Stockholm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: dánského fotbalistu jménem Nicolai Stokholm.
Stockholm
Stockholms stad
Stockholm – staré město
Stockholm – staré město
Stockholm – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát Švédsko Švédsko
Kraj Stockholm
Stockholm
Red pog.svg
Stockholm
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 377.30 km²
Počet obyvatel 909 976
Správa
Starosta Sten Nordin
Vznik 1187
Oficiální web www.stockholm.se
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stockholm zvuk [ˈstɔkːˈɔlm, ˈstɔkˈhɔlm] (latinsky Holmia) je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země[1]; 909 976 lidí žije v obci, přibližně 1,4 milionu ve větší městské oblasti a 2,2 milionu v metropolitní oblasti.[2] Město se rozkládá na 14 ostrovech na pobřeží jihovýchodního Švédska u ústí jezera Mälaren. Tato oblast byla osídlena již v době kamenné, tedy 6 000 př. n. l. a samotné město bylo oficiálně založeno roku 1252 pod názvem Birger Jarl.

Stockholm je kulturní, mediální, politické i ekonomické centrum Švédska. Region sám o sobě tvoří více než třetinu HDP (hrubý domácí produkt) Švédska.[3] Patří mezi 10 nejlepších regionů v Evropě podle HDP na obyvatele.[4] Je to globálně důležité město a hlavní středisko pro korporační ředitelství v severském regionu.[5] Ve Stockholmu se nachází některé evropsky významné univerzity, například Institut Karolinska.[6] Každoročně hostí udělování Nobelovy ceny. Nejcennější městské muzeum, Vasa Museum, je nejnavštěvovanější neumělecké muzeum ve Skandinávii.[7] Stockholmské metro se veřejnosti otevřelo v roce 1950 a je dobře známé pro výzdobu jednotlivých stanic; ty byly nazývány jako nejdelší umělecké galerie na světě.[8][9] Švédská národní fotbalová aréna se nachází severně od centra města, v blízké Solně. Město bylo hostitel olympijských her v roce 1912 a hostil i jezdeckou část na letních olympijských hrách roku 1956, ty se jinak konaly v Melbourne v Austrálii.

Stockholm je sídlo vlády Švédska a většiny vládních agentur včetně nejvyšších soudů. Oficiálně zde má své sídlo i švédský monarcha a předseda vlády. Vláda má sídlo v budově Rosenbad. parlament najdeme v Riksdag. Stockholmský palác je oficiální bydliště švédského monarchy, zatímco Drottningholmský palác, světového dědictví UNESCO, který se nachází na okraji Stockholmu, slouží jako soukromá rezidence královské rodiny.[10]

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Detail rytiny Stockholmu od Erika Dahlberga a Willema Swiddena z roku 1693
Panorama Stockholmu z horkovzdušného balónu v roce 1868
Stockholmská Kungsträdgården mezi lety 1890-1900

Po době ledové, kolem roku 8000 př. n. l. probíhaly v okolí Stockholmu rozsáhlé migrace, ale jak teploty klesaly, přesouvala se zvířata více na jih. kde již bylo snesitelnější podnebí. Když se země stala úrodná a kompletně oproštěná od permafrostu, život se vrátil i sem. Na křižovatce mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren, tam, kde bychom dnes našli Staré město, je souostroví, které bylo obýváno vikingy asi 1 000 př. n. l. Vikingové měli pozitivní dopad na obchod na území dnešního Švédska, protože vytvořili mnoho obchodních cest.

K tehdejšímu Stockholmu se vztahují i jména ze skandinávských ság, jako Agnafit nebo Heimskringla v souvislosti s legendárním králem jménem Agne Skjalfarbonde. Nejstarší písemná zmínka o názvu Stockholm je z roku 1252, kdy zde hodně kvetl obchod se železem. První část názvu (stock) znamená ve švédštině něco jako protokol, ačkoli to může mít také spojení se starým německým slovem (Stock), to v překladu znamená opevnění. Druhá část názvu (Holm) znamená ostrůvek a asi odkazuje na ostrůvek Helgeandsholmen v centru Stockholmu. O městu se říká, že jej založil jarl Birger, který chránil Švédsko před invazí cizích námořníků a zastavil drancování města Sigtuna.

Jádro nynějšího Starého Města (Gamla Stan) bylo postaven na centrálním ostrově vedle Helgeandsholmen v polovině 13. století. Město původně vzniklo k obchodním účelům. Stockholm vyvinul silné ekonomické a kulturní vazby s městy LübeckHamburkGdaňskVisbyReval a Riga. V letech 12961478 byla městská rada Stockholmu tvořena z 24 členů, z nichž polovina byla vybrána německy mluvícími obyvateli města.

Strategický a hospodářský význam udělal ze Stockholmu důležitý faktor ve vztazích mezi dánskými králi z Kalmarské unie a národním hnutím za nezávislost, které se odehrávalo v 15. století. Dánský král Christian II vstoupil do města v roce 1520. Toho roku, 8. listopadu, se strhl krvavý masakr opozice. To vedlo k dalšímu povstání, které nakonec vedlo k rozpadu Kalmarské unie. S nastoupením Gustava Vasa na královský trůn v roce 1523 a zřízení královské moci, počet obyvatel Stockholmu začal růst.

V 17. století se Švédsko výrazně rozrostlo, jak hospodářsky tak politicky. což se odráželo i na vývoji Stockholmu. Mezi lety 1610-1680 počet obyvatel narostl tak, že byl 6x vyšší, než před rokem 1610. V roce 1634 se Stockholm oficiálně stal hlavním městem Švédské říše. Byla vytvořena pravidla obchodování, která udělovala Stockholmu určité pravomoci v mezinárodním obchodu.

V roce 1710 zabil mor přes 20 000 (36 %) obyvatel Stockholmu.[11] Po skončení velké severní války se populační růst zastavil a hospodářský růst zpomalil. Město bylo v šoku poté, co ztratil své místo jako kapitál velmoci. Nicméně Stockholm udržoval svoji roli jako politické centrum Švédska a pokračovalo ve vyvíjení se pod vládou Gustava III.

Ve druhé polovině 19. století, Stockholm získal vedoucí ekonomickou roli ze Švédsku. Populace také během této doby dramaticky rostla, hlavně kvůli imigrantům. Na konci 19. století bylo méně než 40% obyvatel Stockholmu skutečně narozeno ve Stockholmu. V této době vzniklo i mnoho vědeckých ústavů, mezi nimi i Institut Karolinska

Stockholm se stal moderní, technologicky vyspělé a etnicky různorodé město ve druhé polovině 20. století. Mnoho historických budov bylo strženo v modernistické éře, včetně podstatných částí historické čtvrti Klara, a nahradili je moderními prvky. Přesto se nemálo historických budov zachovali i ve Starém městě.

V letech 1965 a 1974 se město rozšiřovalo velmi rychle, stavěli se nové předměstské čtvrti, jako je Rinkeby and Tensta. Mnoho z těchto oblastí bylo kritizováno za to, že jsou nudné, šedé, všechny z betonových desek. Mezi nejčastější stížnosti patří ty na vysokou kriminalitu a rasismus.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na město z věže radnice

Stockholm se nachází na jihu východního pobřeží Švédska blízko sladkovodního jezera Mälaren, to je třetí největší jezero ve Švédsku, které proudí do Baltského moře. Centrální části města tvoří čtrnáct ostrovů. Geografické centrum města se nachází na vodě, v Riddarfjärdenské zátoce. Více než 30 % území města se skládá z vodních cest a dalších 30 % se skládá z parků a zelených ploch. Klima je velmi podobné tomu z východní části Spojených států. Průměrná roční teplota je 10 °C, v únoru se teplota pohybuje okolo -3,0 °C, v létě se tyto hodnoty pohybují mezi 20 až 25 °C. Nejvyšší naměřená teplota ve Stockholmu bylo 36 °C a naměřili byste ji dne 3. července 1811. Nejnižší naměřená teplota, -32 °C, padla 20. ledna 1814. Průměrně zde za rok naprší 539 mm vody. Stockholm je jedno z nejslunnějších měst v Evropě, průměrně se slunečního svitu do města dostane více, než jak je tomu v Paříži nebo Londýně.

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Rekordně vysoká, °C 11,0  12,2  17,8  26,1  29,0  32,2  36,0  35,4  27,9  20,2  14,0  12,2 
Poměrně vysoká, °C 0,4  0,6  4,5  11,3  16,8  20,8  23,9  22,1 16,9  10,0  5,6  2,1 
Denní průměr, °C -1,5  -1,4  1,5  7,0  12,1  16,2  19,6  18,3  13,6  7,6  3,8  0,2 
Poměrně nízká, °C -3,4  -3,5  -1,4  2,8  7,4  11,5  15,2  14,4  10,2  5,2  1,9  -1,5 
Rekordně nízká, °C -32  -30  -25,5  -22,0  -6,5  0,0  4,3 2,0  -3,5  -9,0  -18  -22,5 
Průměrné srážky, mm 39 27 26  30  30  45  72 66  55  50  53  46 
Průměrné srážky (≥ 1,0 mm) dnů 10 7 7 7 7 7 10 10 10 9 11 10
Průměrně hodin slunečního svitu v měsíci 40 66 170 235 270 278 276 227 182 100 47 35

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Sídlo společnosti Ericsson
Nejvyšší mrakodrap ve Stockholmu a druhý nejvyšší ve Skandinávii

Drtivá většina obyvatel Stockholmu pracuje v sektoru služeb, což představuje zhruba 85% pracovních míst ve Stockholmu. Je zde téměř úplná absence těžkého průmyslu, což dělá ze Stockholmu jednu z nejčistších světových metropolí. Mnoho pracovních míst se soustředí i na technologie hi-tech. Mezi největší zaměstnavatele města patří IBMEricsson a Electrolux.

Stockholm je finančním centrem Švédska. Hlavní švédské banky, jako je Nordea, Swedbank, Handelsbanken a SEB zde mají sídlo, stejně jako hlavní pojišťovny Skandia, Folksam a Trygg-Hansa. Stockholm je také domovem pro švédskou přední burzu Stockholm Stock Exchange (Stockholmsbörsen). V posledních letech hraje důležitou roli v ekonomice města i cestovní ruch. Stockholm je hodnocena jako 10. nejnavštěvovanější hlavní město v Evropě, za rok zde nabídnou ubytování přes 10 milionům turistů.

Největší společnosti podle počtu zaměstnanců:

  • Ericsson - 8430 z.
  • Posten AB (národní poštovní služba) - 4710 z.
  • SEB (SEB) - 4240 z.
  • Swedbank - 3610 z.
  • Södersjukhuset - 3610 z.
  • MTR Stockholm - 3000 z.
  • Nordea - 2820 z.
  • Handelsbanken - 2800 z.
  • IBM Svenska - 2640 z.
  • Capgemini - 2500 z.
  • Securitas AB - 2360 z.
  • Veolia Transport - 2300 z.
  • ISS Facility Services - 2000 z.
  • Sveriges Television (veřejnoprávní televize) - 1880 z.
  • Nobina Sverige AB - 1873 z.
  • Sodexo - 1580 z.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Stockholmská ekonomická škola

Význam výzkumu a vyššího vzdělání začali ve Stockholmu růst v 18. století, kdy byly založeny různé výzkumné instituty, mimo jiné třeba Stockholmská observatoř. Studia lékařství se značně formovala v roce 1811, kdy byl založen institut Karolinska. Kungliga Tekniska högskolan, nebo-li KTH ), obecně přeloženo jako Institut technologií, byl založen v roce 1827 a v současné době se jedná o největší institut technologií ve Skandinávii, má asi 13 000 studentů. Univerzita ve Stockholmu byla založena v roce 1878 a stavu univerzity se dočkala v roce 1960. Má 52 000 studentů. Švédsko obecně má jen málo soukromých škol, což platí i o Stockholmu. Jinak tu najdeme i vojenskou akademii Karlberg nebo Gymnastik- och idrottshögskolan, což je sportovní škola.

Stockholmští studenti si nejčastěji stěžují na nedostatek studentského ubytování a kolejí a vysoký nájem.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Pohled z přístavu Skeppsbron
Nationalmuseum
Přístav

Kromě toho, že je Stockholm hlavním městem Švédska je region Stockholm domovem tří švédských světových dědictví UNESCO: Drottningholmského paláce, Skogskyrkogården a Birka. V roce 1998 byl Stockholm jmenován Evropským hlavním městem kultury.

Z architektonického hlediska je nejzajímavějším místem Stockholmu Gamla Stan. Jedná se o nejstarší část města, samotný název v překladu do češtiny zní Staré Město. I nadále tato oblast představuje typický středověký vzhled ulic. Na Gamla Stan můžeme najít některé pozoruhodné budovy; Tyska Kyrka, Riddarhuset, Tessin palác a Oxenstiernský palác. Nejstarší stavbou ve Stockholmu je Riddarholmskyrkan z konce 13. století.

Klíčovou dominantou Stockholmu, je Stockholmská radnice, ta byla postaven 1911-1923 architektem Ragnarem Ostbergem. V roce 1930 byl pro Stockholm charakteristický modernismus. V tomto slohu se stavělo mnoho budov. V roce 1950 se otevřela první část stockholmského metra, některé stanice bývají označovány jako nejkrásnější na světě.[12] Jednou z nejneobvyklejších budov ve Stockholmu je Jumbohostel, ten se nachází na letišti Stockholm-Arlanda.

Stockholm překypuje i muzei, kterých je ve městě přes sto a které navštěvují miliony lidí každý rok. Nejproslulejší národní muzeum je Nationalmuseum, ve kterém se nachází největší sbírka umění ve Švédsku; 16 000 obrazů a 30 000 uměleckých předmětů... Muzeum moderního umění nebo-li Moderna Museet, je národní muzeum moderního umění.  V tomto muzeu najdeme díla slavných umělců, jako jsou Picasso a Salvador Dalí. Jinými pozoruhodnými muzei jsou například Stockholmské muzeum, Fotografiska, muzeum fotografie, Skansen, Nordic Museum nebo Švédské muzeum historie.

Nejvýznamnějším divadlem ve Stockholmu je Královské dramatické divadlo (Kungliga Dramatiska Teatern), jedno z nejznámějších divadel v Evropě. Dále je významná i Královská opera Švédska, která byla založena roku 1773. Další významná muzea jsou Stockholms stadsteater, Folkoperan, Moderna dansteatern, nebo například Čínské divadlo.

Významnou součást města tvoří i Gröna Lund. Je to zábavní park nacházející se na ostrově Djurgården. Má více než 30 atrakcí a řadu restaurací. Je populární turistickou atrakcí a navštíví jej tisíce lidí každý den. Je otevřen od konce dubna do poloviny září. Gröna Lund slouží také jako místo pro koncerty.

Z mediálního hlediska je Stockholm mediálním centrem Švédska. Nachází se zde tři celonárodní deníky, několik televizních stanic i rádií. Hit mezi počítačovými hrami, Minecraft, vznikl právě ve Stockholmu.

Ostrov Riddarholmen

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stockholm na anglické Wikipedii.

  1. www.norden.org [online]. www.norden.org, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  2. Statistiska Centralbyrån [online]. Statistiska Centralbyrån, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  3. REGERINGSKANSLIET, Regeringen och. Regeringskansliet [online]. Regeringskansliet, 2014-09-24, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (švédsky) 
  4. ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  5. www.lboro.ac.uk [online]. www.lboro.ac.uk, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  6. Times Higher Education (THE) [online]. Times Higher Education (THE), [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  7. tribunedigital-chicagotribune [online]. tribunedigital-chicagotribune, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  8. ÅKERSTRÖM, Lola Akinmade. www.bbc.com [online]. www.bbc.com, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  9. inhabitat.com [online]. inhabitat.com, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online.  
  10. www.kungahuset.se [online]. www.kungahuset.se, [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Stockholm: A Cultural History. [s.l.] : Oxford University Press, USA. 258 s. Dostupné online. ISBN 9780199744992. (anglicky)  
  12. Nejkrásnější metra světa: stanice, které vám vyrazí dech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]