Jedle nikkoská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxJedle nikkoská
alternativní popis obrázku chybí
Jedle nikkoská (Abies homolepis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Podčeleďjedlové (Abietoideae)
Rodjedle (Abies)
Binomické jméno
Abies homolepis
Siebold & Zucc., 1842
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedle nikkoská (Abies homolepis) je jehličnatý strom, původem z Japonska. Patří mezi velmi odolné jedle, dobře snášející městské podmínky.

Synonymum[editovat | editovat zdroj]

Abies brachyphylla.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, 30-40 m vysoký, kolem 6m široký, spíše pomaleji rostoucí (kolem 30 cm/rok) strom. Kmen 1-1,5 m v průměru. Koruna kuželovitá, na vrcholu zaoblená. Borka je hnědá od mládí drsná, nejdrsnější ze všech jedlí, šupinovitá, což je nejspolehlivější znak při determinaci. Letorosty žlutohnědé, rýhované. Pupeny vejčité, zaoblené. Jehlice 15-35 mm dlouhé a 2-3,5 mm široké, na konci okrouhlé, tmavozelené, vespod s dvěma bílými pruhy, hřebenitě uspořádané. Samčí šištice žluté, válcovité, samičí nachové, jednotlivé. Šišky 7-12 cm dlouhé a 3-4 cm široké, válcovité, ke koncům se zužující, zpočátku fialové, později hnědé, dozrávají v říjnu. Doba květu stromu je květen až červen.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Východní Asie - střední a jižní Japonsko (pohoří Nikko na ostrově Honšú a ostrov Šikoku). V České republice se pěstuje v arboretech a jako okrasná dřevina.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Strom roste ve vlhkých, horských podmínkách, v nadmořských výškách 700-2200 m. Půda vlhká, jílovitá, kyselá či neutrální. Jedle nikkoská snáší velmi dobře znečištění ovzduší. Nároky na světlo malé, dokáže růst i ve stínu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tato jedle je považována za nejvíce odolnou ze všech jedlí vůči znečištění ovzduší v okolí měst. Má taktéž velmi odolný, bouřím dobře odolávající kořenový systém. Díky drsnému hnědému kmeni a celkovému habitu bývá laiky považována za smrk.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]