Jedle jehlicovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJedle jehlicovitá
alternativní popis obrázku chybí
Jedle jehlicovitá (Abies holophylla)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď jedlové (Abietoideae)
Rod jedle (Abies)
Binomické jméno
Abies holophylla
Maxim., 1866
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedle jehlicovitá (Abies holophylla) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Pochází z východní Asie, v ČR je zřídka pěstována jako okrasná dřevina.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený strom dorůstající 30–50 m. Koruna kuželovitá. Borka je hnědošedá až šedá, v mládí mělce rozbrázděná, později hrubě šupinovitá. Letorosty žlutošedé, ve druhém roce rýhované. Jehlice 2–4,5 cm, dlouhé 2–2,5 mm široké, shora tmavě zelené, lesklé, vespod se dvěma bílými pruhy; jsou zakončené špičkou a ostře pichlavé. Na větvičce jsou uspořádány zhruba dvouřadě, uprostřed formují široký klín ve tvaru písmene V.[3]

Šištice samčí jsou žluté, samičí nachové. Šišky válcovité, 9–14 cm dlouhé a 3,5–4,5 cm široké, zpočátku zelené, později hnědé. Semeno trojúhelníkovitého tvaru, 6 mm dlouhé a 4 mm široké s 13 mm dlouhým křídlem. Kvetení duben–květen, šišky dozrávají září–říjen.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve východní Asii: Čína, Mandžusko, Severní Korea. Okrajově zasahuje i na ruský Dálný východ (Přímořský kraj).[4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Horská, pomalu rostoucí dřevina, roste v nadmořských výškách 500–1500 m, v hlubších, na humus bohatších, kyselých a vlhkých granitových půdách. Strom upřednostňuje plné oslunění.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jedle jehlicovitá dobře odolává jedlovým mšicím. Pro pevné, ozdobné dřevo (vyrábí se z něj překližka, dýha ale i některé hudební nástroje) dochází k jejímu častému kácení (obzvláště v Rusku, ale i jinde), úbytky se pohybují kolem 30 % populace jedle jehlicovité.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. BOTANY.cz » ABIES HOLOPHYLLA Maxim – jedle jehlicovitá / jedľa ihlicovitá. botany.cz [online]. [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  3. Conifer Species: Abies holophylla | American Conifer Society. American Conifer Society. Dostupné online [cit. 2017-12-13]. (anglicky) 
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/details/42287/0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]