Smrk korejský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Smrk korejský

alternativní popis obrázku chybí
Smrk korejský (Picea koyamae) mladý exemplář
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea koraiensis
Nakai
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk korejský (Picea koraiensis) je druh jehličnatého stromu původem z východní Asie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o strom, který dorůstá až 30 m výšky a průměru kmene až 80 cm.[2] Borka je šedohnědá až červenohnědá, u starších exemplářů rozpraskaná do šupin.[2] Větvičky mají žlutou, žlutohnědou až rezavě hnědou barvu, později jsou až šedohnědé, lysé až pýřité.[2] Jehlice jsou na průřezu čtverhranné, asi 1,2−2,2 cm dlouhé a asi 1,5-1,8 mm široké, na vrcholu špičaté.[2] Samičí šišky jsou zpočátku zelené, za zralosti pak nažloutle hnědé až hnědé, asi 5–8 cm dlouhé a asi 2,5–3,5 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti obvejčité až obvejčitě podlouhlé, asi 15–19 mm dlouhé a asi 12–15 mm široké, horní okraj zaokrouhlený až uťatý, celokrajný nebo drobně zoubkovaný. Semena jsou křídlatá, křídla jsou asi 9–12 mm dlouhá.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Smrk korejský se přirozeně vyskytuje v severovýchodní Číně (Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Liao-ning), dále se vyskytuje v Severní Koreji a vzácně přesahuje až k řece Ussuri do Ruska. Jsou rozlišovány 2 variety, var. pungsanensis má jemně zoubkatý vrchol šupin samičích šišek a je endemická v Severní Koreji. Je vedena jako ohrožený taxon. Jinde se vyskytuje var. koraiensis s celokrajným okrajem šupin.[3].[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vytváří smíšené lesy, v severovýchodní Číně roste často společně se smrkem ajanským (Picea jezoensis), borovicí korejskou (Pinus koraiensis) a jedlí mandžuskou (Abies nephrolepis) a příměsemi dalších listnáčů.[4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pěstován pro kvalitní dřevo a lokálně i jako okrasný. Ve střední Evropě ho potkáme jen výjimečně v arboretech, např. v Průhonicích[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
  2. a b c d e f Flóra Číny [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Gymnosperm Database [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. KOLBEK, Jiří et al. Forest Vegetation of Northeast Asia. [s.l.] : [s.n.], 2003. Dostupné online. (anglicky)  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]