Jedle Veitchova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxJedle Veitchova
alternativní popis obrázku chybí
Jedle Veitchova (Abies veitchii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Podčeleďjedlové (Abietoideae)
Rodjedle (Abies)
Binomické jméno
Abies veitchii
Lindl., 1861
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedle Veitchova (Abies veitchii) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, jehož domovinou jsou hory na ostrovech Honšú a Šikoku v Japonsku.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Abies eichleri.
  • Abies nordmanniana varieta eichleri.
  • Abies veitchii varieta nikkoensis.
  • Abies veitchii varieta olivacea.
  • Abies veitchii varieta reflexa.
  • Abies veitchii varieta komagatakensis.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, rychle rostoucí strom (prvních 20 let života strom roste až 100 cm za rok), dorůstající 25-30 m. Koruna kuželovitá, často zavětvená až k zemi. Borka šedá a hladká. Pupeny malé, vejčitě kulovité. Letorosty červenohnědé, chlupaté. Jehlice 1-3 cm dlouhé a 2 mm široké, seshora tmavě zelené, vespod se dvěma modrobílými stomatárními (od slova stoma též průduch) proužky, husté, směřující vzhůru. Samčí šištice 10-12 mm dlouhé, 6 mm široké. Samičí šištice válcovité a přisedlé, 2,5 mm dlouhé a 4 mm široké, nachové. Šišky 4,5-6,5 cm dlouhé a 3 cm široké, válcovité, zpočátku modrofialové, později dozráváním hnědé. Semena 7 mm dlouhá a 3,5 mm široká, šedá až žlutá s 5 mm dlouhým, černomodrým křídlem. Strom kvete v červnu, semena dozrávají červenec-září.

Příbuznost[editovat | editovat zdroj]

Strom existuje ve 2 varietách:

  • Abies veitchii varieta veitchii – vyskytuje se na ostrově Honšú – hora Ōdaigahara.
  • Abies veitchii varieta sikokiana – vyskytuje se na ostrově Šikoku – hora Tsurugi, hora Ishizuchi.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Japonsko – ostrov Honšú, ostrov Šikoku.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vysokohorský strom, roste v nadmořských výškách 1200-2800 m. Půdy obvykle vulkanického typu, podzolové, dobře odvodňované, pH kolem 5 (kyselá půda). Klima studené a vlhké. Mrazuvzdorný do -40 °C. Strom nesnáší znečištění ovzduší. Naproti tomu snáší dobře i přistínění. Jedle Veitchova se nedožívá příliš vysokého věku. Strom roste často spolu se stromy jiných druhů: s jehličnatými: jedlí Mariesovou (Abies mariesii), modřínem japonským (Larix kaempferi), smrkem ajanským (Picea jezoensis poddruh hondoensis), zeravem japonským (Thuja standishii), borovicí drobnokvětou (Pinus parviflora), borovicí zakrslou (Pinus pumila), jedlovcem různolistým (Tsuga diversifolia), i listnatými: višní niponskou (Prunus nipponica), břízou (Betula corylifolia), břízou Ermanovou (Betula ermanii) a dalšími.

Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Poměrně pevné a ohebné dřevo je využíváno ve stavebnictví, na kuchyňské nádobí a dřevovinu. Strom je často pěstován jako okrasná dřevina v parcích, zahradách a arboretech. Taktéž občas využíván jako vánoční stromek.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

  • Varieta veitchii:

Díky vysokým regeneračním a rozmnožovacím schopnostem není strom považován za ohrožený, jeho populace je stabilní.

  • Varieta sikokiana:

Tato varieta je nicméně považována za zranitelnou i přesto, že je chráněna před kácením v národním parku, pro malou oblast výskytu (kolem vrcholků hor Tsurugi a Ishizuchi), která může, v kombinaci například s lesním požárem, populaci stromu ohrozit. Stav populace této variety není znám.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]