Skanzen Řepora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řepora
Od západní brány: na náměstí studna a pranýř, vlevo zastřešené tržiště, na pravé straně v pozadí usedlosti hrnčíře a rychtáře. Vpravo v popředí usedlost kováře
Od západní brány: na náměstí studna a pranýř, vlevo zastřešené tržiště, na pravé straně v pozadí usedlosti hrnčíře a rychtáře. Vpravo v popředí usedlost kováře
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepora (dříve nazývaná Tuležim) je skanzen v okrajové části Prahy, který se snaží navodit co nejvěrnější představu české lidové architektury 14. století a života ve středověkém městečku.

Poloha a popis[editovat | editovat zdroj]

Skanzen leží v jihozápadním cípu katastrálního území pražských Stodůlek, který patří do území městské části Praha-Řeporyje, severně od zástavby Řeporyj a Dalejského potoka, v údolí mezi několika rybníky. Z Řeporyjského náměstí byla ulicí Ve Výrech kolem skanzenu prodloužena turistická značka ke stanici metra Stodůlky. Od ní je vzdálen asi kilometr.

V objektu skanzenu je mnoho budov; kostel se hřbitovem, usedlost rychtářekrčmou, usedlosti kováře, hrnčíře a domkáře, zastřešené tržiště, studna, pranýř, vstupní brány a věže, palisády aj. Dokončena zatím není tvrz. Za východní branou jsou expozice z různých dob a míst, které nepatří přímo do města: šibeniční vršek, posvátný strom a pohanské kultovní místo. Před západní branou, která slouží i pro vstup návštěvníků, jsou sloupková boží muka. Stavby byly budovány dobovými technologiemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Akciová společnost Tuležim a. s. byla založena v roce 1999, skanzen byl budován v zanedbaném prostoru bývalé těžby cihlářské hlíny zvaném Hliník. Zpřístupněn byl roku 2002.[1] Roku 2004 byla akciová společnost přejmenována na Řepora a. s. V roce 2001 dostala Tuležim a. s. pokutu od stavebního úřadu, protože obstaravatelská firma nezajistila vydání stavebního povolení.[2] Zpočátku se také autoři projektu distancovali od provozovatele, protože se podle nich způsob provozování a komerční program neslučují s původní myšlenkou projektu.[3]

V minulosti skanzen občas oživovaly akce skupin lidí, jejichž koníčkem je středověký život, oblečení, šerm, tanec, lazebnictví atd. V nabídce byly i jen pronájmy k soukromým akcím – oslavám (svatba, narozeniny), grilování, akce s dobovým programem.

Od roku 2013 je veřejnosti nepřístupný, pronajímá se pro filmové účely.[4]

Řepora několikrát vyhořela. Poprvé v noci na 16. června 2003,[3][5] kdy shořely vinou neznámého žháře čtyři budovy (kovárna, špýchar a usedlost hrnčíře) a uhořely tři ovce, škoda byla vyčíslena na 5 milionů Kč. Podruhé, 17. prosince 2004, se rozšířil požár z budovy hlídačů areálu.[6] Přesto se jí podařilo obnovit svoji činnost. V noci na úterý 10. prosince 2019 ve skanzenu vypukl požár, který zachvátil v plném rozsahu tři dřevěné stavby. Hasiči zde zasahovali od 2. do 4. hodiny.[7]

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. web skanzenu, kapitola Historie skanzenu Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine
  2. Dostavba skanzenu je ohrožena, idnes.cz, 1. 8. 2001, Markéta Bělíková, MF Dnes
  3. a b Plameny zničily středověký skanzen, iDnes.cz, 16. 6. 2003, rubrika Praha
  4. Řepora - provozní doba [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. 
  5. Řepora (dříve Tuležim), skanzen středověké vsi. www.matkamest.cz [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-13. 
  6. Skanzen Řepora[nedostupný zdroj], Ethel, 26. 10. 2006
  7. V pražských Řeporyjích hořel středověký skanzen, plameny zničily tři stavby, iDnes.cz, 10. 12. 2019, bur (Vítězslav Bureš), xr (Jiří Meixner), ČTK

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]