Klášterec nad Ohří (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášterec nad Ohří
Pohled přes Ohři
Základní informace
Sloh novogotický
Architekt Václav Hagenauer
Výstavba 1514
Přestavba 1590, 1666, 1856
Stavebník Volf Dětřich Fictum
Další majitelé Fictumové, Thun-Hohensteinové
Poloha
Adresa Klášterec nad Ohří, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42131/5-547 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Klášterec je zámecká stavba vystavěná na ostrohu řeky Ohře při úpatí Krušných hor. Patří k nejvýznamnějším historickým šlechtickým sídlům severozápadních Čech. V zámku je instalována expozice porcelánu od prvopočátků po dnešek ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V průběhu sezóny je přístupná zámecká vyhlídková věž, navštívit lze také hrobku v přilehlém kostele Nejsvětější Trojice s porcelánovým plastickým rodokmenem hraběcí rodiny Thunů. V zámku se pořádají výstavy a koncerty vážné hudby. V letních měsících probíhají u saly terreny koncerty dechovky. Pravidelně se zde pořádají výstavy minerálů a drahých kamenů z nedalekých nalezišť CiboušovDomašín. Drahé kameny z Ciboušova byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Zámek je otevřen celoročně. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

Jméno zámku i města se odvozuje podle kláštera benediktinů, založeného kolem roku 1250 na místě dnešního města. Roku 1514 založil Volf Dětřich Fictum na místě dnešního zámku rodové sídlo. Volfův vnuk Kryštof Fictum starou rodovou tvrz přestavěl na renesanční zámek, jehož jádro a věž zůstala zachována ve hmotě východního křídla. O tom svědčí zbytky sgrafitové omítky a štuková výzdoba pěti sálů východního křídla. Renesanční přestavba byla dokončena roku 1590.

Interiér Zámku Klášterce nad Ohří
Interiér Zámku Klášterce nad Ohří

Roku 1621 byl zámek Fictumům zkonfiskován za účast na stavovském povstání a zámek byl pak odprodán svobodnému pánu Kryštofu Šimonu Thunovi. V držení jeho rodu pak zámek zůstal až do roku 1945. V době třicetileté války byl v letech 16391646 zámek i s okolím vydrancován a vypálen švédským vojskem. V polovině 17. století pak musel Michael Osvald Thun-Hohenstein (16311694) přistoupit k přestavbě zámku. Přestavba, kterou byl roku 1666 pověřen italský architekt Rossi de Lucca, byla provedena v raně barokním slohu.

Roku 1800 připadlo panství a zámek hraběti Josefu Janu Thunovi. Jeho jméno je spojeno se založením klášterecké manufaktury na porcelán (1794), která pak byla v majetku Thun-Hohensteinů až do čtyřicátých let 20. století.

Za držení Josefa Oswalda Thuna prošel zámek poslední významnou přestavbou po požáru v roce 1856. Přestavba byla provedena podle projektu architekta Václava Hagenauera v tehdy módním novogotickém stylu. Ve stejném duchu byl rozšířen a upraven i zámecký park. Po roce 1918 byly realizovány již jen menší stavební zásahy. Teprve po smrti Oswalda ІІІ. Thuna roku 1942 se uzavřelo více jak třísetleté období, kdy byl zámek Klášterec nad Ohří v kontinuálním vlastnictví předního evropského rodu Thun-Hohensteinů.

Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu a v letech 19501952 byly zrestaurovány cenné renesanční interiéry. V těchto letech byla také instalována v zámku expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, jež zachycuje vývoj českého a zahraničního porcelánu a také existenci klášterecké porcelánky, druhé nejstarší v Čechách, která dodnes patří k nejdůležitějším českým producentům porcelánu.

Letohrádek sala terrena u zámku

Prohlídkové okruhy[editovat | editovat zdroj]

První okruh (expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze) obsahuje sbírky starého čínského, japonského a středoevropského porcelánu (Míšeň, Vídeň, Berlín, atd.) z období 16. až 19. století v pěti místnostech prvního patra zámku. V dalších 21 místnostech je umístěna svým rozsahem unikátní sbírka českého porcelánu ze Slavkova, Klášterce nad Ohří, Březové, Kysiblu, Chodova, Staré Role, DalovicPrahy, dokumentující více než dvousetletou historii výroby porcelánu v Čechách. Specialitou expozice je její řešení ve smyslu časové osy - místnosti jsou vždy situovány do určitého slohu (empír, secese, kubismus, atd.). Prohlídka tohoto okruhu trvá s odborným průvodcovským výkladem 60 minut. Výklad zahrnuje stručnou historii města, zámku a jeho majitelů (Thunů), historii výroby porcelánu ve staré Číně, Japonsku, Evropě a především v Čechách.

Druhý okruh (pohádkový) zahrnuje prohlídku království skřítků Vítězslavy Klimtové, loutek rodiny Kopeckých a zámecké věže s expozicí vztahující se k pověstem severozápadních Čech. Prohlídka trvá cca 45 minut.

Ve třetím okruhu si lze prohlédnout právě probíhající výstavy, stálou expozici minerálů, zámecký areál a kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, v níž jsou uloženy ostatky hraběcí rodiny Thun-Hohensteinů (vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623). V hrobce se nachází porcelánový rodokmen hraběcí rodiny. Prohlídka trvá cca 50 minut.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-17]. Identifikátor záznamu 154283 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Až do konce, filmovamista.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]