Modřín japonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Modřín japonský

alternativní popis obrázku chybí
Modřín japonský (Larix kaempferi)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: modřín (Larix)
Binomické jméno
Larix kaempferi
(L.) Carriére
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modřín japonský (Larix kaempferi) je opadavý jehličnatý jednodomý strom. Jméno je odvozeno z jeho původu – pochází z Japonského souostroví. Všechny taxony rodu modřín (Larix) jsou řazeny do čeledi borovicovitých.[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Strom je až 45 metrů vysoký[3] s korunou široce kuželovitou. Větve má vodorovné, které jsou na koncích vždy vztyčené k vrcholu koruny. Borka je šupinatá. Mladé větvičky jsou často ojíněné a oproti modřínu opadavému (Larix decidua) jsou výrazně tmavší (nejčastěji mají barvu oranžovočervenou, hnědou nebo až do purpurovou). Pupeny typicky vykazují velký obsah pryskyřice. Samčí šištice jsou žluté s maximální délkou 10 mm[3] a rostou na spodní straně větviček. Naproti tomu samičí jsou červeno-fialově zbarvené o délce nejvýše 30 mm[3] a rostou do vzpřímené polohy. Samičí i samčí šištice vyrůstají v průběhu března až dubna.[2] Dozrálé samičí šištice jsou podobně jako u modřínu opadavého hnědavě zbarvené, jejich semenné šupiny jsou však otevřenější.

Nároky na stanoviště, rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V Japonsku roste jen na půdách vulkanického původu v nadmořských výškách od 1300 do 2900 metrů nad mořem.[3] Vyžaduje též deštivé a vlhké prostředí, proto je v Evropě hojně vysazován především u mořského pobřeží.[3]

Dřevo[editovat | editovat zdroj]

Jádro je tmavé, vnější dřevo je světlé, ale rychle tmavne. Využívá se především ve stavebnictví (domy, lodě, laťky, obložení).[2]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Modřín japonský je méně citlivý na průmyslově znečištěné ovzduší (hlavě proti kyselému dešti) než modřín opadavý[2] a také méně než mnoho jiných jehličnatých dřevin, proto se často vysazuje v Evropě v parcích velkých měst.[2] Zatím není známa příčina této odolnosti, ale předpokládá se, že je tomu tak díky silnější voskové vrstvě na jehlicích. Pravděpodobně tomu přispívá i fakt, že každoročně shazuje jehlice a tím se škodliviny nedostávají tolik do samotného dřeva.[2]

Hybridní druh[editovat | editovat zdroj]

Před více než sto lety vznikl mezi modřínem opadavým a modřínem japonským kříženec – modřín euroasijský (Larix × eurolepis).[2] Znaky stromu mají charakteristické rysy obou rodičů v rovnoměrném zastoupení (půl na půl).[2] Nedá se tedy říci, jakému druhu je tento kříženec více podobný.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
  2. a b c d e f g h KOLEKTIV AUTORŮ, (hl. Andreas Bärtels). Stromy. Praha : Knižní klub, Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.. Kapitola Modřín japonský, s. 28.  
  3. a b c d e COOMBES, Allen. Stromy. Praha : Slovart, 2012. 224 s. ISBN 9788073916312. Kapitola Modřín japonský, s. 44.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]