Jacob Bjerknes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacob Bjerknes
Jacob bjerknes headshot.jpg
Narození2. listopadu 1897
Stockholm
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí7. července 1975 (ve věku 77 let)
Los Angeles
USAUSA USA
Alma materUniverzita v Oslu
PracovištěNorwegian Meteorological Institute
University of Bergen, Geophysical Institute
Kalifornská univerzita v Los Angeles
Oboryatmosférická fronta a El Niño
OceněníWilliam Bowie Medal (1945)
medaile Vega (1958)
International Meteorological Organization Prize (1959)
medaile Carla-Gustafa Rossbyho (1960)
Národní vyznamenání za vědu (1966)
… více na Wikidatech
RodičeVilhelm Bjerknes
PříbuzníKristian Bjerknes a Wilhelm Bjerknes (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob Aall Bonnevie Bjerknes (2. listopadu 1897 Stockholm7. července 1975 Los Angeles), zvaný též Jack Bjerknes byl norský fyzik a meteorolog, zakladatel moderní meteorologické předpovědi počasí. Spolu s Halvorem Solbergem objevil teplou frontu. Vytvořil norský model mimotropické cyklóny. Byl vynikajícím synoptickým meteorologem i v praxi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacob Aall Bonnevie Bjerknes se narodil 2. listopadu 1897 ve Stockholmu. Otcem Jacoba Bjerknese byl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Bjerknes. Jeho matkou byla S. H. Bonnevie Bjerknes.

Od roku 1917 pomáhal otci budovat síť meteorologických stanic ve Skandinávii, aby získali data pro jejich teorii vzduchových hmot a polárních front.

V roce 1939 se přesunul do Spojených států amerických, kde se stal profesorem meteorologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1946 se stal občanem USA. Po druhé světové válce prováděl rozsáhlé studie horní atmosféry a tryskového proudění. V roce 1952 byl mezi prvními vědci využívajícími pro své výzkumy rakety.

Bjerknes studoval interakce atmosféry a oceánu v rovníkovém Tichém oceánu. V roce 1969 předložil hypotézu o těchto interakcí – tzv. Bjerknesova hypotéza. Ta říká, že ENSO se objevuje při změnách povrchové teploty oceánu, která vede ke změně rychlosti a směru větrupasátů, což vede ke změně v cirkulaci oceánu a následně ke změnám povrchové teploty.

Bjerknes zemřel 7. července 1975 v Los Angeles v 77 letech.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 získal William Bowie Medal, což je nejvyšší ocenění za geofyziku. Dále obdržel Meteorological Society's Rossby Medal (1960) a Národní vyznamenání za vědu (1966).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Jacob Bjerknes je autorem mnoha publikací.

  • 1917 – Über die Fortbewegung der Konvergenz- und Divergenzlinien
  • 1919 – On the structure of moving cyclones
  • 1921 – Meteorological conditions for the formation of rain – spoluautor H. Solberg
  • 1923 – Life cycle of cyclones and the polar front theory of atmospheric circulation – spoluautor H. Solberg
  • 1924 – Diagnostic and prognostic application of mountain observations
  • 1930 – Practical examples of polar front analysis over the British Isles in 1925–26
  • 1936 – On the theory of cyclone formation at extra-tropical fronts – spoluautor C. L. Godske
  • 1937 – Theorie der Aussertropischen Zyklonenbildung
  • 1960 – Ocean temperatures and atmospheric circulation
  • 1961 – El Niño, Study based on analysis of ocean surface temperatures 1935–57
  • 1961 – Climatic change as an ocean-atmosphere problem
  • 1962 – Synoptic survey of the interaction of sea and atmosphere in the North Atlantic
  • 1966 – A possible response of the atmospheric Hadley circulation to equatorial anomalies of ocean temperature
  • 1974 – Atmospheric Teleconnections from the Equatorial Pacific During 1963–67

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALLABY, Michael. „Bjerknes, Jacob A. B.“ Encyclopedia of Weather and Climate. New York: Facts On File, Inc., 2002. Science

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]