Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
princezna Fridricha Württemberského
Manžel Fridrich Württemberský
Úplné jméno Augusta Caroline Friederika Luise
Narození 3. prosince 1764
Braunschweig
Úmrtí 27. září 1788 (ve věku 23 let)
Lohde, Estonsko
Potomci Vilém I. Württemberský
Kateřina Württemberská
Žofie Dorotea
Pavel Württemberský
Dynastie Brunšvicko-Bevernská dynastie
Otec Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Augusta Frederika Hannoverská

Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako starší dcera v rodině Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a jeho manželky, britské princezny Augusty Frederiky, dcery waleského prince Frederika Ludvíka a Augusty Sasko-Gothajské. Jako taková byla sestřenicí britského krále Jiřího III.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

1. října roku 1780 se v Brunšviku provdala za württemberského prince a posléze krále Fridricha, staršího syna vévody Fridricha Evžena a jeho manželky princezny Bedřišky Doroty Žofie Braniborské-Schwedtské.

Vztahy mezi manželi byly od samého počátku nevalné. Fridrich byl o deset let starší než jeho šestnáctiletá, ještě nedospělá žena a intelektuálně ji značně převyšoval, na druhé straně byl sebevědomý a neústupný až nesnášenlivý. Již roku 1781 Augusta Karolina, očekávající v té době prvního potomka, chtěla svého muže opustit, otec ji však od tohoto kroku odradil. Roku 1783 se rodina přestěhovala do Finska, jež v té době bylo součástí Ruského impéria, neboť ruská carevna Kateřina Veliká, která byla tchyní Fridrichovy sestry Sofie (manželka Kateřinina syna Pavla, pozdějšího cara Pavla I.; přijala ruské jméno Marie Fjodorovna), zde jmenovala Fridricha generálním guvernérem provincie. Augusta Karolina si získala náklonnost carevny, jež jí roku 1783 udělila Řád svaté Kateřiny. Čas trávila většinou v blízkosti dvora v domě, jenž jí carevna věnovala, a ve Vyborgu, kde sídlil její manžel, pobývala jen zřídka. V letech 1781-1785 přivedla na svět čtyři děti. Přesto, že manželé spolu pobývali málo, rozpory v rodině se ještě vyostřily a došlo i na násilí.

V prosinci roku 1786 se po divadelním představení Augusta Karolina obrátila o pomoc k carevně, která – jsouc obeznámena se situací – ji neprodleně přijala pod svou ochranu, informovala o tom württemberského vévodu a poslala Fridricha ze země; Marie Fjodorovna se postavila na bratrovu obranu, za což byla carevnou pokárána. Augustin otec opět nesouhlasil s rozvodem a carevna Kateřina Augustu přesunula do paláce Lohde v obci Koluvere (okres Kullamaa) v Estonsku, kde ji svěřila do péče šedesátiletého dvorního lovčího Wilhelma von Polmana (1727-1796). Polman zneužil této důvěry nejhorším způsobem: navázal s princeznou románek (neví se, zda byla k tomu přinucena, či to bylo z její vůle), který nezůstal bez následků. Augusta Karolina 27. září roku 1788 porodila či potratila nemanželské dítě; Pohlmann, který se bál carevniny reakce, kdyby její kompromitující těhotenství vyšlo najevo, nepřivolal k rodičce lékaře a princezna téhož dne skonala v důsledku poporodního vykrvácení. Augusta Karolina, jež zemřela ve svých třiadvaceti letech, byla pohřbena v kostele v Kullamaa.

Tři děti Augusty Karoliny pak vychovávala druhá manželka Fridricha Württemberského, britská princezna Šarlota Augusta, dcera krále Jiřího III.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství se přes všechny rozpory narodily čtyři děti:

Řády[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Auguste Karoline von Braunschweig-Wolfenbüttel na německé Wikipedii.

  1. Soupis rytířů řádu sv. Kateřiny

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zoé Oldenbourg: Katharina die Große — Die Deutsche auf dem Zarenthron, Wilhelm Heyne Verlag München (1983) ISBN 3-453-55018-8
  • Elisabeth E. Kwan und Anna E. Röhring, Frauen vom Hof der Welfen, 2. Auflage, München, 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]