Modřín opadavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxModřín opadavý
alternativní popis obrázku chybí
Modřín opadavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod modřín (Larix)
Binomické jméno
Larix decidua
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Samičí šištice
Zimní habitus modřínů


Modřín opadavý (Larix decidua), též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých.

Alternativní názvy[editovat | editovat zdroj]

  • modřín evropský
  • Pinus larix
  • Abies larix

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. Jeho přirozený výskyt na území České republiky je ze západu ohraničen Hrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstované vyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy.[2]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Klimaticky je lesníky tento modřín opadavý dělen na 4 typy (v pojetí P. Svobody)[3]:

  • Alpský modřín
  • Karpatský modřín
  • Polský modřín
  • Sudetský (slezský či jesenický) modřín.[4]

Stanoviště a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jeho přirozeným prostředím jsou světlé a roztroušené horské lesy. Významně světlomilná dřevina, nesnášející v dospělosti ani boční zástin.[5] Dobře snáší kontinentálnější ráz klimatu (zimní mrazy i letní horka).

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Mladý stromek vyrůstá z kůlovitého hlavního kořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného, 20-50 metrů vysokého kmenu vyrůstají nepravidelně postranní větve vytvářející řídkou, štíhlou, kuželovitou korunu. Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích z na zkrácených kolcových větévkách, na zimu opadávají (viz české druhové jméno). Kvete od dubna do června. Samčí šištice jsou kulovité a sýrově žluté, samičí karmínově červené. Drobné vejčitě kulovité nerozpadavé šišky dozrávají na podzim.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jde o horský světlomilný strom, často se pěstuje v parcích. Jeho dřevo je značně ceněno, je měkké ale tvrdší než dřevo našich běžnějších jehličnanů (s výjimkou tisu). Je středně těžké poměrně pružné a trvanlivé. Má úzkou nažloutlou běl a výrazné červenohnědé jádro. Dřevo se používá k výrobě nábytku, obkladům stěn či jako stavební dříví.[5] Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je i pryskyřice modřínu, nazývaná benátský terpentýn.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.  
  3. Lesnická dendrologie 1
  4. MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. Kapitola Modřín opadavý, s. 170.  
  5. a b Mergl, J. a kol. Lesnická Botanika Vyd. 1. - Praha : SZN, 1984. - str. 135-137

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Vyd. 2. - Praha : Academia, 2003. - str. 309-310 - ISBN 80-200-0643-5
  • Jehličnaté dřeviny, Lesnická dendrologie 1 - Ivan Musil, Jan Hamerník, vydání 1. - Praha:Academia 2007, str. 170-180 - IBSN 978-80-200-1567-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]