Henrietta Nasavsko-Weilburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Henrietta Nasavsko-Weilburská
princezna Nasavsko-Weilburská, württemberská vévodkyně
Henrietta v roce 1800
Henrietta v roce 1800
Sňatek 28. ledna 1797
Manžel Ludvík Württemberský
Narození 22. dubna 1780
Kirchheimbolanden
Úmrtí 2. ledna 1857
Kirchheim
Rod Nasavští
Dynastie Nasavsko-Weilburská
Otec Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
Matka Karolína Oranžsko-Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Olejomalba Henrietty v roce 1838

Princezna Henrietta byla nejmladší dcerou Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského, prvního knížete Nasavsko-Weilburského, a jeho manželky Karolíny Oranžsko-Nasavské, princezny oranžské. Henriettinými prarodiči z otcovy strany byli Karel August Nasavsko-Weilburský a Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská, zatímco z matčiny strany to byli Vilém IV. Oranžský a Anna Hannoverská.

Poté, co Henrietta v dětském věku ztratila oba rodiče, vyrůstala v péči svého nejstaršího bratra Fridricha Viléma. Dne 28. ledna 1797 si v Hermitage vzala Ludvíka Fridricha, syna Fridricha II. Evžena Württemberského a jeho manželky, princezny Bedřišky. Podle dobových záznamů bylo manželství Ludvíka a Henrietty velmi šťastné. Sám Ludvík byl první důstojník pruské armády a od roku 1800 i generál, proto s ním musela často Henrietta cestovat. I díky cestování se jejich pět dětí narodilo v různých místech Evropy.

Několik let po sňatku měl ale Ludvík velké dluhy a byl nucen začít bydlet na zámku jeho staršího bratra Fridricha I. Viléma Württemberského. Na tomto zámku, zvaném Kirchheim, nakonec Ludvík i zemřel. Po smrti manžela si vyvinula Henrietta silný vztah k městu přilehlému Kirchheim. Sama povolala Alberta Knappa, velkého zastánce pietismu, aby v tomto město sloužil jako pastor. Dalšími památkami po jejím působení zde je i mateřská školka (1838), nemocnice (1840) nebo sbor dobrovolných hasičů. Při 150. výročí její smrtí v roce 2007 zde byly velké oslavy a výstava.

Henrietta Nasavsko-Weilburská zemřela 2. ledna 1857 v šestasedmdesáti letech přirozenou smrtí. Dědicem Ludvíka se stal jejich syn Alexandr, avšak nejznámější z Henriettiných potomků se stala Pavlína, která si vzala krále Viléma I. Württemberského.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z jejího manželství s Ludvíkem vzešlo pět dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Nasavsko-Weilburský
 
 
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Alžběta ze Sayn-Wittgenstein-Homburgu
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Emich z Leiningen-Dagsburg-Falkenburgu
 
 
Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská
 
 
 
 
 
 
Sibyla Waldecko-Wildungenská
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Jan Nasavsko-Idsteinský
 
 
Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský
 
 
 
 
 
 
Anna z Leiningen-Dagsburg-Falkenburgu
 
 
Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Öttingenský
 
 
Henrietta Dorota Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Bedřiška Württemberská
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
 
 
 
 
Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Anna Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henriette von Nassau-Weilburg (1780–1857) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]