Alžběta Marie Rakouská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Marie Rakouská
Alžběta Marie
Alžběta Marie
ManželOta z Windisch-Graetze
Leopold Petznek
Úplné jménoElisabeth Maria Henriette Stephanie Gisela
Narození2. září 1883
Laxenburg, Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. března 1963
Vídeň, Rakousko
PohřbenaHütteldorfer Friedhof
PotomciFrantišek Josef
Arnošt
Stefanie Windisch-Grätz
DynastieHabsbursko-Lotrinští
OtecKorunní princ Rudolf
MatkaŠtěpánka Belgická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Marie Henrieta Stefanie Gizela Rakouská, rodným jménem Elisabeth Marie Henriette Stephanie Gisela von Österreich (2. září 1883 Laxenburg16. března 1963 Vídeň), byla jediná dcera korunního prince Rudolfa a po vzniku republiky byla známa jako „rudá arcivévodkyně“.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Šlo o jediné dítě rakousko-uherského korunního prince Rudolfa a jeho ženy Stefanie. V rodině jí říkali „Erzsi“, což je maďarská zdrobnělina pro Alžbětu (maď. Erzsebet). Erzsi bylo teprve pět, když její otec spáchal sebevraždu společně se svou milenkou Marií Vetserovou dne 30. ledna 1889 v Mayerlingu. Po této ráně osudu se jí ujal sám dědeček, císař František Josef.

V roce 1900 se její matka podruhé vdala za maďarského hraběte (později knížete) Eleméra Lónyaye z Nagy-Lónya a Vasaros-Nameny a vzdala se tím členství v rakouské panovnické dynastii. S Erzsi pak neměla téměř žádný kontakt. Jejich vztah byl navíc zatížen dceřiným obviněním matky ze spoluviny na tragédii z Mayerlingu. Svého otce Rudolfa a jeho milou Mary Vetserovou oplakávala Erszi při každém výročí úmrtí.

Život a manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1902 se provdala za knížete Otu z Windisch-Graetze (1873–1952). Z tohoto svazku vzešly čtyři děti, manželství však ztroskotalo po nešťastném průběhu roku 1924.

Alžběta Marie Windisch-Graetzová (veškeré šlechtické tituly byly roku 1919 Republikou rakouskou zakázány) v roce 1921 poznala učitele a sociáldemokratického politika Leopolda Petzneka (1881–1956) a stala se jeho životní družkou. Vzít se mohli teprve 4. května 1948, kdy byl dokončen rozvod s Windisch-Graetzem. V té době byl Petznek předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu.

V říjnu 1925 vstoupila do Soc. demokratické strany Rakouska a tím vešla do dějin jako tzv. „rudá arcivévodkyně“. Od roku 1930 žila s Petznekem ve vile v Hütteldorfu (14. obvod Vídně, Linzer Straße 452). Tato takzvaná „Windisch-Graetz-Villa“ byla od září 1945 do února 1955 vyvlastněna vrchním velitelem francouzského okupačního území Rakouska, generálem Émilem Béthouartem. Manželé Petzekovi se mohli nastěhovat zpět do svého domu teprve po uzavření státní smlouvy roku 1955, oba však již tehdy byli těžce nemocní. Svého muže přežila o sedm let a byla pochována na Hütteldorfském hřbitově ve Vídni. Byla po ní pojmenována ulice Elisabeth-Petznek-Gasse ve 14. vídeňském obvodu.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství Alžběty Marie vzešly čtyři děti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
František I. Rakouský
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
František Josef I.
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
Korunní princ Rudolf
 
 
 
 
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Amálie Luisa Arenberková
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
Alžběta Marie Rakouská
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Leopold I. Belgický
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Leopold II. Belgický
 
 
 
 
 
 
Ludvík Filip
 
 
Luisa Marie Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
Štěpánka Belgická
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Marie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
  • HLAVAČKA, Milan. Rudá arcivévodkyně. Historický obzor, 1995, 6 (5/6), s. 130-133.
  • PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9. 
  • Friedrich Weissensteiner, Die rote Erzherzogin. Das ungewöhnliche Leben der Tochter des Kronprinzen Rudolf (Rudá arcivévodkyně. Neobyčejný život dcery korunního prince), Vídeň 1984, Osterreichischer Bundesverlag / Nové vydání Mnichov 2005, Piper
  • Ghislaine Windisch-Graetz: Kaiseradler und rote Nelken. Das Leben der Tochter des Kronprinzen Rudolf (Císařská orlice a rudé karafiáty. Život dcery korunního prince Rudolfa), 3. vydání Vídeň-Mnichov 1992, Amalthea

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]