Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Württemberská vévodkyně
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Doba vlády 20. květen 1795-23. prosinec 1797
Manžel Fridrich Evžen Württemberský
Úplné jméno Friederike Sophia Dorothea
Narození 18. prosinec 1736
Schwedt
Úmrtí 9. března 1798
Stuttgart
Předchůdce Franziska von Hohenheim
Následník Šarlota Hannoverská
Potomci Fridrich I. Württemberský
Ludvík Württemberský
Evžen Württemberský
Žofie Dorota Württemberská
Vilém Fridrich Filip Württemberský
Ferdinand Augustus Württemberský
Bedřiška Alžběta Württemberská
Alžběta Vilemína Württemberská
Frederika Vilemína
Karel Fridrich
Alexandr Württemberský
Karel Jindřich
Dynastie Braniborsko-Schwedtští
Otec Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
Matka Žofie Dorota Pruská

Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. Velikého a provdaná württemberská vévodkyně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bedřiška v mládí

Narodila se z manželství braniborsko-schwedtského markraběte Fridricha Viléma Hohenzollernského s pruskou princeznou, rovněž z rodu Hohenzollernů, Žofií Dorotou. Bedřiška byla nejstarším dítětem z tohoto manželství a měla čtyři sourozence: Annu Alžbětu (1738–1820), Jiřího Filipa (1741–1742), Filipínu Augustu (1745–1800) a Jiřího Viléma (1749–1751). Její otec byl popisován jako brutální tyran, kterého se služební báli více, než samotného krále, naopak Bedřiščina matka byla popisována jako elegantní a milá. I kvůli povahovým rozdílům se brzy Bedřiščiny rodiče rozhádali a nakonec žili odděleně až do smrti Sofie Doroty, kdy se pravděpodobně usmířili.

Bedřiščin manžel; Fridrich Evžen Württemberský

Bedřiška byla v historických pramenech popisována jako vtipná a okouzlující dáma. Patřila k reformátorům a podporovala racionalismus. Její manžel byl přísný katolík, avšak po dohodě s ním a radou vychovávala všechny jejich děti jako luterány.

Od roku 1769 žila v Montbéliard, francouzským městem řízeným jejím manželem. Kvůli Velké francouzské revoluci ale roku 1792 musela město opustit kvůli hrozícímu nebezpečí. Mezi lety 1795–1797 její manžel zdědil vévodství Württemberk.

Manžel a děti[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. listopadu 1753 se Bedřiška provdala za pozdějšího württemberského vévodu Fridricha Evžena, se kterým měla dvanáct dětí. V historii je Bedřiška známá především díky svým dětem, jelikož většina z nich se stala významnými evropskými politiky. Bedřiška je například přímou předkyní Alžběty II. i Charlese, prince z Walesu.

  1. 1780 princezna Augusta Karolína Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1764–1788)
  2. 1797 anglická princezna Šarlota Augusta Welfská (1766–1828)
  1. 1784 polská princezna Maria Anna Czartoryska (1768–1854)
  2. 1797 princezna Henrietta Nasavsko-Weilburská (1780–1857)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryderyka Dorota Zofia Brandenburg-Schwedt na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Württemberská vévodkyně
Předchůdce:
Žofie z Beichlingenu
17951797
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Nástupce:
Šarlota Augusta Welfská