Umělecká beseda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Umělecká beseda je občanské sdružení, respektive umělecký spolek sdružující mnohé české umělce od roku 1863 ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prezenční listina z roku 1863

Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku lze najít i taková jména jako Bedřich Smetana či Josef Mánes. Činnost spolku nebyla v 50. letech 20. století někdejšímu komunistickému vedení po chuti a tak byla až do roku 1972 postupně omezována. V roce 1990 byla obnovena, ale zkonfiskovaný majetek vrácen nebyl.

Družstvo Umělecká beseda[editovat | editovat zdroj]

Spolek Umělecká beseda založil spolu s Františkem Jandou, Václavem Štěpánem, Václavem Rabasem a dalšími stejnojmenné družstvo. To to družstvo zakoupilo dům č.p. 441 na Malé Straně a v sousedství na místě staršího domu čp. 473/III (č. o. 3) postavilo podle projektu arch. Františka Jandy a Čeňka Vořecha novostavbu budovy Umělecké besedy č.p. 487. Budova byla zkolaudována rozhodnutím Magistrátu HMP č.j.III-26942/25 ze dne 14. října 1925. 7. listopadu 1925 se do budovy nastěhovali první obyvatelé. Ulice byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, v její redakci působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) a také hudební revue Tempo. Po příchodu komunistů k moci byla na majetek družstva uvalena 11. července 1945 nucená správa a do budovy č.p. 487 bylo roce 1954 nastěhováno kino Jana Nerudy provozované Čs. státním filmem, které neplatilo řádné nájemné a družstvu vytvořilo dluh. Majetek družstva, který se rozrostl na čtyři budovy v Praze (budovy č.p. 441 a 478 na Malé Straně, č.p. 592 v Bubenči a č.p. 494 na Žižkově), byl v roce 1960 zkonfiskován. Výstavní síň byla ještě několik let zachována (nyní je zde restaurace), z jednoho z koncertních sálů se stalo kino (nyní divadlo), druhý byl předělán na kanceláře.

Zcela proti slavné tradici jde nynější přejmenování budovy na Divadlo Na Prádle.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Generace zakladatelů UB[editovat | editovat zdroj]

Generace avantgardy[editovat | editovat zdroj]

Současní členové[editovat | editovat zdroj]

Výtvarný odbor[editovat | editovat zdroj]

Radek Andrle, Vojtěch Aubrecht, Pavla Aubrechtová, Mikoláš Axmann, Karolína Bayerová, Ivo Binder, Jana Brabcová – Orlíková, Eva Brodská, Jaroslava Brychtová, Jana Budíková, Antonín Chrudimský, Richard Drury, Veronika Durová, Josefina Dušková, Marie Filippovová, Jaroslav Fišer, Eva Fuková, Lubomír Fuxa, Vladimír Gebauer, Lea Gistrová, Patrik Hábl, Eduard Halberštát, Josef Hampl, Hana Hamplová, Vladimír Hanuš, Jan Hendrych, Jan Hísek, Jan Hladík, Jenny Hladíková, František Hodonský, Zdenka Hušková, Tereza Chaloupková, Antonín Chrudimský, Zbyněk Janáček, Magdaléna Juříková, Jiří Kačer, Marian Karel, Miroslav Kaufmann, Svatopluk Klimeš, Renáta Kocmanová, Richard Konvička, Vladimír Kopecký, Marie Kounovská, Jan Kovářík, Jiří Kovařík, Romana Králová, Alena Kučerová, Aleš Lamr, Zdeněk Lhotský, Miloš Michálek, Karel Máchalek Zlin, Karel Malich, Adéla Matasová, Jiří Mědílek, Luděk Míšek, Miloslav Moucha, Daisy Mrázková, Pavel Mühlbauer, Milada Othová, Ivan Ouhel, Eduard Ovčáček, Miroslav Pacner, Karel Pauzer, Václav Pavlíček, Pavel Piekar, Tomáš Pilař, Oldřich Plíva, Hana Purkrábková, Jindřiška Radová, Šárka Radová, Marie Rakušanová, Lukáš Rittstein, René Roubíček, Miluše Roubíčková, Renata Rozsívalová, Aleš Růžička, Dalibor Smutný, Jiří Sopko, Petr Stanický, Jakub Stretti, Zdeněk Strouhal, Jiří Šalamoun, Miloš Šejn, Jiří Šetlík, Miroslav Šnajdr, Jitka Štenclová, Petr Štěpán, Jan Štíbr, Jindřich Štreit, Šárka Trčková, Pavel Trnka, Michael Uher, Jaroslav Vanča, Rostislav Vaněk, Vladimír Véla, Petr Veselý, Daniela Vinopalová Vodáková, Jiří Voves, Dana Zámečníková, Jindřich Zeithamml, Jaromír Zemina, Olbram Zoubek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V umění volnost (Kapitoly z dějin Umělecké besedy), 2003, Matys Rudolf, 356 s., Academia, Praha, ISBN 80-200-1138-2
  • Umělecká beseda 1863-2003, 2003, Petrová Eva, 163 s., GHMP, Praha, ISBN 80-7010-086-9
  • Padesát let Umělecké besedy 1863-1913, 1913, 320 s., vyd. Umělecká beseda, Praha, Besední 3
  • Lexikon malířství a grafiky, ISBN 80-242-1576-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]