Portál:Estonsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Coat of arms of Estonia.svg

Estonsko je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Je to přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn ležící na severním pobřeží.

ZAJÍMAVOSTI

Flag of Estonia.svg

Víte, že…

estonština má nejen krátké a dlouhé samohlásky jako čeština, nýbrž krátké, dlouhé a předlouhé, a to jak samohlásky, tak souhlásky?

…uprostřed Estonska mezi bažinami a lesy leží vesnice jménem Kuku?

…zámek Pärsti v jižním Estonsku je celý ze dřeva?

…v Estonsku leží vesnice Aa, Oe a Ao?

…Estonci mají svůj národní epos Kalevipoeg, který volně navazuje na finskou Kalevalu?

OBRÁZEK

ZEMĚ

Kaina kirik.jpg
Käina (dříve Keina, německy Keinis) je městečko v estonském kraji Hiiumaa, samosprávně patřící do obce Käina, jejímž je administrativním centrem. Městečko je již po staletí přirozeným střediskem hustě osídlené a zemědělsky plně využívané oblasti v jižní části ostrova Hiiumaa a bývá též zváno obilnicí ostrova.

LIDÉ

Kabi-Laretei-Ingmar-Bergman.jpg

Käbi Lareteiová (est. Käbi Alma Laretei; 14. července 1922 Tartu, Estonsko1. listopadu 2014) byla estonská koncertní pianistka.

Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926–1928) a v Kaunasu (1928–1930). V letech 1936–1940 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892–1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.

NOVÉ

V poslední době byly vytvořeny nebo významně přepracovány mimo jiné články:

KATEGORIE

KULTURA

Kalevipoja sõit Põhjamaale 1935 Raud.jpg
Etnofuturismus je kulturní směr či hnutí vzniklé v estonském Tartu před pádem Sovětského svazu na konci 80. let 20. století. Autorem termínu je estonský básník Karel Martin Sinijärv (nar. 4. 6. 1971 v Tallinnu). Hlavním principem estetiky etnofuturismu je spojování osobitých estonských, potažmo obecně ugrofinských lidových tradic s postupy vlastními moderní literatuře. Základní myšlenky etnofuturismu se postupně rozšířily mimo Estonsko. Ve své tvorbě je začali aplikovat spisovatelé píšící finsky a také autoři tvořící v některých minoritních ugrofinských jazycích a altajských jazycích Ruska.

INFORMACE

Chcete nám pomoci s vytvářením článků o Estonsku nebo s tímto portálem? Dejte se k nám!
Portál byl naposledy aktualizován 14. června 2015.

Neúplné články týkající se Estonska by měly být označeny šablonou {{Pahýl}}

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Estonsko}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Jakýkoliv článek týkající se Estonska může u konce obsahovat šablonu {{Commonscat|Estonia}}.

Budeme Vám vděčni, pomůžete-li nám se psaním a vylepšováním článků o Estonsku, ať už o estonské geografii a historii nebo o význačných estonských osobnostech.

Oleme Teile tänulikud, kui Te aitate meid kirjutada ja parandada artikleid Eesti kohta, olgu Eesti geograafiast ja ajaloost, või tähtsatest Eesti isiksustest.