Zdeněk Wirth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdeněk Wirth
portrét dr.Zdeňka Wirtha od ak.mal.Františka Antonína Jelínka
portrét dr.Zdeňka Wirtha od ak.mal.Františka Antonína Jelínka
Narození 11. srpna 1878
Libčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. února 1961 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Krematorium Strašnice
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Řád republiky (1954)
Čestné občanství města Kutná Hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Busta u Dobrovského domku (Werichova vila) na Kampě, kde Wirth 1929–1941 bydlel.
Hrob Zdeňka Wirtha (1878 – 1961), českého historika umění na hřbitově Krematoria ve Strašnicích

Zdeněk Wirth (11. srpna 1878 Libčany[1]26. února 1961 Praha) byl český historik umění, jeden ze zakladatelů památkové péče v Čechách, akademik ČSAV.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě (1896) vystudoval v letech 1896–1900 filologii (čeština, němčina) a dějiny literatury na Univerzitě Karlově a externě dějiny umění (prof. B. Matějka, K. Chytil) a estetiku (prof. O. Hostinský).

Po absolvování vysokoškolského studia učil na středních školách v Praze, Mladé Boleslavi a Kladně. Od roku 1903 byl konzervátorem na Vysočině, od roku 1905 asistentem knihovníka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Byl členem Archeologické komise při České akademii věd a umění a korespondentem (1907), od roku 1908 konzervátorem Centrální památkové komise ve Vídni, 1911–1939 členem Památkového sboru hl. města Prahy. V letech 1908 a 1913 organizoval 1. a 2. sjezd na ochranu památek v českých zemích.

Roku 1909 obhájil rigorózní práci Barokní gotika v Čechách v XVIII. a v 1. polovici XIX. století, která je považována za objevitelské dílo.[2] Byl redaktorem časopisů: Časopis Společnosti přátel starožitností českých (1907–1909), Styl (1908–1913), Věstník klubu Za starou Prahu (1911–1913) a redaktorem Štencovy edice Umělecké poklady Čech (1913–1914) a Laichterovy edice Umění a řemesla. Za první světové války byl aprovizačním důstojníkem, od roku 1918 působil jako přednosta oddělení památkové péče Ministerstva školství a národní osvěty, od roku 1922 jako přednosta odboru osvěty pro záležitosti umělecké.

Od roku 1925 přenášel na ČVUT jako suplující profesor dějin umění, od roku 1928 jako docent. V letech 1928–1940 byl vedoucím Státního fotoměřického ústavu v Praze. Za války byl nuceně penzionován, ale v té době byl z jeho podnětu zahájen odborný výzkum a dokumentace lidových staveb. Po roce 1945 byl členem České národní rady, od roku 1946 do roku 1951 předsedal Národní kulturní komisi, která rozhodovala o uměleckých konfiskátech. Roku 1952 byl jmenován akademikem. Roku 1953 byl spoluzakladatelem Kabinetu (později Ústavu) pro teorii a dějiny umění a místopředsedou ČSAV, v letech 1952–1955 předsedal filozoficko-historické sekci ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. V letech 1958–1961 byl členem ústřední komise státní památkové péče.

Roku 1900 patřil k zakládajícím členům Klubu Za starou Prahu, stal se členem jeho domácí rady a roku 1922 byl předsedou, 1940–1945 místopředsedou. V letech 1919–1952 byl členem Svatovítské jednoty. Podílel se na založení Soupisu památek a zpracoval k edici 7 svazků, další dva jen rozpracoval. Od roku 1930 po rezignaci A. Podlahy vedl Soupis památek v Čechách.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1931 jmenován čestným občanem Kutné Hory.[3]
  • 1953 Čestná cena hl. města Prahy za činnost na ochranu staré Prahy
  • 1954 Řád republiky za celoživotní dílo

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Věnoval se hlavně pražským památkám, vydal „Praha v obraze pěti století“ (1932), „Stará Praha ve fotografii“ (1940) a podílel se na souboru „Zmizelá Praha“. Napsal také řadu monografií o českých městech (Kladno, Hradec Králové, Litomyšl aj.), o hradech a zámcích, o moderní české architektuře (Josef Gočár, Jan Kotěra a české neorenesanci Antonín Wiehl). Spolupracoval s fotografem K. Plickou ("Praha ve fotografii" 1953, "Pražský hrad" aj.)

V památkové péči byl významným zastáncem analytické metody s důsledným odlišováním novodobých doplňků památky a nepřípustnosti používání replik historických prvků. V teoretické rovině proti jeho přístupu vystupoval Václav Wagner se svou syntetickou metodou.

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Josef SOUKUP, Zdeněk WIRTH: Zvíkov, in: Památky archaeologické, 1907 https://www.academia.edu/24373421/
  • Barokní gotika v Čechách v XVIII. a I. polovici XIX. století, in: Památky archaeologické a místopisné, 23, 1908, č. 3, sl. 121–220, 37 tab. https://www.academia.edu/24315885/
  • Zdeněk WIRTH, Eduard SCHMIDT: Kutná Hora. Město a jeho umění, Nová edice, Praha 1912 https://www.academia.edu/24361228/
  • Zdeněk WIRTH: Betlémská kaple, in: Památky archaeologické, 33, 1922 a 1923, s. 55–69. https://www.academia.edu/24375282/
  • Zdeněk WIRTH: Pražské zahrady. 1910, 1913 a násl
  • Umělecké poklady Čech 1-2, Praha 1913–1915 (ed. a autor)
  • Zdeněk WIRTH, Josef TICHÝ: Hradec Králové. 1913 a násl.
  • Zdeněk Wirth, Karlštejn. Průvodce po hradě, Praha 1919
  • Zdeněk Wirth. L´art tchèque contemporain, Praha 1920 (s A. Matějčkem)
  • Zdeněk Wirth, Pražské hřbitovy I. (Olšany), František Topič, nakladatelství, Praha 1923
  • Zdeněk Wirth, Josef Gočár, Verlag Meister der Baukunst, Aktien-Gesellschaft, Ženeva 1930
  • Zdeněk Wirth, Antonín V. Barvitius (1823 - 1901), Grafický závod Jan Štenc, Praha 1932
  • Zdeněk WIRTH: Praha v obraze pěti století. Praha: Jan Štenc 1932
  • Zdeněk Wirth, Dějepis výtvarných umění v Československu, Sfinx, Bohumil Janda, Praha 1935 (et al.)
  • Zdeněk WIRTH, Antonín Matějček: Česká architektura 1800–1920. Praha: Štenc
  • Zdeněk Wirth, Umělecký místopis ČSR 1. Země česká, Praha 1939
  • Zdeněk WIRTH, Stará Praha. Obraz města podle fotografií ze 2. poloviny 19. století. Praha: J. Otto 1940
  • Zdeněk WIRTH a kol.: Zmizelá Praha 1–6. Praha: V. Poláček 1945–1948
  • Zdeněk Wirth, Burgen und Schlösser (Böhmen und Mähren), Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha 1954 (s J. Bendou)
  • Zdeněk Wirth, Burgen und Schlösser in Böhmischen Ländern, Orbis, Praha 1960
  • Soupis památek, autorství a spolupráce na okresech: Chotěboř (1906), Kladno (1907), Litomyšl (1908), Náchod (1910), Polička (1906), Stříbro, Vysoké Mýto
  • Úvodní texty k četným obrazovým publikacím Karla Plicky

Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

  • Rukopisná pozůstalost je uložena v Ústavu dějin umění České akademie věd v Praze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Libčany
  2. Dvořáková V, 1995, s. 938
  3. Slavíček L (ed.), 2016, s. 1677

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1677–1681, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Kristina UHLÍKOVÁ: Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy (1878–1938). Praha 2010.
  • Zdeněk Wirth pohledem naší doby, editoři Kristina Uhlíková a Jiří Roháček. Praha 2010
  • Vlasta Dvořáková, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 938
  • H. Rokyta, Přehled činnosti Zdeňka Wirtha v oborech památkové péče, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 66–70
  • Ottův slovník naučný, heslo Wirth Zdeněk. Sv. 28, str. 1131

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]