Bertramka
| Vila Bertramka | |
|---|---|
 Vila Bertramka | |
| Účel stavby | |
vila | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Přestavba | po roce 1743 do dnešní podoby |
| Další majitelé | František Xaver Dušek a Josefína Dušková |
| Současný majitel | spolek Mozartova obec |
| Poloha | |
| Adresa | Praha-Smíchov,  Česko |
| Ulice | U Mrázovky |
| Souřadnice | 50°4′13,48″ s. š., 14°23′42,92″ v. d. |
  Bertramka Bertramka, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40363/1-1400 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bertramka je bývalá hospodářská a viniční usedlost v klasicistním slohu z poloviny 18. století nacházející se na severním svahu Černého vrchu na pražském Smíchově.[1] Dnes slouží částečně jako muzeum, s tematikou zdejšího pobytu Wolfganga Amadea Mozarta u manželů Duškových, s původní koncertní síní. Budova čp. 169 se nachází v prodloužení Mozartovy ulice, číslem orientačním 2 je přiřazena k uličce U Mrázovky. Usedlost byla od roku 1964 zapsána v seznamu kulturních památek. V lednu 2019 prohlásila vláda Bertramku národní kulturní památkou.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Do 17. století byl svah osázen vinicemi, k nimž patřily dřevěné viniční domky. Roku 1699 skoupil a spojil vinice sládek Jan František Pimskorn, z lomové opuky postavil usedlost s obytným domkem, vinným lisem, stodolou a dal pozemek ohradit[3]. V roce 1710 nemovitost prodal Janu Jiřímu Jelinkovi. Roku 1723 usedlost vlastnil Vojtěch Jiří Fillippi, od něhož ji roku 1743 v dražbě koupila z Zornfelsu[4]. Po ní a po jejím manželovi Františkovi z Bertramu dostala usedlost jméno. Později nechali usedlost upravit na letovisko po vzoru předměstských vil. Od roku 1764 se tu vystřídali další majitelé. V roce 1784 usedlost koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm, skladatelem a hudebníkem Františkem Xaverem Duškem.[5] V letech 1787 a 1791 je navštívil Wolfgang Amadeus Mozart.[5] Mozart se nikdy ve svých dochovaných dopisech nezmínil o pobytu na Bertramce. O první návštěvě Prahy (v lednu a únoru 1787), Mozart pouze zaznamenal, že bydlel v paláci Johanna Josepha Franze von Thun-Hohenstein na Malé Straně. Pro jeho další návštěvy (říjen až listopad 1787 a srpen až září 1791), je obtížné si představit, že by bylo praktické dlouhodobě pobývat na Bertramce, která byla až za městskými hradbami. Pravděpodobné jsou pouze příležitostné návštěvy Mozarta na Bertramce.[6]. Roku 1873 došlo k nestylové přestavbě budov a zboření lusthausu, který stával v zahradě[7]
V roce 1925 přešla Bertramka dědictvím do majetku Mezinárodní nadace Mozarteum od poslední majitelky M. Slizenské.[5] O dva roky později byl založen spolek Mozartova obec, který v lednu 1929 objekt odkoupil.[8][9]
Po roce 1989 byla majitelem Bertramky městská část Praha 5, která objekt pronajímala společnosti Comenius, v jejímž čele stál právník Karel Muzikář starší.[10] Mobiliář a exponáty s hudební tematikou byly zapůjčeny z Českého muzea hudby, Národní galerie a Uměleckoprůmyslového muzea. Mezi exponáty byla i lokna Mozartových vlasů. Objekt byl zpřístupněný a pořádaly se v něm nebo v zahradě koncerty a módní přehlídky. Dne 2. prosince 2009 převzal klíče od Bertramky spolek Mozartova obec, který se 18 let přel o vlastnictví.[8][10] V květnu 2010 byly ve vile instalovány dvě výstavy "Mozartova Zahradnice a její osudy" a "Johann Adolf Hasse - Leben und Werk" a objekt byl denně otevřen veřejnosti.[5] V roce 2012 byla ve vile instalována další výstava "Zrození Stavovského divadla".[6] Archivováno 9. 9. 2019 na Wayback Machine. Od listopadu 2016 do června 2019 probíhala oprava tzv. představeného schodiště vily a Bertramka byla otevřena jen pro předem ohlášené skupiny, pro něž probíhaly odborné přednášky o Mozartovi a Praze.[7] Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine. Každoročně probíhá od roku 2010 na Bertramce koncert vítězů Duškovy soutěže hudební mládeže ve zpěvu, kterou organizuje Mozartova obec v ČR.[11]
Dne 28.1.2019 schválila Vláda ČR "Návrh nařízení vlády o prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku".[12]
Oprava schodiště byla dokončena v červnu 2019 a vila byla otevřena veřejnosti. V expozici byla instalována čtvrtá výstava "Bertramka - německý pohled (1942)"[13], kterou uspořádal Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Mozartovou obcí v ČR a za podpory Technické univerzity v Mnichově, a to pod záštitou velvyslance Spolkové republiky Německo J. E. Dr. Christopha Isranga. Na výstavě je představeno téměř na 100 faksimilií dosud neznámých kreseb, plánů a náčrtů Bertramky z let 1925 a 1942‒1943, nalezených v Muzeu architektury Technické univerzity v Mnichově. Pořídil je profesor Georg Buchner (1890‒1971) spolu se svými pokročilými studenty Akademie für Angewandte Kunst v Mnichově. Součástí výstavy jsou také Buchnerovy osobité kresby a skici některý pražských motivů, stejně jako řada dobových fotografií. Kurátorsky ji připravili Milada Jonášová a prof. Manfred Hermann Schmid (Universität Tübingen), který mnichovské materiály nalezl.[14]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená hlavním průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s dvoupatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. Místo něj je dnes zde Památník Wolfganga Amadea Mozarta a manželů Duškových se stálou expozicí. Celý objekt prošel významnou rekonstrukcí 1940-1942 při příležitosti 150. výročí od Mozartova úmrtí, poté v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a 1987. Usedlost Bertramka je od roku 1964 památkově chráněna.
Zahrada[editovat | editovat zdroj]
Původně užitková zahrada a vinohrad byly na konci 18. století nahrazeny parkovou úpravou. Bylo zde např. kaštanové stromořadí. To ovšem zmizelo při požáru v roce 1871 a po roce 1873, kdy došlo k velké přestavbě usedlosti.
Bertramka od roku 2009[editovat | editovat zdroj]
V roce 2009 byla Bertramka navrácena Mozartovské obci ČR. Společnost Comenius zastoupená ing. Muzikářem předala Bertramku bez veškerého vnitřního vybavení a znemožnila tak okamžité otevření Bertramky veřejnosti. Mozartova obec ČR však od roku 2009 nebyla schopna vytvořit důstojnou a hodnotnou stálou expozici a zajistit celotýdenní provoz. Dík dlouhodobé špatné správě objektu je Bertramka v roce 2021 v téměř havarijním stavu a pro veřejnost uzavřena. Několik let není objekt vytápěn a schodiště i přes snahu Mozartovy obce nebylo kvalitně opraveno, tak aby odolalo počasí. Na pozemku usedlosti se stále častěji objevují lidé bez domova. Zahrada je zanedbaná a místo je rok od roku ve stále zuboženějším stavu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
- ↑ Josef Kopecký: [1], iDnes.cz, 28. 1. 2019
- ↑ Bašeová, 2001, s.218
- ↑ MORKUSOVÁ, Andrea. Vývoj Smíchova (od viničních usedlostí k městskému centru). 1.. vyd. Praha: Klub přátel starého Smíchova, 2007. S. 25.
- ↑ a b c STAŇKOVÁ, Jaroslava; HURIN, Martin; STANĚK, Jaroslav. Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Průvodce. Praha: Academia, 2008. 264 s. ISBN 978-80-200-1613-3. S. 22–24.
- ↑ Daniel E.Freeman, Mozart in Prague, 2013, s.138-139. ISBN 978-0-97-942231-7
- ↑ Bašeová 2001, s. 219
- ↑ a b HÝŘ, Marek; OPPELT, Robert. Pražané už Mozartovi nerozumějí, jeho Bertramka zarůstá travou [online]. iDnes.cz, 2016-08-19 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Bertramka [online]. Mozartova obec v České republice [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b HRUŠKA, Blahoslav. Mozartova Bertramka? Zavřeno. Lidové noviny. 22. 11. 2018, s. 20.
- ↑ [2] Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB6JFMP7K
- ↑ [3]
- ↑ [4]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAŠEOVÁ, Olga: Pražské zahrady. Panorama Praha 1991, s. 216-217; ISBN 80-7038-109-4
- Freeman, Daniel Evan: Mozart in Prague. Minneapolis: Bearclaw, 2013; ISBN 978-0-9794223-1-7. Nové doplněné vydání Calument: Minneapolis, 2021; ISBN 978-1950743506.
- Lašťovková, Barbora: Pražské usedlosti 1. vydání, Praha: Libri 2001, s. 33-35; ISBN 80-7277-057-8
- JEŘÁBEK, Luboš. Bertramka v době Mozartově i nyní. Praha: Hudební odbor Umělecké Besedy, [po r. 1930]. Dostupné online.
- STAŇKOVÁ, Jaroslava; HURIN, Martin; STANĚK, Jaroslav. Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Průvodce. Praha: Academia, 2008. 264 s. ISBN 978-80-200-1613-3. S. 22–24.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertramka na Wikimedia Commons - Galerie Bertramka na Wikimedia Commons
- https://operaplus.cz/bertramka-aneb-nase-ostuda/
- http://jaroslavtuma.cz/2018/02/02/bertramka-poprve/
- https://operaplus.cz/polemika-kauza-bertramka-reakce-mozartovy-obce/
- https://operaplus.cz/prace-bertramkou-bertramce/?pa=1
- http://www.bertramka.eu/cs/vystavy Archivováno 9. 9. 2019 na Wayback Machine.
- https://vltava.rozhlas.cz/bertramka-se-otvira-verejnosti-predstavuje-dosud-nezname-kresby-z-doby-7969331
