Anna Fárová
| PhDr. Anna Fárová | |
| Narození | 1. června 1928 Paříž |
|---|---|
| Úmrtí | 27. února 2010 (ve věku 81 let) Jindřichův Hradec |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Ocenění | medaile Za zásluhy |
| Manžel(ka) | Libor Fára |
| Děti | Gabriela Fárová, Isabela Fárová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
|
Anna Fárová (1. června 1928, Paříž, Francie[1] – 27. února 2010 Jindřichův Hradec[2]) byla česko-francouzská historička umění a překladatelka z francouzštiny. Specializovala se na dějiny a kritiku umělecké fotografie. Její dcera Gabriela Fárová (* 1963) je uznávaná fotografka, Isabela Fárová (* 1961) je sochařka.
Obsah
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Vystudovala francouzské gymnázium v Praze a v letech 1946-1951 studovala dějiny umění (prof. A. Matějček) a estetiku (prof. J. Mukařovský) na Filosofické fakultě UK. Diplomovou práci Vztahy fotografie a malířství. František Drtikol (1974) v roce 2002 obhájila jako rigorózní.
Její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek byl diplomat. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého.[3] Po přesídlení do Prahy na Spořilově navštěvovala schůzky surrealistů, kde se seznámila s Karlem Teigem i se svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou (1925–1988), o kterém prohlásila:
Když jsem viděla jeho obraz Dvě tváře (Deux visages), říkala jsem si, ten bych chtěla mít – a jeho autora taky.[3]
Díky svému muži měla přístup k časopisu Verve, ve kterém byly jak barevné celostránkové reprodukce slavných obrazů, tak i velkoformátové fotografie…
Do roku 1970 měla svobodné povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Nezastírala negativní vztah ke komunismu v bývalém Československu.[4] Po podpisu Charty 77 byla z UPM propuštěna. Od roku 1995 působila ve vědecké radě Uměleckoprůmyslového muzea. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii, překládala z francouzštiny. Spolupracovala s nakladatelstvími Odeon, Orbis a Torst, byla editorkou série Paragraphic Books v newyorském nakladatelství Grossman Publisher.
Pořádala výstavy českých i zahraničních fotografů doma i ve světě a psala fotografické monografie. Zpracovala dílo Františka Drtikola a zejména vydala výbor z díla Josefa Sudka, jehož autorská práva získala od umělce odkazem. Pozůstalost Josefa Sudka je nyní uložena v Ústavu dějin umění AV ČR.
Napsala řadu knih o významných zahraničních umělcích, například o Robertu Capovi[5], vůbec první monografii o Cartier Bressonovi, Werneru Bischofovi, členech agentury Magnum a dalších (Jiří Jeníček, Eugen Wiškovský, Jindřich Štyrský, Josef Koudelka, Eva Davidová).
Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V roce 1964 organizovala výstavu 7+7, v roce 1974 výstavu Osobnosti československé fotografie I, roku 1981 organizovala výstavu 9&9 v cisterciáském klášteře v Plasích, na které vystavovalo 18 českých umělců[6] a pozvání přijaly významné osobnosti světové fotografie.
Zemřela v Praze dne 27. února 2010.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání Medaili Za zásluhy.[7][3] Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku“ za dlouhodobý přínos fotografii“.[8] Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla udělena cena Grand Prix Obce architektů.
Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Henri Cartier-Bresson, Odéon, Paříž, 1958.
- Jiri Jenicek, SNKLU, 1962.
- Werner Bischof, 1916–1954, Paragraphic, 1966.
- Photographs, spolupracovali André Kertész a Robert Sagalyn, 1966.
- Pražské jaro ve fotografii, Obelisk, 1970.
- Současná fotografie v Československu, Praha 1972 (náklad zničen)
- František Drtikol, Milano 1973
- Robert Capa, Praha 1973 (též angl.)
- Jindřich Štyrský. Fotografické dílo 1934-1935, Praha 1982 (vydala pod dívčím jménem Annette Moussu)
- Josef Sudek, Milano 1983, Paris 1990, 1997
- Frantisek Drtikol : Photographe Art Déco, spolupracovali Manfred Heiting, Schirmer-Mosel, 1986.
- Josef Sudek : Poet of Prague, John Murray Editions, New York, London, Paris 1990.
- Libor Fára, 1925–1988, spolupracovali Libor Fára a Gabina Fárová, Association culture et communication pour La Nuit Culturelle, 1990.
- Gypsies, spolupracoval Josef Koudelka, Hale, 1992.
- André Villers, spolupracoval André Villers, Institut français de Prague, 1994
- Josef Sudek. The Pigment Prints 1947-1954, Los Angeles 1994 (ed. M. Heiting), angl. něm., fr.
- Josef Sudek, Gina Kehayoff Verlag, 1998.
- Inge morath portraits, spolupracovali Arthur Miller a Robert Delpire, Éditions Otto Muller, 1999.
- Josef Sudek, Éditions du Centre national de la photographie, 1999.
- Josef Sudek: Pigment Prints, Salander, 2001.
- Zdenek Tmej: Totaleinsatz, spolupracoval Tomáš Jelínek, Torst, 2001.
- Josef Koudelka, spolupracovali Josef Koudelka a Karel Hvížďala, Torst, 2002.
- Eva Davidova, spolupracovali Eva Davidová a Jana Horvathová, Torst, 2004.
- Ivan Lutterer, Panoramatické fotografie, Panoramic photographs: 1984–1991, spolupracovali Ivan Lutterer a Václav Sokol, Barta Studio JB, 2004.
- Tváře dějin, avec des photographies de Robert Capa a Richard Whelan, Obecní dům, 2004.
- Libuna: A Gypsy's Life in Prague, spolupracovali Iren Stehli, Milena Hübschmannová a Franca Comalini, Scalo, 2004.
- Petra Skoupilová, Les femmes, spolupracoval Michel Métayer, KANT, 2004.
- Dusan Simanek, Torst, 2006.
- Iren Stehli. Pražské výlohy 1978-1996, Praha 1996 (s H. Favrodem)
- Iren Stehli, Praha, Torst, 2007 (s M. Hellerem, I. Stehli)
- The window of my studio, avec des photographies de Josef Sudek, Torst, 2007.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 1928: Narozeniny slaví historička a teoretička fotografie Anna Fárová
- ↑ Ve věku 81 let zemřela historička fotografie Anna Fárová [online]. ČTK, 1. 3. 2010, rev. 1. 3. 2010, [cit. 2010-03-01]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ a b c d http://www.radioservis-as.cz/archiv07/03_07/03titul.htm
- ↑ « Anna Farova, historienne d'art tchèque », LeMonde.fr, mis en ligne le 6 mars 2010
- ↑ Le Point, č. 1955, 4. března 2010, str. 32
- ↑ http://www.antiqbook.com/boox/morr/00204636.shtml
- ↑ http://www.pohranici.cz/main.php?Cislo=638&TID=3&TUser=17
- ↑ http://www.artmagazin.eu/galerie-vytvarniku/osobnost-ceske-fotografie-2006-jiri-stach-a-anna-farova.htm
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 294-296, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Anna Fárová – Dvě tváře, Praha : Torst, 2009, ISBN 978-80-7215-369-5 – výbor z díla, studie o světové a české fotografii, vzpomínky, kompletní bibliografie
- Polana Bregantová, Anna Fárová o fotografii. Soupis práce od roku 1957, in: Anna Fárová & fotografie / Photography, Langhans Praha 2006
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Anna Fárová ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Fárová
- Informační systém abART: Fárová Anna
- Anna Fárová v pořadu Na plovárně (ČT, 2003), možnost on-line přehrání
- (francouzsky) Stránky Radia Praha
- Anna Fárová, rozhovor v týdeníku Rozhlas, 2007
