Nábytek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tvůrce nábytku, Ludwig Deutsch
Na tento článek je přesměrováno heslo mobiliář. O vybavení veřejných prostranství pojednává článek městský mobiliář.

Nábytek neboli mobiliář je mobilní vybavení lidského obydlí, obytných, technických, hospodářských, pracovních, rituálních či rekreačních objektů nebo jejich vnějšího příslušenství (zahrad, pláží), ale také dopravních prostředků. Může relaxace, užitkovou, či jako prostředek práce. technických a hospodářských prostor.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Nábytek dělíme podle několika kritérií:

  • využití (účel, funkce, konstrukce): interiérový/exteriérový; solitér/souprava; jednotka/série; skládací/stabilní; mobilní/vestavěný; domácí/pracovní/cestovní; relaxační/tělocvičný; víceúčelový (polyfunkční)
  • materiály: dřevo, kovy, sklo, plasty, textilie, keramika, cihly, beton, papír
  • stáří a vzhled: sloh, styl, design

Využití[editovat | editovat zdroj]

obývací:

  • sedací: židle, křeslo, sedačka, stolička, míč, lavice, pohovka, gauč
  • lehací: lehátko, postel, palanda, lavice, pohovka
  • klekací: klekátko, chrámová lavice, stalla, zpovědnice
  • stojací: kazatelna
  • houpací: křeslo, houpačka, kůň
  • jídelní, psací, pracovní, hrací: stůl

úložný: truhly, skříně, skříňky, police, kredence, věšáky

dekorační:

  • reprezentační - reprezentuje společenské či hospodářské postavení majitele
  • výstavní - má funkci estetickou a/nebo obchodní

dělicí zástěna, paravan, chórová přepážka

víceúčelové předměty s možnou funkcí nábytku: bedna, kufr, žebřík, klavír, elektrospotřebič, vana, kamna, pec, hračka


Nábytkové soustavy, soubory a jednotky zvláštního určení

  • pro ubytovací, stravovací a společenská zařízení
  • pro školy a školky
  • pro kanceláře (administrativu, obchod)
  • pro továrny a dílny
  • pro zdravotnická zařízení, laboratoře, koupelny, sportovní stadiony
  • pro chrámy, modlitebny, synagogy
  • pro ostatní zařízení se zvláštním určením

Nábytkové slohy a období[editovat | editovat zdroj]

Slohy nábytku v českých zemích[1]
1030–1250 Románský sloh
1220–1520 Gotika
1520–1650 Renesance
1620–1810 Baroko
Pozdní baroko Klasicismus Rokoko Luiséz lidový nábytek
1805–1820 Neoklasicismus Empír Romantismus
1815–1850 Biedermeier Lidový nábytek
1840–1910 Historismus
1900–1920 Secese Kubismus
1920-2020 slohy 20.-21. století
Art Deco Tradicionalismus Funkcionalismus sektorový nábytek
postmoderna a další

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Galerie různých druhů nábytku:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citace[editovat | editovat zdroj]

  1. 1931-, Wöhrlin, Traugott,. Nábytkové slohy od antiky po současnost. 1. vyd. vyd. Praha: Grada 223 s. s. Dostupné online. ISBN 8024720345. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Wirth, František Cimburek, Karel Vladimír Herain: Dějiny nábytkového umění I-III. Praha 1948 - 1952, reprint Argo Praha 1996
  • Daniela Karasová: Dějiny nábytkového umění IV.. Argo Praha 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]