Ctěnice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Ctěnice
Zámek Ctěnice, pohled od západu
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Ctěnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41267/1-1994 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámecký areál Ctěnice leží v osadě Ctěnice, která od roku 1950 spadá do katastrálního území Vinoř a od roku 1974 je součástí Prahy 9. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

V literatuře se uvádí nejstarší zmínka o vsi k roku 1235, kdy se připomíná Sulislav ze Ctimic.[2] První zmínka o zdejší gotické tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Tvrz byla chráněna bažinatými loukami a příkopem vytesaným ve skále. Od roku 1502 patřily Ctěnice Václavu Hrzánovi z Harasova, v držení tohoto rodu pak byly až do roku 1572. Nejdříve statek roku 1520 zdědil jeho syn Adam a v roce 1544 pak Adamův syn Mikuláš – druhý syn Václav obdržel blízký Jenštejn. Mikuláš dal zřejmě kolem roku 1550 přestavět starou tvrz na renesanční zámek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří, a úpravou vstupní věže. Z této přestavby se dodnes dochovaly hospodářské budovy – hospodářský dvůr se sýpkou a pozdně barokní stodoly. Když pak před rokem 1565 Mikuláš Hrzán z Harasova zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilých sirotků již zmíněný bratr Václav, který sirotčí majetek spravoval zřejmě velmi nedbale. Po dosažení zletilosti musel Adamův syn Adam ves se zámkem nabídnout k prodeji. Před rokem 1572 koupil Ctěnice Petr Myška ze Žlunic.

Na zdejším sídle se pak majitelé často střídali. Žili zde mimo jiné Hazmburkové či Valdštejnové. Velmi důležité bylo období působení Windischgrätzů, kteří panství drželi až do roku 1803. Ti nechali ve 30. letech 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka, který se dochoval dodnes. Autorem přestavby byl pražský architekt Václav Špaček.[3] Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Zámecká budova je do nevelkého pětibokého nádvoří patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede klenutý most přes příkop, který je dosud částečně zachován.

Od roku 1803 se majitelé opět často měnili. V roce 1849 získaly Ctěnice nového majitele – velkopodnikatele a velkoobchodníka Alexandra Schoellera (rakouský rytířský stav jako: "Wilhelm Alexander Ritter von Schoeller", rytíř řádu Železné koruny III. třídy - za zásluhy o rozvoj průmyslu, povýšen Diplomem císaře Fr. Josefa I., dne 18. dubna 1863), který koupil celý majetek jako pozůstalost po Aloisii hraběnce Desfoursové. Rod Schoellerů znamenal v Rakousko-Uhersku (a vlastně v celé střední Evropě) významný ekonomický subjekt. Alexander Schoeller zakoupil v polovině 19. století nedaleký čakovický velkostatek a záhy vystavěl na místě statku cukrovar, který byl spojen s tratí České severní dráhy od roku 1872 soustavou vleček. Roku 1889 cukrovar vyhořel a následně při rekonstrukci byl přestavěn do dnešní podoby. V rukou Schoellerů byl pak zámek až do druhé světové války, kdy byl následně zestátněn. Po 2. světové válce připadl zámecký areál Ctěnice Státnímu statku hl. m. Prahy.

Dnešním majitelem je Hlavní město Praha, které objekt nechalo zrekonstruovat. V roce 1995 byl svěřen Pražské informační službě. Od roku 2012 spravuje a provozuje zámecký areál Muzeum hlavního města Prahy.

Zámecký areál Ctěnice[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál Ctěnice tvoří kromě zámku i hospodářské budovy a volně přístupný zámecký park.

Zámecká sýpka – je patrně nejcennější objekt z hospodářských budov. Jde o dvoupatrovou stavbu se sedlovou střechou. Fasádu člení řady malých obdélníkových okének s kamenným ostěním a mříží. V jižní štítové straně jsou odhalena kamenná barokní ostění. Dnes je budova sýpky přestavěna na Zámecký hotel.

Zámecká restaurace Ctěnice – přízemní stavba pojící se téměř kolmo k sýpce, která je dnes přestavěna na restauraci s kavárnou.

Kočárovna – obdélná stavba s předstupujícím portikem stojící na podélné ose. Zde se do roku 2011 nacházela vyhlášená expozice kočárů. Dnes prostor slouží ke kulturním akcím a také ke svatebním pronájmům. Za kočárovnou stojí samostatný hospodářský dvůr na půdorysu „U“, kde od r. 1998 sídlí Jezdecká společnost Ctěnice.

Špejchar – hospodářská budova vpravo od vstupní brány, která sloužila původně zřejmě jako ovčín (eventuálně se uvádí také jako špejchar). Patrová stavba se sedlovou střechou a s fasádou členěnou vysokými slepými arkádami, ve kterých jsou pouze segmentově zaklenutá okna a vstupy. Dnes je prostor využíván jako výstavní.

Drábovna – v jádru barokní stavba se nachází před areálem zámku při Bohdanečské ulici. Tvoří nedílnou součást celého areálu.

Zámecký park má výměru 2,33 ha a navazuje na zámek ze severní a východní strany. Parkem protéká Ctěnický potok, který ho podélně dělí téměř na polovinu. Osnova parku byla barokní, z druhé poloviny 18. století, ale v 19. století byla pozměněna a park získal krajinářský charakter. Park je nyní komponován na podélnou osu s ovocnou alejí. V severovýchodní části je novostavba altánu, za ním zahradnictví.

Areál parku a zámku s hospodářským dvorem obíhá mohutná kamenná zeď. Park i ostatní objekty jsou památkově chráněny.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Nyní můžete v Zámeckém areálu Ctěnice navštívit tyto expozice:

  • Řemesla v pořádku. Historie profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost – Jedná se o specifickou sbírku dokládající historii a způsoby prezentace řemeslných spolků.
  • Dějiny obce Vinoře. Od pravěku do 20. století – Výstava zachycuje proměny obce Vinoře v čase, uvádí zásadní dějinné události, ale i důležité vinořské občany a rodáky.
  • Zámek Ctěnice. Dějiny, stavební vývoj a obnova – Expozice připomene dlouhou a složitou historii ctěnického panství od nejstarších dob až do současnosti.

K expozicím i výstavám se průběžně konají doprovodné akce, jako např. Masopust, dožínky, adventní a velikonoční tvůrčí dílny a řada dalších akcí z oblasti řemesel a tradiční lidové kultury.

Otevírací doba[editovat | editovat zdroj]

Výstavy jsou přístupné: v pondělí zavřeno

od dubna do října: úterý až neděle 8:00–18:00

od listopadu do března: úterý až pátek: 10:00–16:00, sobota–neděle: 10:00–18:00

Zámecký park je přístupný denně od dubna do října: 8:00–22:00

od listopadu do března 8:00–18:00

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

MHD – metro trasa C, stanice Letňany, Bus 185 a 302 do stanice Ctěnice (zastávka na znamení) nebo 259/375/378 směr Vinoř do stanice Vinořský hřbitov, dále pěší trasa po žluté turistické značce dva kilometry lesoparkem. Metro trasa B, stanice Vysočanská, Bus 185 nebo 302 do stanice Ctěnice (mimo víkendy) Dálnice D8 – hnědé směrovky zámek Ctěnice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-09]. Identifikátor záznamu 153374 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. bez ISBN
  3. MACEK, Petr. Barokní architekt Václav Špaček (1689-1751), I. díl. Praha, 2007. 181 s. dizertační. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy - Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Mojmír Horyna. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 23-24.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 257. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]