Karel Hetteš

Karel Hetteš
Karel Hetteš
Narození	29. července 1909; Žižkov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. září 1976 (ve věku 67 let); Praha ; Československo
Vzdělání	École de Louvre
Povolání	historik umění, kurátor
Ocenění	Zlatá medaile na Expo ´58, Cena Antonína Matějčka (1967)
Rodiče	František Hetteš
Příbuzní	Josef Ferdinand Hetteš, strýc
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Hetteš, křtěný Karel Miroslav (29. července 1909 Žižkov^[1] – 21. září 1976, Praha)^[2]^[3] byl historik a kritik výtvarného umění se zaměřením na sklo, publicista a kurátor výstav skla.

Život

Karel Hetteš se narodil a byl pokřtěn jmény Karel Miroslav na Žižkové, jako syn Františka Hetteše z Jičíněvsi a jeho manželky Marie, rozené Markové, ze Želetavy; rodina bydlela v domě čp. 184 v Břevnově.^[1] Otec byl v roce 1907 hostinským v Brně, v době synova narození se dal zapsat jako agent a v roce 1910 se sám nebo s rodinou přestěhoval do Bubenče.^[4] Karlův strýc Josef Ferdinand Hetteš byl akademický malíř.

Vystudoval dějiny umění na École du Louvre v Paříži a v Mnichově. V letech 1931-1934 studoval na Haute École des Sciences politiques v Paříži. Působil jako redaktor nejprve v Bruselu, později po roce 1938 jako redaktor České grafické Unie a Pražských akciových tiskáren. V roce 1939 Karel Hetteš oženil^[5] s Evou Blažkovou^[6]. V letech 1938-1945 byl redaktorem Národních novin, od roku 1941 zástupcem šéfredaktora. Po válce byl v letech 1945-1947 tiskovým referentem Ministerstva průmyslu, v letech 1948–1951 byl členem redakčního kruhu, odpovědným zástupcem a poté vedoucím redaktorem časopisu Tvar. Ve stejné době byl šéfredaktorem časopisu Věci a lidé.

Roku 1951 byl z politických důvodů propuštěn a pracoval pak jako pomocný dělník v podniku Umělecké sklo v Kamenickém Šenově až do roku 1953. Podle René Roubíčka ve skutečnosti organizoval výstavy skla, sháněl pro podnik zakázky a působil jako odborný poradce a teoretik nového moderního skla.^[7] Roku 1953 se stal odborným pracovníkem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Od roku 1957 byl teoretikem skupiny Bilance, po roce 1959 působil jako publicista ve svobodném povolání. V letech 1969-1971 byl redaktorem časopisu Výtvarná práce. Roku 1964 byl zvolen do předsednictva reformovaného SČSVU a v letech 1965-66 působil jako předseda sekce užitého umění a průmyslového výtvarnictví, od roku 1967 jako předseda výstavní rady.^[8] Přispíval do časopisů Tvar, Glasrevue, Glass Review, Květen, Květy, Umění, Výtvarná práce, Zprávy památkové péče. Byl členem Umělecké besedy a mezinárodních sdružení AICA, AIHV (Mezinárodní asociace pro dějiny skla), WCC (Světová rada řemesel).^[9]

Ocenění

1958 Zlatá medaile na Expo ´58 v Bruselu za knihu o skle
1967 Cena Antonína Matějčka^[9]

Dílo

Karel Hetteš získal vzdělání a prožil část své profesionální kariéry před válkou. Byl jedním z nejvýznamnějších badatelů v oboru českého skla,^[10] organizátorem výstav a kurátorem jedné z velkých světových sbírek skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. K subjektu svého bádání přistupoval jako kvalifikovaný historik a díky spolupráci s českými výtvarníky se stal i spoluautorem některých děl. Roku 1953 ho přizval ředitel Borských ateliérů - Borocrystal Karel Jindra ke spolupráci, aby jako špičkový historik skla a teoretik napomohl s řešením některých praktických problémů.

Jako pracovník UPM a později externí spolupracovník muzea zajišťoval účast českých sklářů na XI. trienále v Miláně. Podílel se na přípravě expozic na Expo 58 v Bruselu a Expo 1967 v Montrealu i na výstavách českého skla v Moskvě, Corningu a Sao Paulu. Měl úvodní projev na symposiu skla, které se konalo 16. až 19 srpna 1970 v Dublinu při příležitosti sněmování světové rady řemesel.^[11]

Krátce po Světové výstavě Expo ´58 v Bruselu se stal jedním z teoretiků nově ustavené Skupiny průmyslových výtvarníků v Umělecké besedě. Po počátečním optimismu, prezentovaném na výstavách Bilance roku 1958 a 1960, však ochota průmyslových podniků realizovat návrhy výtvarníků v letech 1962/1963 zcela opadla^[12] a jen díky Hettešově prozíravosti se vzory zachovaly alespoň ve sbírkách UPM.^[13] K poválečnému vývoji českého sklářství roku 1966 napsal: Zatímco na Západě byl vývoj v rukou zkušených a často velmi obchodně zdatných praktiků, u nás se víc teoretizovalo nebo ještě spíše filozofovalo. Možnosti experimentace ve výrobě a prosazování vytvořených prototypů se přitom po počátečním a velmi slibném rozmachu po polovině 50. let postupně stále zmenšovaly. ^[14]

Když roku 1976 zemřel, zůstala nedokončena jeho práce o sklárnách Kavalier a sklárnách v Posázaví i souborné práce o historii a současnosti českého sklářství.^[15]

Bibliografie (výběr)

Albrecht Dürer, Praha 1954
Bohemian Glass throughout the Ages, Prague 1954
500 let českého skla. 15-20. století, Praha 1954
Současné sklo (Deset let práce československých výtvarníků), Severočeské muzeum, Liberec 1955
Glass in Czechoslovakia, Praha 1958
Old Venetian Glass, London 1960
Modern Ceramics, London 1963 (s P. Radou)
Venetian Trends in Bohemian Glass, Corning 1963
Sklo borských výtvarníků, kat. výstavy, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1964
Modern Ceramics, Praha 1965 (s P. Radou)
50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví. Mezníky vývoje v letech 1918-1968, UPM Praha 1969
Benátské sklo, 146 s., Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze 1973

Katalogy

1952 Umělecké sklo: Česká sklářská tradice a výsledky činnosti národního podniku Umělecké sklo, UPM Praha
1958 Bilance 58, SČSVU
1959 Krkonoše ve fotografii Zdenko Feyfara, SČSVU
1961 Alena Kroupová, UPM v Praze
1966 Jiří Rathouský: Grafika, Galerie Fronta
1967 Věra Lišková, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
1967 Tapio Wirkkala, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
1969 Stanislav Kovář, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
1969 Alois Metelák, Regionální muzeum v Litomyšli (spoluautor katalogu)
1970 Současné české sklo, Mánes, Praha
1970 Současná česká keramika, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
1972 Václav Kautman, Pallas, vydavateľstvo Slovenského fondu výtvarných umeni
1973 Glas von Vera Liskova, J. & L. Lobmeyr (s Haraldem Rathem)

Kurátor výstav (výběr)

1952 Umělecké sklo, Praha, Brno
1964 Výstava československého skla, New York City
1965 Bohemian Glass, Victoria and Albert Museum, Londýn
1965 Tšekkoslovakian taideteollisuutta / Tjeckoslovakisk konstindustri, Helsingin Taidehalli / Helsingfors Konsthall, Helsinky
1966 Bilance ´66, Praha
1966 Aktuální tendence v československém užitém umění a průmyslovém výtvarnictví, Praha
Tapio Wirkkala, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
1969 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und industrial design, Vídeň
1970 Současná česká keramika, Praha
1970 Současné české sklo, Praha
1972 Václav Kautman, Bratislava
1973 Velká doba italského umění ohně: Italská majolika a benátské sklo z československých sbírek, Praha

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu Karla Heteše farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze
↑ Alena Adlerová, Nachruf für Karel Hetteš, Glasrevue 41, č. 12, 1976, s. 17
↑ Emanuel Poche, In memoriam K. H., Umění 25, 1977, s. 273-274
↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního komisařství
↑ Matriční záznam o sňatku Karla Hetteše s Evou Blažkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
↑ Matriční záznam o narození a křtu Evy Blažkové farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
↑ René Roubíček -Less Known Traits of the Artist 2022, s. 60
↑ Nové ústřední orgány Svazu československých výtvarných umělců, Výtvarná práce, 12, 23, 1965, s. 3
↑ ^a ^b Slavíček L, 2016, s. 415
↑ Petrová S, 2007, s. 9
↑ Karel Hetteš, Sklo, tvorba a svět, Umění a řemesla, 4, 1970, s. 34-41
↑ Karel Hetteš, Bilance tří Bilancí 1958-1960, Tvar 7, 1963, s. 204-213
↑ Petrová S, 2018, s. 75-76
↑ Karel Hetteš: 1945-1965. Úvahy o vývoji našeho užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Tvar 17, č. 7, 1966, s. 206
↑ Petrová S, 2018, s. 89-80

Literatura

Sylva Petrová, České sklo, 428 s., Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Praha 2018, ISBN 978-80-87989-50-0
Lubomír Slavíček (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1612–1613, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3
Alena Adlerová: Karel Hetteš, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, ISBN 80-200-0522-6, s. 257
René Roubíček - méně známé tváře sklářského výtvarníka / Less Known Traits of the Glass Artist, 72 s., Spolek sympozia rytého skla, Liberec 2022, ISBN 978-80-11-02594-6

Externí odkazy

Karel Hetteš v informačním systému abART

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu Karla Heteše farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze

[2] Alena Adlerová, Nachruf für Karel Hetteš, Glasrevue 41, č. 12, 1976, s. 17

[3] Emanuel Poche, In memoriam K. H., Umění 25, 1977, s. 273-274

[4] Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního komisařství

[matrikaO-5] Matriční záznam o sňatku Karla Hetteše s Evou Blažkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze

[matrikaN1-6] Matriční záznam o narození a křtu Evy Blažkové farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském

[7] René Roubíček -Less Known Traits of the Artist 2022, s. 60

[8] Nové ústřední orgány Svazu československých výtvarných umělců, Výtvarná práce, 12, 23, 1965, s. 3

[Slavíček-9] Slavíček L, 2016, s. 415

[10] Petrová S, 2007, s. 9

[11] Karel Hetteš, Sklo, tvorba a svět, Umění a řemesla, 4, 1970, s. 34-41

[12] Karel Hetteš, Bilance tří Bilancí 1958-1960, Tvar 7, 1963, s. 204-213

[13] Petrová S, 2018, s. 75-76

[14] Karel Hetteš: 1945-1965. Úvahy o vývoji našeho užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Tvar 17, č. 7, 1966, s. 206

[15] Petrová S, 2018, s. 89-80

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]