Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UMPRUM)
Budova Uměleckoprůmyslového muzea v Praze z náměstí Jana Palacha
Budova Uměleckoprůmyslového muzea v Praze z náměstí Jana Palacha
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa 17. listopadu, 11000 Praha 1-Josefov
Zakladatel Obchodní a živnostenská komora na Žofíně, (Vojtěch Lanna)
Založeno 1885
Zaměření Moderní výtvarné a užité umění
Původní účel budovy Muzeum
Zeměpisné souřadnice

Uměleckoprůmyslové museum v Praze[1] (zkráceně : UPM) je specializovaná muzejní instituce, jenž sídlí v ulici 17. listopadu v Praze 1 Josefově, v těsné blízkosti Starého židovského hřbitova, nedaleko budovy Filosofické fakulty UK, naproti Rudolfinu v městské části Praha 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova muzea v roce 2016
Expozice - Klenotnice

Založení Uměleckoprůmyslového muzea v Praze v roce 1885 odpovídalo prudkému rozvoji české společnosti a především rozvoji její průmyslové výroby gradující v poslední třetině 19. století. Po vzniku obdobných ústavů, především Uměleckoprůmyslového muzeua ve Vídni, dále např. v Brně, Olomouci a Liberci (1873) se pražské muzeum stalo jedním z řady muzejních institucí tohoto druhu existujících v provinciích Rakousko-uherské monarchie. V Království českém to byla první instituce těsně místně i metodicky spojená s Uměleckoprůmyslovou školou. Založením tohoto ústavu se objevil zásadní konkurent dosud nejreprezentativnějšího a nejstaršího českého Průmyslového muzea v Liberci.

Nepříznivý vliv průmyslové revoluce na estetickou stránku, a tím i kvalitu výrobků, byl v té době už dlouho oprávněným předmětem kritiky umělců, teoretiků umění i veřejnosti. Myšlenka na zřízení trvalé expozice uměleckoprůmyslového zaměření v Praze byla obsažena už ve výstavě, kterou uspořádal spolek Arkadia roku 1861 v Praze ve Staroměstské radnici, podle jiných pramenů na Žofíně[2]. Příkladem a inspirací bylo mimo jiné založení obdobného ústavu – South Kensingtonského (nyní Victoria and Albert) muzea v Londýně, které od roku 1852 zpřístupnilo veřejnosti sbírky uměleckořemeslných a uměleckoprůmyslových výrobků. Pro české prostředí však bylo nejdůležitější již zmíněné Österreichisches Museum für Kunst und Industrie otevřené ve Vídni roku 1864 a spojené rovněž se školou.

V roce 1868 uspořádala pražská Obchodní a živnostenská komora na Žofíně ve spolupráci s tímto vídeňským muzeem výstavu exponátů získaných ze Světové výstavy roku 1867, která se konala v Paříži, doplněnou historickými uměleckořemeslnými předměty převážně ze sbírky Vojtěcha Lanny (pozdějšího významného donátora a podporovatele UPM). K založení muzea přispěl v období, kdy ještě nedozrály vhodné finanční a prostorové podmínky, příslib výstavní plochy v Rudolfinu, daný roku 1872. V roce 1885, kdy došlo k naplnění slibu, rozhodlo představenstvo Obchodní a živnostenské komory o zřízení samostatného muzea. V letech 1897–1900 byla postavena novorenesanční muzejní budova podle návrhu architekta Josefa Schulze na pozemku mezi starým židovským hřbitovem a ulicí na okraji Josefova.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Prvním kustodem a ředitelem muzea byl historik umění dr. Karel Chytil[3] působil též v Komisi pro soupis památek Prahy[4]od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách. Druhým ředitelem byl historik umění a knižní kultury František Adolf Borovský. Po něm následovali František Xaver Jiřík, Karel Hetteš, Emanuel Poche, Jiří Šetlík, Antonín Langer nebo Dagmar Hejdová. K expertům - znalcům uměleckého řemesla a průmyslového designu patřily především ženy, například Jiřina Vydrová, Jarmila Blažková, Milena Zeminová, Alena Adlerová, Olga Herbenová, Dagmar Tučná, Jarmila Brožová, Libuše Urešová, Věra Vokáčová, Olga Drahotová, Milena Lamarová, Anna Fárová nebo Jana Kybalová, z mužů například Zdeněk Kirschner nebo Josef Kroutvor. Mezi knihovníky se během 2. světové války objevil Oldřich J. Blažíček.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

MG, ICOM

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Votivní sál

Ve stálé expozici Uměleckoprůmyslového musea v Praze a v dalších specializovaných expozicích je umístěna asi pětina sbírek, jejichž celkový počet zahrnuje více než 250 000 položek. Sbírky obsahují sklo, porcelán a keramiku, užitou grafiku a fotografii, nábytek, práce ze dřeva, kovů a různých materiálů, šperky, hodiny a hodinky, textil, módu a hračky.

Dřívější pobočky[editovat | editovat zdroj]

V letech 1954 - 1992 muzeum spravovalo několik tematických expozic na zámcích Doudleby nad Orlicí, Lemberk, Hrubý Rohozec a Muzeum porcelánu v Klášterci nad Ohří, které je v obnovené verzi instalováno dodnes. Neuskutečněná zůstala expozice v budově zámeckého pivovaru v Brandýse nad Labem.

Současné pobočky[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1995 UPM provozuje Galerii Josefa Sudka na Úvoze poblíž Pražského hradu, zaměřenou na fotografickou tvorbu. Od roku 1998 také spravuje zámek v Kamenici nad Lipou. Expozice kovaných železných prací a hraček zde byla otevřena v roce 2004, studijní depozitář nábytku 19. a 20. století v roce 2007. V roce 2008 muzeum získalo novou pobočku UPM – Muzeum textiluČeské Skalici. Textilní muzeum v České Skalici je jediným českým muzeem specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilnictví, zvláště textilního tisku, v České republice i v zahraničí.

Stálá expozice[editovat | editovat zdroj]

Příběh vlákna - sál textilu a módy

Votivní sál[editovat | editovat zdroj]

historie UPM, zakladatelé, mecenáši a jejich dary

Příběh vlákna – sál textilu a módy[editovat | editovat zdroj]

vývoj světského a liturgického oděvu, tapiserie, krajky, výšivky, ukázky hraček

Stroje času – sál hodin a hodinek[editovat | editovat zdroj]

umělecky tvarované a zdobné hodiny, hodinky a měřící přístroje

Umění ohně – sál skla a keramiky[editovat | editovat zdroj]

stylový a technologický vývoj skla, keramiky a porcelánu, předměty ke stolování, zrcadla, vitráže, interiérové doplňky

Tisk a obraz – sál užité grafiky a fotografie[editovat | editovat zdroj]

způsoby předávání informací textem a obrazem: knižní vazby, knižní ilustrace, vývoj písma, plakát, fotografie, drobná užitá grafika

Klenotnice – sál kovů a jiných materiálů[editovat | editovat zdroj]

zlatnické práce, šperky, práce z polodrahokamů, slonoviny a jiných materiálů, litina, cín a barevné kovy

Knihovna UPM[editovat | editovat zdroj]

Knihovna se studovnou

Součástí Uměleckoprůmyslového musea v Praze je veřejná specializovaná knihovna na literaturu o výtvarném umění a příbuzných oborech. Knihovní fond má více než 170 000 svazků. Vedle monografií je ve fondu celá řada encyklopedií, slovníků, příruček a periodik. Nezanedbatelná je i sbírka výstavních a aukčních katalogů. Od roku 1950 jsou přírůstky monografií zpracovány do elektronické databáze přístupné nejen v knihovně, ale i prostřednictvím internetu (http://tinweb.upm.cz). Od roku 1995 jsou již v databázi uvedeny veškeré knihovní přírůstky. Knihovna je pouze prezenční. Poskytuje kopírovací služby, rešerše, službu "Ptejte se knihovny", zpřístupňuje řadu databází na CD–ROM i on–line. Knihovna UPM s dalšími uměleckými knihovnami vytváří virtuální uměleckou knihovnu a je součástí jednotné informační brány se samostatným portálem ART.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Ministerstvo kultury ČR
  2. Výstava společnosti Arkadia, katalog exponátů, Praha 1863
  3. UHLÍKOVÁ, Kristína. CHYTIL, Karel, in: Biografický slovník památkové péče [online]. Praha: Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3, 11801 Praha 1, 2013-10-20, [cit. 2015-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha : Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné online. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-265. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel Poche a kolektiv, Uměleckoprůmyslové museum. STN Praha 1958
  • Sto let Uměleckoprůmyslového muzea (1885 - 1985), kolektiv autorů. UPM Praha 1985

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]