Jedle Kawakamiova
 Jedle Kawakamiova | |
|---|---|
 Jedle Kawakamiova (Abies kawakamii) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | jedle (Abies) |
| Binomické jméno | |
| Abies kawakamii (Hayata) T.Itô, 1920 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedle Kawakamiova (Abies kawakamii) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, z rodu jedle. Je to vysokohorská dřevina, vyskytující se pouze na ostrově Tchaj-wan.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
Abies mariesii var. kawakamii.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedle Kawakamiova je stálezelený, jehličnatý strom dorůstající výšky 16–35 m. Koruna je kuželovitá. Borka je šedobílá, hladká, později šedohnědá a šupinovitá. Pupeny jsou vejčité, hnědé. Letorosty jsou hluboce rýhované, žlutošedé. Jehlice jsou 1–2,8 cm dlouhé a 1,5–2 mm široké, seshora tmavozelené, vespod bělavé. Samčí šištice jsou 15 mm dlouhé, válcovité. Šišky jsou podlouhlé či válcovité, 6–7,5 cm dlouhé a 3,5–4 cm široké, ve zralosti purpurové. Semena jsou 7–9 mm dlouhá, s 9 mm dlouhým křídlem.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jedle Kawakamiova je endemit ostrova Tchaj-wan. Strom je zřídka pěstován v arboretech v Evropě a v Severní Americe.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Vysokohorský strom, roste v nadmořských výškách 2400–3800 m, v kyselých a kamenitých, šedohnědých horských podzolech a také v horské žlutozemi. Klima mírné, velmi vlhké.
Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]
V minulosti byl strom využíván pro dřevo, které se vyváželo z Tchaj-wanu do Japonska, kde se využívalo v tesařství. Dnes se již takto využívá málo.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Populace stromu je stabilní, strom je označován jako téměř ohrožený, především pro lesní požáry (mající různé příčiny mimo jiné nadměrný turismus) a současně pomalou regeneraci populace stromu po těchto požárech.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
