Přeskočit na obsah

Zákupy (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Zákupy
Zámek Zákupy
Zámek Zákupy
Účel stavby

obytné sídlo

Základní informace
SlohBaroko, druhé rokoko
ArchitektiOctavio Broggio, Giovanni Domenico Orsi.
Výstavba1541-1552 (renesanční část)
Přestavba1683 (barokní přestavba) 1850–1851 (úpravy v duchu druhého rokoka)
Materiálykámen, zdivo
StavebníkPancířové ze Smojna (tvrz)
Další majiteléPancířové ze Smojna, Vartenberkové, Berkové z Dubé, toskánští velkovévodové (sasko-lauenburští vévodové), Napoleon II., habsbursko-lotrinská dynastie, Hohenbergové
Současný majitelNárodní památkový ústav
Poloha
AdresaZákupy, ČeskoČesko Česko
UliceBorská
Souřadnice50°41′14,41″ s. š., 14°38′38,13″ v. d.
Zákupy
Zákupy
Zákupy, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky29607/5-3448 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zámek Zákupy (německy Schloss Reichstadt) je rokokový zámek ve městě Zákupy 8 km východně od města Česká Lípa u říčky Svitavka. Součástí zámeckého areálu jsou četné hospodářské objekty, hradní příkop, anglický a francouzský park. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a přístupný veřejnosti. Je chráněn jako kulturní památka a je součástí v dubnu 2003 vytvořené městské památkové zóny.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na zámek
Přední (jižní) část zámku
Budovy na předpolí zámku v Zákupech

Tvrz u Svitavky

[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o zdejším kraji pochází z přelomu 13. a 14. století. Je zřejmé, že na místě zámku stávala dříve dřevěná gotická tvrz Smojen vladycké rodiny Pancířů ze Smojna.[2] V roce 1296 je citován Fridman ze Smojna ve smlouvě s Hynkem z Dubé. V roce 1311 jej král Jan Lucemburský pasoval na rytíře a v roce 1313 byl jmenován Fridman ze Zákup u jedné smlouvy Jindřicha z Lipé. Rodina vladyků ze Smojna ovládala tehdy i okolí tvrze.

Kolem roku 1363 se stal vlastníkem tvrze i panství Václav (či Vaněk) z Vartenberka Toho roku je psán spolu s Ondřejem ze Smojna jako patron zákupského kostela. Jeho potomci (zmiňováni Vilémové, Jan a Beneš) jsou uváděni jako majitelé Zákup minimálně po dobu sta let.[2]

Stavba zámku

[editovat | editovat zdroj]

Někdy po roce 1463 se panství ujal rod Berků z Dubé, který už tehdy vládl i v Lipé (vodní hrad v dnešní České Lípě). První z rodu byl v Zákupech (tehdy německy Richinstadt) v roce 1492 zesnulý Jan Berka, po něm jeho synové. Od roku 1518 pak rozsáhlé Zákupské panství získal Zdislav Berka, definitivně vykoupil i podíly svých příbuzných roku 1532[3] Stavbu zámku v renesančním stylu započal až v roce 1541 (což byl rok povýšení Zákup na město) a ukončil ji v roce 1552. Rok poté sám zemřel při morové epidemii a protože byl bezdětný, zámku se ujal jeho příbuzný Zbyněk Berka.[4]

Změny po požáru

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1573 zámek vyhořel[5] a během požáru v něm přišlo o život mnoho lidí. Zámek byl do pěti let Berky obnoven a zároveň i rozšířen o mohutné východní křídlo. V roce 1578 zámecký pán Zbyněk Berka zemřel[6] a panství i zámek převzal na 30 let další z Berků, Václav. Po jeho smrti roku 1608 se majetku měli ujmout jeho čtyři nezletilí synové, jenže kvůli Václavovým dluhům byl zámek roku 1612 prodán Janu Novohradskému z Kolovrat.[7] Novohradským zámek náležel do roku 1632. V době jejich panování byl v lednu 1621 zámek poprvé vypleněn vojskem. V roce 1632 zámek převzal přiženivší se vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. V tomto období třicetileté války se zde opakovaly násilnosti vojsk ze Saska i Švédska, zámek byl opakovaně vyrabován.[8]

Velká přestavba

[editovat | editovat zdroj]

Když se zámku ujal roku 1665 bohatý syn zesnulého vévody Jindřicha, Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský, rozhodl se zámek přestavět v barokním stylu.[9] Byla postupně dokončena čtyři mohutná křídla, přistavěno druhé patro s honosnými sály a komnatami určenými k bydlení, vybudován hospodářský dvůr, budovy na předzámčí, vytvořena zahrada s terasami, přistavěny konírny a voliéra. K přestavbám si pozval italské architekty a jejich dekoratéry: od 40. let do roku 1674 to byl Giovanni Domenico Orsi a po něm Octavio Broggio.

Když zemřel roku 1689 vévoda Julius František, panství i zámku se ujala na 52 let jeho starší dcera Anna Marie Františka, velkovévodkyně z Toskány.[10] V zámku si nechala z prestižních důvodů v roce 1718 zřídit výtah na ruční pohon jezdící přes tři patra, který je tak druhý nejstarší na světě po výtahu v pařížském Louvru (kabina z té doby se bohužel nedochovala).[11] Bohatá šlechtična si při zámku vydržovala 120 dvořanů a sluhů. Najala si architekta a stavitele Václava Špačka, který v letech 1733–1734 zámecký areál rozšířil o hospodářské budovy a konírny na půdorysu písmene "U".[12] Postarala se nejen o zámek, ale také o další stavby ve městě. Vytvořila tzv. Toskánské panství, kde druhým rezidenčním sídlem byl zámek v Ploskovicích a třetím zámek Kácov. Dokončila barokní přestavby areálu, započaté svým otcem. Po smrti velkovévodkyně roku 1741 vládla její dcera a po ní do roku 1780 vnuk, Pak se desítky let na zámku měnila jména jeho držitelů, samotný zámek se neměnil, byl však občas vojáky či vzbouřenými sedláky vyrabován.

Habsburkové

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1805 zanedbané, ovšem značně rozsáhlé panství v době napoleonských válek převzal arcivévoda Ferdinand z toskánské větve Habsburků a po něm je získal císař. V roce 1815 byl zákupským titulárním vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta, Napoleon II., zvaný Orlík. V důsledku své předčasné smrti se však správy zámku a vévodství Zákupského (1818–1832) nestačil ujmout.

Po roce 1850 sloužil zámek v Zákupech jako letní sídlo císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, který měl hlavní sídlo na Pražském hradě. Často pobýval také na zámku v Ploskovicích. Zámek se dočkal úprav hodných významu reprezentace císařské rodiny, i přesto, že se 2. prosince 1848 pod nátlakem vzdal císařského trůnu[13] a po zrušení poddanství již nebyl zámek střediskem panství. Poprvé se Ferdinand na zámku ubytoval v květnu roku 1851, pak sem jezdil každoročně (s výjimkou roku 1866). Doprovázela jej často jeho manželka, česká královna Marie Anna Savojská.[14] V čele pečlivé správy panství stál hofmistr. V této funkci se postupně vystřídaly čtyři osoby: krátce hrabě Charles-René de Bombelles, vdovec po excísařovně Marii Luise Habsburské, po něm jeho mladší bratr Heinrich, hrabě František Brandis a nejdéle sloužila Terezie Eleonora Fürstenbergová, rozená kněžna ze Schwarzenberga (1839-1920), dosavadní hofmistryně císařovny Marie Anny. Další praktické činnosti obstarávaly dvorní dámy, hraběnky Wallisová a Schönbornová. Kněz Nicola Negrelli (mladší bratr architekta Aloise Negrelliho) učil císařovnu němčině.[15]

V letech 1850 až 1853 zámek ve stylu druhého rokoka výrazně přestavěl architekt Jan Bělský za spolupráce malířů Josefa Navrátila[16] a Viléma Kandlera, sochaře Václava Levého a štukatéra Josefa Effenbergera. V sálech byly nově vymalovány stropy a v místnostech instalovány četné dřevěné vyřezávané doplňky.

Sály a pokoje

[editovat | editovat zdroj]

Prohlídková trasa pro návštěvníky zámku zahrnuje: rohový biliárový sál (hernu) s nástropními malbami Josefa Navrátila Čtyři roční období a s diptychem rozměrných protějškových obrazů Viléma Kandlera: Papež Řehoř IX. v kruhu svých kardinálů roku 1240 uklidňuje dav vzbouřeného lidu a Odsouzení posledního velmistra řádu templářů Jakuba de Molay francouzským královským soudcem, dále císařův rohový pokoj, ložnici a oblékárnu. Pokračuje dvěma salóny: v prvním přijímacím salónu vymaloval Josef Navrátil na strop italské krajiny, ve druhém salónu je veduta Zákup. Zimní prohlídkový okruh zahrnuje obytné křídlo služebnictva a kuchyni.

Zámecká kaple

[editovat | editovat zdroj]
Kaple sv. Františka z Assisi na zámku Zákupy

Původní architektura jednolodní kaple sv. Františka Serafinského s valenou klenbou, varhanní kruchtou a panskou emporou (lóží) pochází z barokní přestavby zámku, kterou pro Julia Františka vévodu Sasko-Lauenburského do roku 1674 prováděl Giovanni Domenico Orsi a štukatéři skupiny komasků.[17][18] Z téže etapy se dochovaly štukové kartuše maleb na klenbě a na stěnách, stejně jako postavy adolescentních andělů s nástroji Kristova umučení. K původnímu zařízení patří ještě barokní obraz Panny Marie Pasovské na severní stěně kaple.

Řízení celé obnovy zámecké kaple, nástropních a nástěnných maleb, návrhů k oltářům, císařské lóže, dodatky k barokním štukaturám, ornamenty a nářadí vedl akademický malíř Vilém Kandler. Hlavní oltář v podobě menzy, svatostánku a niky mezi dvěma sloupy zhotovil z karrarského mramoru kameník a sochař Pietro Bonanni mladší (původem z Carrary). Obraz Nanebevzetí svatého Františka Serafínského do něj namaloval Vilém Kandler, stejně jako dvě dvojice svatých patronů po jeho stranách. Oltářní obraz Svatý Antonín Paduánský káže rybám na jižní stěně namaloval rovněž Kandler, architekturu postranního oltáře z českého mramoru, podlahu, schody a mramorové sokly v celé kapli jsou dílem pražského kameníka Svobody. Čtyři sochy andělů - světlonošů na hlavní oltář dodal pražský akademický sochař Václav Levý, do současnosti se z nich dochovaly jen dvě. Malby na skle do tří oken zhotovil pražský malíř Jan Zachariáš Quast, v kapli se dochovalo jen jediné, s polopostavoui Spasitele v kvadrilobu nad hlavním olářem, okna se sv. Václavem a Ludmilou byla přemístěna do oken na schodišti z přízemí do prvního patra. Železné zábradlí dodal pan Janoušek, fabrikant zámečnického zboží v Praze; veškeré pozlacení ornamentů a dřevěného nářadí pozlacoval pan Behr. Stavitelské práce celé obnovy řídil císařský stavitelský inspektor a architekt Jan Bělský.[19] V roce 1870 byl pro emeritního císaře Ferdinanda I. Dobrotivého zrenovován v zámku výtah.[20]

Během letních pobytů zde excísaře a jeho manželku v letech 1853 až 1869 navštívila řada členů vládnoucího rodu, jeho příbuzných.[21] Naposledy tu pobýval excísař v říjnu roku 1874, to již byl hodně nemocný.[22] Péči o provoz zámku nejdéle obstarávala hofmistryně kněžna Marie Terezie z Fürstenbergu, rozená ze Schwarzenbergu, manželka Bedřicha Karla z Fürstenbergu. Po smrti excísaře Ferdinanda I. v roce 1875 v Praze zámek převzal císař František Josef I., ten zde však pobýval jen zřídka. V roce 1876 na zámku proběhlo státnické setkání císaře Františka Josefa I. s carem Alexandrem II., při němž byla projednána neutralita Rakouska-Uherska v rusko-turecké válce (více viz Zákupská dohoda).[23]

Dne 1. července roku 1900 se ve zdejší kapli následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este (1863–1914) oženil s hraběnkou Žofií Chotkovou (1868–1914).[9] O čtyři roky později byla na zámku poslední návštěva z císařské rodiny, vnučka císaře Františka Josefa I. arcivévodkyně Alžběta Marie Rakouská (1883–1963) se svým manželem Otou z Windisch-Graetze (1873–1952).

Během první světové války byla na zámku zřízena záložní nemocnice.

Státní zámek a státní statky

[editovat | editovat zdroj]

Po válce přešel zámek se třemi nádvořími a 188 místnostmi do majetku státního podniku Československé lesy a statky, v roce 1938 spadal zámek pod Ředitelství státních lesů a statků v Liberci (vládní rada Ing. Karel Dobrý); společně s II. instanční správou státních lesů a statků v Ostrově u Karl. Varů; správou stát. lesů v Binsdorfu, ve Cvikově, ve Frýdlantě, v Horní Blatné, v Hor. Litvínově, v Jáchymově, v Kraslicích, v Liberci, v Novém Světě-Harrachově, v Přísečnici, v Rybništi, ve Vrchlabí, v Zákupech (správa státních statků v Zákupech); správa lesů a statků české náboženské matice v Nejdku.[24]

Pohled na bývalý skleník a hospodářský dvůr ze zámeckého parku (rok 2018)

V přízemí byly vytvořeny kanceláře státních lesů a statků, v prostorách zámku byl umístěn státní zemědělský archiv, některé druhy nábytku byly odvezeny do Prahy. Prohlídky areálu byly možné jen na objednání.[25] V předzámčí byla zřízena česká škola a také české loutkové divadlo a hrálo se i na balustrádách zámeckého parku.

V roce 1934 se z iniciativy muzejního spolku v České Lípě podařilo na zámku pronajmout několik místností pro expozici českého menšinového Muzea Českolipska. Pro veřejnost bylo slavnostně otevřeno 24. května 1936. Byly podnikány záměry zde zřídit museum či alespoň koutek věnovaný Napoleonovi. Záměry se kvůli válce nepodařilo naplnit.[26] Po Mnichovu z iniciativy Josefa Maštálka, předsedy Muzejního spolku a za pomoci českých vojáků byly české muzejní materiály přestěhovány mimo Sudety na zámek v Bělé pod Bezdězem.[27] Během války zde byli ubytováni různí uprchlíci.

Havarijní stav hospodářských budov (srpen 2012)

Po druhé světové válce zde opět hospodařily Státní lesy a statky, přičemž od podzimu 1948 k němu byly postupně přiřazeny další hospodářské dvory (Horní Libchava, Stvolínky, Noviny, Holany, Zahrádky, Osečná, školní statek rolnické školy Česká Lípa).[28] Od 1. ledna 1949 převzal majetek správy státních statků v Zákupech národní podnik Československé státní statky, který sídlil v hospodářské části zámku a kde později garážoval techniku.[29]

Pro veřejnost byl zámek zpřístupněn roku 1951, kdy jej převzala státní památkové péče. Od roku 1977 byl zámek rekonstruován a znovu zpřístupněn byl v roce 1985. V období let 1974–1995 na zámku uspořádal desítky koncertů vážné hudby Kruh přátel hudby, na nichž se podílely další celostátní instituce. Hospodářská část zůstala v majetku státních statků až do roku 1989.[29]

Zámek byl k 1. lednu 2002 prohlášen za národní kulturní památku. V seznamu památek je registrován pod č. 29607/ 5-3448. Nařízením vlády z 8. února 2010 byl rozsah chráněného areálu rozšířen o Hospodářský dvůr zámku v Zákupech a související položky.

Dnešní stav

[editovat | editovat zdroj]

Zámek je ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy se sídlem na Sychrově. Jsou zde organizovány pravidelné prohlídky od dubna do října, mimořádně bývá zámek přístupný též při nočních prohlídkách, při speciálních prohlídkách v listopadu či při adventních prohlídkách v prosinci. Je trvale využíván k pořádání svateb.

Pyšní se svými bohatě vyzdobenými a luxusně zařízenými obytnými interiéry a zámeckou kaplí. Velice ceněnou technickou památkou je osobní výtah z roku 1718 zrekonstruovaný smíchovskou firmou Ringhoffer v roce 1870,[20] který je dnes zřejmě nejstarším dochovaným výtahem v Čechách (a druhým na světě).[11] V zámeckém příkopu byl do roku 2019 velký výběh pro medvědy .

Barokní zahrada zákupského zámku

Architektonicky je zajímavý objekt hospodářských budov, které jsou z větší části prázdné a vesměs nevyužívané. Vláda areál hospodářských budov zařadila v únoru 2010 do soupisu Národních kulturních památek, v soupisu je tedy jak zámek, tak přilehlé budovy. Hospodářské budovy s cennými průčelími u anglické zahrady byly dlouhodobě v havarijním stavu, zčásti pobořené. V bývalé konírně vznikl v srpnu 2014 malý požár, který byl včas uhašen.[30]

Barokní konírna, zpřístupněná v roce 2025 po rozsáhlé rekonstrukci

U zámku jsou dvě udržované zahrady, tvořící zákupský zámecký park. Větší anglický park s desítkami stromů je protkán sítí udržovaných cest, ve středu je jezírko s ostrůvkem, oproti okolnímu městu je uzavřen kamennými hradbami, doplněnými dvěma branami. V průčelí francouzského parku jsou poničené kamenné balustrády, výklenky jsou zdobené karyatidami a jejich mužskými ekvivalenty telamóny (atlanty) drážďanského sochaře Lüsnera. Parky jsou udržovány, doplňovány květinovými záhony.

Malá konírna, od 19. století kočárovna

Od zahájení turistické sezóny na počátku dubna 2025 zámek nabízel již čtyři prohlídkové okruhy: Zimní okruh, Barokní konírna, Zámek za Ferdinanda Dobrotivého a Zámek za Františka Josefa I. Ceny vstupného na jednotlivé okruhy se pohybovaly od 60 Kč (nový okruh Barokní konírna) až po 220 korun.[31]

Rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 započala rekonstrukce první třetiny budovy koníren.[32][33]Rekonstrukce konírny stála 366 milionů korun a byla dokončena na podzim roku 2024.[34][35]

Druhá část rekonstrukce hospodářského dvora za 250 miliónů korun (západní křídlo) by měla sloužit Národnímu památkovému ústavu jako archeologický depozitář.[36]

V dubnu 2026 bylo podepsáno memorandum o společném financování rekonstrukce barokních teras nad zámeckým parkem asi za 100 miliónů korun, která by měla být dokončena v roce 2030.[36]

Rekonstrukce barokní konírny získala v soutěži Stavba roku 2025 Cenu veřejnosti. V sousední malé barokní konírně, která byla v 19. století přebudována na kočárovnu, byla 27. května 2026 otevřena výstava kočárů. Expozice zahrnuje 13 historických kočárů, zapůjčených z fondu Národního technického muzea v Praze.[37]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Pod zámkem v jeho bezprostřední blízkosti je restaurace a velké parkoviště. Poblíž náměstí jsou autobusové zastávky spojů z České Lípy a Mimoně, zhruba 1 km je od zámku vzdálena železniční zastávka Zákupy-Božíkov na trati z České Lípy do Liberce.

Zámek ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Na zámku se natáčely následující filmy a pohádky:

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Medvěd

[editovat | editovat zdroj]

Ve východní části bývalého hradního příkopu v medvědáriu byl chován medvěd hnědý (Ursus arctos), jmenoval se Medoušek. Narodil se 6. ledna 1993 v ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Vzhledem k závažnému onemocnění byl medvěd uspán na konci roku 2019.[38] a od následujícího roku je jeho vycpaná figura vystavena v expozici zámku v 1. patře.

Zajímavé akce

[editovat | editovat zdroj]

Zámek se podílí na společenském životě města pořádáním řady akcí i mimo návštěvní dny. Zapojuje se občas do Zákupských slavností i do akcí k adventnímu období.[39] Na zimu bývá větší část netemperovaného areálu uzavřená.[40]Tradičně v druhé polovině května se na zámku koná prezentační setkání regionálního projektu zdravotně postižených spoluobčanů Tvoříme duší. Od roku 2014 jsou v areálu zámku a jeho parcích pořádány Císařské slavnosti.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-02]. Identifikátor záznamu 140991 : Zámek Zákupy. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  2. 1 2 ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 25.
  3. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy II. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2005. ISBN 80-239-4313-8. S. 8.
  4. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2007. ISBN 978-80-239-8599-3. S. 1.
  5. ↑ Tomáš Syrovátka. Zámek Zákupy. Véčko. 2005, roč. 2005, čís. 3, s. 57. ISSN 1213-7375.
  6. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 1.
  7. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Zákupy zámek, s. 194.
  8. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Zákupy, s. 31.
  9. 1 2 Liberecký kraj - Zákupy, str. 31
  10. ↑ Českolipsko do kapsy, str. 195
  11. 1 2 ČTK. Zákupský zámek představil unikátní historický výtah. Českolipský deník. 2014-04-22. Dostupné online [cit. 2025-02-02].
  12. ↑ Lubomír Zeman, Princezny sasko-lauensburské Anna Marie Františka a Františka Sibylla Augusta jako zakladatelky. Stavební činnost, ve které se zračil stesk po domově. In: Významné ženy Ostrova sborník přednášel z historického sympozia, editorka Miluše Kobesová; vydalo město Ostrov 2019, s. 159-178. isbn 978-80-907668-0-8
  13. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2006, roč. 9, čís. 15, s. 48. ISSN 1211-9172.
  14. ↑ Michael Polák. Před 130 lety zemřela Marie Anna Savojská, královna ze Zákup. Českolipský deník [online]. 2014-05-05 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online.
  15. ↑ WEISS Petr-TRÉGL Vladimír, Zámek Zákupy. Vega 2017
  16. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Zákupy, s. 595.
  17. ↑ Viktorie Wachsmannová, život a dílo Abrahama Leuthnera, in: Památky archaeologické, skupina historická, č. 1/1946, s.41, pozn. 65
  18. ↑ Shodně je určili Oliva Pechová a Otakar Votoček, Zákupy státní zámek a památky v okolí. STN Praha 1965, s. 7
  19. ↑ K. V. Zap: Kaple sv. Františka Seraf. v císařském zámku zákupském, in:Památky archaeologické a místopisné, roč. I, č. 1, 1854-1855, s. 41-42.
  20. 1 2 Petra Hámová. Zámek otevře i během prázdnin. Na víkend zpřístupní unikátní výtah. Českolipský deník [online]. 2014-04-15 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.
  21. ↑ Bezděz 2006, str. 59
  22. ↑ Martin Aschenbrenner. Císař Ferdinand V. – Dobrotivý – tři výročí. Zákupský zpravodaj. Duben 2010, roč. 24, s. 12.
  23. ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. S. 10.
  24. ↑ Politický kalendář republiky Československé, roč. 1938, s. 122-123.
  25. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Napoleonovo muzeum v Zákupech. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2014, čís. 23, s. 129. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-26-1.
  26. ↑ Bezděz 2014, str.136, Napoleonovo muzeum
  27. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Bezděz 2001. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2001. ISBN 80-86319-03-2. Kapitola Síň umění v Českém muzeu, s. 153.
  28. ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 09.12.1948, 4(287), s. 2.
  29. 1 2 Unikátní areál dvora zámku v Zákupech chátrá, na opravu je potřeba půl miliardy. Liberec [online]. 2014-08-18 [cit. 2019-09-23]. Dostupné online.
  30. ↑ redakce. Od zámku v Zákupech se valil dým. Turisté prchali. Českolipský deník [online]. 2014-08-07 [cit. 2014-08-07]. Dostupné online.
  31. ↑ Informace pro návštěvníky: Prohlídkové okruhy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
  32. ↑ SDRZALLEK, Ladislava. Oprava zanedbaného dvora v Zákupech přijde na miliardu. Nově uvidíte konírnu. Českolipský deník. 2024-04-11. Dostupné online [cit. 2025-02-02].
  33. ↑ Hospodářský dvůr státního zámku Zákupy. Velkaparta.cz [online]. 2024-11-14 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
  34. ↑ POLÁK, Michael. Zdevastovaný zázrak vzkříšen: Zákupská konírna vypadá jako barokní katedrála. Novinky.cz [online]. Borgis a. s., 2024-10-08 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
  35. ↑ VOLFÍK, René. Země tajuplných zřícenin. Cesta Máchovým krajem, kterou turisté neznají. Seznam Zprávy [online]. Seznam, 2025-04-12 [cit. 2025-04-12]. Fotogalerie. Dostupné online.
  36. 1 2 JELÍNEK, Jiří. Zámek Zákupy na Českolipsku opraví barokní terasy v parku. Návštěvníkům je chce otevřít v roce 2030. iRozhlas. Český rozhlas, 2026-04-18. Dostupné online [cit. 2026-04-20].
  37. ↑ Barokní konírna na zámku Zákupy [online]. [cit. 2026-09-02]. Dostupné online.
  38. ↑ PEŠEK, Jan. Medvěd Medoušek byl šikovný morous, na Zákupy se vrátí vycpaný. iDNES.cz [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
  39. ↑ redakce. Na zámku v Zákupech se rojili čerti. Na sobotu se chystají prohlídky. Českolipský deník [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online.
  40. ↑ ČTK. Sezona na zámku v Zákupech končí, otevře se ale ještě o adventu. Českolipský deník [online]. 2013-10-28 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa; Česká Lípa, 2022; s. 195–232 (kapitola Zákupy); ISBN 978-80-908430-0-4
  • ASCHENBRENNER, Martin: Poslední Habsburkové na Zákupsku; Nymburk, 2006; 78 s. ISBN 80-86757-49-8
  • Kolektiv: Interiéry hradů a zámků v Libereckém kraji; NPÚ, Liberec, 2012; s. 103–130 (kapitola Zákupy); ISBN 978-80-904852-8-0
  • MALÍŘ Jan a kolektiv: Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská a její rod mezi Čechami a Evropou, příspěvek k dějinám barokní doby.
  • PECHOVÁ Oliva a VOTOČEK Otakar, Zákupy státní zámek a památky v okolí. STN Praha 1965
  • ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. 
  • TREGL, Vladimír. Ploskovice a Zákupy. Česká sídla Habsburků. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, územní památková správa v Ústí nad Labem, 2024. 232 s. ISBN 978-80-7480-208-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zákupy_(zámek)&oldid=26178971“