Vávrův mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vávrův mlýn
Vávrův dům (Poštovní muzeum)
Vávrův dům (Poštovní muzeum)
Poloha
Adresa Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Nové mlýny
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40042/1-1189 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Takzvaný Vávrův mlýn (přesněji Vávrův dům) stojí v Praze 1, ulici Nové mlýny 2, takřka na samém rohu Revoluční třídy a nábřeží. Ve skutečnosti to nebyl mlýn (mlýny stály na řece), ale obydlí mlynáře. V seznamu památek hl. m. Prahy je zapsán pod názvem Vávrův vodní mlýn (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek 40042/1-1189).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na pozemku dnešního Vávrova domu a v okolí již od 13. století bydleli rybáři, lazebníci nebo lázeňští a také mlynáři. Ve středověku zde byly tůně a jejich voda se používala pro lázně sv. Klimenta. Stavení, které zde bylo již ve 14. století, patřilo rybáři Naxtanovi. Majitelé se často střídali a v polovině 16. století domek připadl novoměstské obci. Po velkém požáru v roce 1689 objekt z větší části lehl popelem. Společně s rekonstrukcí Nových mlýnů na řece, které také patřily Novému Městu pražskému, byla znovu postavena i obytná budova po dnešním č.p. 1239, která patřila k inventáři mlýnů. V první polovině 18. Století začalo město mlýny dlouhodobě pronajímat. V roce 1750 získal Nový mlýn poblíž kostela sv. Klimenta spolu s obytnou budovou mlynář František Klika. V roce 1788 jej převzal Václav Michalovic, který mlýn i s obydlím roku 1800 definitivně vykoupil z majetku Nového Města. V rodině Michaloviců zůstal dům téměř do konce 19. století. Nakonec jej koupil roku 1900 Zdeněk Vávra, v jehož majetku byl až do roku 1948, kdy byl znárodněn a předán OPBH. Po posledním majiteli mu zůstalo pouze jméno.

Mlýny na řece vzaly za své při její regulaci, Vávrův dům a především jeho malířská výzdoba, pro kterou byl prohlášen za památku I. kategorie, zůstal v pražské památkové rezervaci.

Výzdoba (malby Josefa Navrátila)[editovat | editovat zdroj]

Výzdoba nástěnnými malbami prakticky v celém domě byla provedena roku 1847 proslulým malířem a dekoratérem Josefem Navrátilem na objednávku bohatého mlynáře a měšťana Václava Michalovice, který byl umělcovým přítelem, milovníkem umění, sběratelem a Navrátilovým spolustolovníkem v dávno již zrušeném pivovaře U Kléblatů. Původní malby se v úplnosti dochovaly, kromě několika fragmentů, ve třech saloncích v 1. patře objektu.[2]

Vávrův dům se svými Navrátilovskými interiéry, podobně jako zámek v Zákupech, Liběchově nebo v Jirnech, patří ke skvostům dekorativního umění poloviny 19. století.

Rekonstrukce a dnešní užití[editovat | editovat zdroj]

Přesto, že malby Josefa Navrátila byly v padesátých letech restaurovány prof. Bohuslavem Slánským, dům chátral a hledalo se pro něj vhodné využití. Na doporučení Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy jej koncem 70. let převzalo Ředitelství pošt Praha. Celý prostor byl v letech 1986 až 1988 rekonstruován a od té doby v něm sídlí Poštovní muzeum Praha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-04]. Identifikátor záznamu 152091 : Vávrův vodní mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. R. Baťková, Umělecké památky Prahy. Nové Město. Str. 602.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Čtvrtník: Sborník Poštovního muzea za roky 1989–90
  • R. Baťková (red.), Umělecké památky Prahy. Nové Město. Praha: Academia 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]