Zdeněk Wirth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Wirth

portrét dr.Zdeňka Wirtha od ak.mal.Františka Antonína Jelínka
Narození 11. srpna 1878
Libčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. února 1961 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Busta u Dobrovského domku (Werichova vila) na Kampě, kde Wirth 1929-1941 bydlel.

Zdeněk Wirth (11. srpna 1878 Libčany[1]26. února 1961 Praha) byl český historik umění, jeden ze zakladatelů památkové péče v Čechách, akademik ČSAV.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě vystudoval češtinu, němčinu a estetiku na Univerzitě Karlově a učil na středních školách. Od roku 1903 byl konzervátorem na Vysočině, od roku 1905 asistentem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Podílel se na založení Soupisu památek a zpracoval k edici 7 svazků, další dva jen rozpracoval. Od roku 1907 redigoval „Časopis Společnosti přátel starožitností“, od roku 1908 časopis „Styl“.[2] Roku 1900 patřil k zakládajícím členům Klubu Za starou Prahu, stal se členem jeho domácí rady a roku 1922 byl předsedou.

Roku 1908 promoval prací „Barokní gotika v Čechách“ a po vzniku ČSR vedl odbor kultury na Ministerstvu školství. Věnoval se hlavně pražským památkám, vydal „Praha v obraze pěti století“ (1932), „Stará Praha ve fotografii“ (1940) a podílel se na souboru „Zmizelá Praha“. Napsal také řadu monografií o českých městech (Kladno, Hradec Králové, Litomyšl aj.), o hradech a zámcích, o moderní české architektuře (Josef Gočár, Jan Kotěra a české neorenesanci Antonín Wiehl). Za války byl nuceně penzionován, po roce 1945 byl opět na ministerstvu, od roku 1946 předsedal Národní kulturní komisi, která rozhodovala o uměleckých konfiskátech. Spolupracoval s fotografem K. Plickou ("Praha ve fotografii" 1953, "Pražský hrad" aj.) Roku 1952 spoluzakládal ČSAV a stal se jejím místopředsedou pro společenské vědy.[3]

V památkové péči byl významným zastáncem analytické metody s důsledným odlišováním novodobých doplňků památky a nepřípustnosti používání replik historických prvků. V teoretické rovině proti jeho přístupu vystupoval Václav Wagner se svou syntetickou metodou.

V r. 1931 byl PhDr. Z. Wirth jmenován čestným občanem Kutné Hory.[zdroj?]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Josef SOUKUP, Zdeněk WIRTH: Zvíkov, in: Památky archaeologické, 1907 https://www.academia.edu/24373421/
  • Barokní gotika v Čechách v XVIII. a I. polovici XIX. století, in: Památky archaeologické a místopisné, 23, 1908, č. 3, sl. 121-220, 37 tab. https://www.academia.edu/24315885/
  • Zdeněk WIRTH, Eduard SCHMIDT: Kutná Hora. Město a jeho umění, Nová edice, Praha 1912 https://www.academia.edu/24361228/
  • Zdeněk WIRTH: Betlémská kaple, in: Památky archaeologické, 33, 1922 a 1923, s. 55-69. https://www.academia.edu/24375282/
  • Zdeněk WIRTH: Pražské zahrady. 1910, 1913 a násl
  • Zdeněk WIRTH, Josef TICHÝ: Hradec Králové. 1913 a násl.
  • Zdeněk WIRTH, Antonín Matějček: Česká architektura 1800-1920. Praha: Štenc
  • Zdeněk WIRTH: Praha v obraze pěti století. Praha: Jan Štenc 1932
  • Zdeněk WIRTH, Stará Praha. Obraz města podle fotografií ze 2. poloviny 19. století. Praha: J. Otto 1940
  • Zdeněk WIRTH a kol.: Zmizelá Praha 1-6. Praha: V. Poláček 1945-1948
  • Soupis památek, autorství a spolupráce na okresech: Chotěboř, Kladno, Litomyšl, Náchod, Polička, Stříbro, Vysoké Mýto
  • Úvodní texty k četným obrazovým publikacím Karla Plicky

Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

  • Rukopisná pozůstalost je uložena v Ústavu dějin umění České akademie věd v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Libčany
  2. Ottův slovník naučný, heslo Wirth Zdeněk.
  3. Heslo Wirth Zdeněk na „KDO je KDO“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Wirth Zdeněk. Sv. 28, str. 1131
  • Kristina UHLÍKOVÁ: Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy (1878–1938). Praha 2010.
  • Zdeněk Wirth pohledem naší doby, editoři Kristna Uhlíková a Jiří Roháček. Praha 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]