezd) - Průhonice
  • III/0039 ze silnice III/0032 - Průhonice - Čestlice
  • III/00310 (Pitkovice) - Průhonice
  1. Většina číslovaných silnic začíná až na hranici Prahy

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nachází 6 autobusových zastávek:

  • Průhonice
  • Průhonice, Hájovna
  • Průhonice, Hole
  • Průhonice, Komárov
  • Průhonice, Rozkoš
  • Průhonice, Tovární

Veřejnou dopravu zajišťují následující autobusové linky:

  • 363 (denní spoj / Opatov - Velké Popovice, Todice)
  • 385 (denní spoj / Opatov - Louňovice)
  • 605 (noční spoj / Modrá škola - Čestlice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2011-01-01, [cit. 2012-05-20]. Dostupné online.  
  2. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1425. (česky a německy)
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  5. Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu