Poštovní muzeum Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poštovní muzeum
Poštovní muzeum v budově někdejšího Vávrova mlýna
Poštovní muzeum v budově někdejšího Vávrova mlýna
Logo
Logo Poštovní muzeum v Praze.png
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Nové mlýny 2, Praha 1
Založeno 18. prosince 1918
Zaměření Filatelistika, poštovní služby
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poštovní muzeum Praha bylo založeno koncem roku 1918 a má celostátní význam. Sídlí v historickém domě u Štefánikova mostu, na adrese Nové mlýny 2, Praha 1. Nejbližší stanice metra je Náměstí republiky, stanice tramvaje Revoluční. Od roku 1976 má velkou pobočku ve Vyšším Brodě.

Poslání muzea[editovat | editovat zdroj]

Muzeum se zabývá studiem dějin a vývoje spojů na území České republiky (dříve celého Československa). Odborně a soustavně sbírá, ošetřuje a uschovává doklady o historickém vývoji poštovnictví, známkové tvorby, telekomunikací a radiokomunikací.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od založení do začátku 30. let 20. století[editovat | editovat zdroj]

Muzeum bylo založeno Ministerstvem pošt a telegrafů nedlouho po vzniku ČSR[2] a to 18. prosince 1918, tedy ve stejný den, kdy byly vydány první poštovní známky Československa. Prvních deset let bylo věnováno sběratelské činnosti. V roce 1928 byla otevřena první expozice v přízemí pražského Karolina, nicméně zdejší prostory patřící Karlově univerzitě byly pro muzeum nedostatečné.[2][3]

V Holečkově ulici na Smíchově[editovat | editovat zdroj]

Klášter svatého Gabriela je bývalý řeholní dům benediktinek beuronské kongregace v Praze na Smíchově v sousedství zahrady Kinských v Holečkově ulici. Stát v tomto areálu zřídil Poštovní úřad šekový, v roce 1930 přejmenovaný na Poštovní spořitelnu, ta zde sídlila do roku 1931, kdy se přestěhovala na Václavské náměstí. Prostory v části zrušeného kláštera sv. Gabriela poté připadly Poštovnímu muzeu, které sem přestěhovalo své muzejní sbírky[2] a v únoru 1932[p 1] zde otevřelo rozsáhlou expozici přístupnou pro veřejnost; v areálu vznikl též archiv, knihovna, depozitáře a kanceláře Poštovního muzea. Během druhé světové války bylo muzeum řadu měsíců uzavřeno a jeho sbírky byly ukryty v různých sklepeních.[2]

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1945 došlo opět k otevření muzea.[p 2] Od té doby bylo postupně likvidováno jedno oddělení za druhým, nakonec zbylo jen oddělení filatelie.[2] Po roce 1950 došlo k omezení některých expozic s náplní poštovnictví ve prospěch filatelie.

Hledání vhodných prostor pro muzeum v Praze ani ve Středočeském kraji nevedlo k cíli, zkrachovala jednání i ohledně prostor v Hrádku u Nechanic.[2] Kolem roku 1967 došlo k dohodě o umístění exponátů v areálu Vyšebrodského kláštera.[2] Projekt pocházel z dílny architektů Jaroslava Škardy a Bohumila Böhma a počítal s dokončením stavební asanace klášterních místností a s finanční podporou 2 miliony korun ročně od Jihočeského střediska památkové péče a ochrany přírody.[2] Hlavní správa poštovního muzea s administrací a technickými silami měla nadále zůstat v Praze.[2][p 3]

Ve Vyšším Brodě[editovat | editovat zdroj]

Další část sbírek byla nakonec umístěna do budovy zrestaurovaného opatství Státního kláštera ve Vyšším Brodě (bývalý cisterciácký klášter), kde byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví.[4]

Ve Vávrově mlýně[editovat | editovat zdroj]

V Praze se podařilo koncem 80. let 20. století přestěhovat muzeum do zrestaurovaných prostor Vávrova mlýna na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Tehdy bylo muzeum řízeno metodicky federálním ministerstvem spojů, vlastní řízení bylo v náplni Ředitelství pošt Praha.[4] V nových prostorách bylo muzeum otevřeno slavnostně v roce 1988. Po roce 1990 byly sbírky rozděleny na českou a slovenskou část. Nynější adresa je Poštovní muzeum, Nové mlýny 2, Praha 1.

Exponáty pro veřejnost[editovat | editovat zdroj]

V muzeu mohou návštěvníci vidět stálou expozici poštovních známek nejen z našich zemí, ale také vzácné a zajímavé filatelistické materiály ze zahraničí. Konají se zde příležitostné výstavy zaměřené na určitá období či oblasti poštovnictví a filatelie. V budově je badatelna, knihovna. Otevřeno je denně mimo pondělí.

Spolupráce s institucemi[editovat | editovat zdroj]

Muzeum je nyní začleněno jednak do Asociace muzeí a galerií České republiky, ale i do celé řady mezinárodních institucí.

Stavební památka[editovat | editovat zdroj]

Budova je chráněnou památkou, obytným barokním domem ze 17. století, který byl adaptován pro mlynáře Vávru (stavba vodního mlýna na Vltavě se nedochovala). Při této příležitosti čtyři salonky v 1. patře vyzdobil nástěnnými malbami Josef Navrátil, byly vybaveny zčásti dochovaným biedermeierským nábytkem z 2. čtvrtiny 19. století. Budova je chráněnou nemovitou památkou, součástí Pražské památkové rezervace UNESCO a není bezbariérová.

Ředitelé Poštovního muzea[editovat | editovat zdroj]

V historii Poštovního muzea se vystřídalo více osobností, název funkce se též měnil. V závorce je uvedena doba výkonu funkce:[5]

  • Václav Dragoun (18. 12. 1918 — 1925), ředitel, vrchní poštovní oficiál; jeden z iniciátorů vzniku Poštovního muzea a první ředitel
  • Jiří Karásek ze Lvovic (1926 — 4. 2. 1933), ředitel, poštovní inspektor; literát, za jeho vedení vznikla první stálá expozice v Karolinu (1928)
  • Alois Lustig (5. 2. 1933 — květen 1945), ředitel, vrch. pošt. tajemník
  • Václav Čuban (květen 1945 — prosinec 1951), vedoucí, pošt. ředitel
  • Karel Ujec (prosinec 1951 — 1952), pověřen dočasným vedením
  • Miroslav Hušek (1952 — 31. 3. 1954), pověřen dočasným vedením
  • Miroslav Hušek (1. 4. 1954 — srpen 1964) (†), vedoucí
  • Miroslava Janotová (srpen 1964 — 1. 4. 1965), pověřena dočasným vedením
  • Karel Adler (9. 4. 1965 — 31. 12. 1970), vedoucí
  • Miroslava Janotová (1. 1. 1971 — 8. 1. 1977), vedoucí
  • Pavel Čtvrtník (10. 1. 1977 — 27. 9. 2007), vedoucí, od 1. 1. 1993 ředitel; nejdéle sloužící ředitel Poštovního muzea, autor odborných publikací. Za jeho vedení se Poštovní muzeum přestěhovalo do Vávrova mlýna a muselo vyřešit i důsledky povodně v roce 2002
  • Jan Galuška (1. 10. 2007 — 31. 12. 2013), ředitel
  • Alena Reichová (1. 9. 2008 — 31. 5. 2009), pověřena dočasným vedením
  • Jan Novotný (1. 11. 2013 — 9. 6. 2016), ředitel (1. 11.- 31. 12. 2013 spolu s Janem Galuškou)
  • Jan Kramář (10. 6. 2016 — 30. 9. 2016), pověřen dočasným vedením
  • Jiří Střecha (1. 10. 2016 — dosud), ředitel

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Někde se uvádí jako rok zpřístupnění sbírek Poštovního muzea po jeho přestěhování do Holečkovy ulice až rok 1933.
  2. Pramen[2] uvádí, že k poválečnému obnovení Poštovního muzea došlo až v roce 1947.[2]
  3. V roce 1966 přišel do muzea promovaný historik, který se soustavně začal věnovat vědeckému zkoumání dosud podceňovaných a zanedbávaných sbírek.[2] Pro historii pošty na území Československa neexistovala před rokem 1920 žádná dokumentace.[2] Přesto byla objevena sbírka pramenů k dějinám pošty (zachycená v opisech) a vedená dokonce v několika řadách.[2] Jednalo se o 360 svazků přesných rukopisných poznámek psaných poštovním ředitelem Václavem Dragounem, jako podklad pro rozsáhlou historickou práci.[2] Tu však již Václav Dragoun nestačil napsat (zemřel v roce 1950).[2] Doba od 20. let 20. století po rok 1945 nebyla uspokojivě historicky zpracována a proto poštovní muzeum vyzvalo (kolem roku 1967) ke spolupráci i širokou veřejnost (lidé měli poskytnout Poštovnímu muzeu staré uniformy, listiny, tiskopisy, výpisy z místních kronik, nástroje, mapy, přístroje a případně i odbornou literaturu).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Československá filatelie Praga 88. Praha: Rapid, 1988. Kapitola P, s. 172. [dále jen Praga 88]. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q Deník Lidová demokracie ze dne 18. července 1967, článek: „Poštovní muzeum do jižních Čech“; autor: POLANSKÝ Karel.
  3. Otevření nového musea v Praze v Karolinu. Pestrý týden. 3. 11. 1928, s. 6-7. Dostupné online. 
  4. a b "Praga 88", Poštovní muzeum, str. 156
  5. Jan Kramář: Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918-1938 (Resumé). www.nacr.cz [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]