Smrk červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSmrk červený
alternativní popis obrázku chybí
Smrk červený
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea rubens
Sarg.
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk červený (Picea rubens) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Smrk červený se samičími šiškami

Jedná se strom dorůstající ve své domovině až 40 m a tloušťky kmene až 1 m v průměru.[2] Může se dožít i více než 400 let.[3] Koruna je úzce kuželovitá, tvar koruny však může být pozměněn díky stanovištním podmínkám (vítr aj.). Borka je šedohnědá až červenohnědá, pupeny jsou červenohnědé.[2] Jehlice jsou na průřezu čtyřhranné, 0,8-2,3 cm (zřídka až 3 cm dlouhé), žlutozelené až tmavě zelené, ale nikoliv sivé.[2] Samičí šišky jsou celkem malé, 2,3-4,5 (zřídka až 5) cm dlouhé, vehčitého tvaru, lesklé, za zralosti oranžovo hnědé Šupiny jsou vějířovitého tvaru, na vrcholu celokrajné nebo nepravidelně zubaté, cca 8-12 mm dlouhé a asi stejně široké. Počet chromozómů je 2n=24.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál druhu se rozkládá v jihovýchodní Kanadě a v severovýchodní části USA, jižněji pak jen v Appalačském pohoří.[2][3]

Kříženci[editovat | editovat zdroj]

Z volné přírody je znám kříženec s druhem Picea mariana, dochází zde na kontaktu areálů k introgresivní hybridizaci.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Smrk červený roste od mořského pobřeží v Kanadě až po nadmořskou výšku cca 1500 m n. m. v Appalačském pohoří. Roste v oblasti s chladným vlhkým oceanickým klimatem s ročním úhrnem srážek asi 875-2000 mm. Nejčastěji tvoří společenstva se smrkem sivým (Picea glauca) a jedlí balzámovou (Abies balsamea), méně často se smrkem černým (Picea mariana), který roste víc ve vlhku, lokálně také s jedlí Fraserovou (Abies fraseri) či cypřiškem zeravovitým (Chamaecyparis thyoides). Na lepších půdách se přidávají i listnaté dřeviny. Hlavně ve 20. století postihlo některé porosty hromadné hynutí díky kyselým dešťům.[4][5]

Výskyt v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice nepatří k příliš rozšířeným druhům smrků, roste např. v některých arboretech.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e f Flóra Severní Ameriky [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Dendrologie online [online]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Řícmanice [online]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]