Skandinávie
Skandinávie označuje kulturní, historickou a etno-lingvistickou oblast v severní Evropě, která zahrnuje království dánské, švédské a norské, země vymezené svým společným etno-kulturním dědictvím a jazykem. Novodobé Norsko a Švédsko se rozkládají na Skandinávském poloostrově, zatímco Dánsko je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a stovkami dalších menších ostrovů. Název Skandinávie se obvykle používá coby kulturní termín, občas je však zaměňován s čistě zeměpisným názvem Skandinávský poloostrov. Někdy se za součást Skandinávie považuje také Island, Faerské ostrovy a Finsko, země historicky spjaté se Skandinávskými zeměmi. Takové označení je ale v samotné Skandinávii považováno za nepřesné a namísto něj se používá termín Severské země, který zahrnuje jak Skandinávii, tak ostatní zmíněné země.
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Jižní oblasti Skandinávie jsou vzhledem ke svému mírnému podnebí zdaleka nejvíce osídlené. Území Skandinávie zasahuje až k severnímu polárnímu kruhu, díky Golfskému proudu má však relativně mírné podnebí. Většina skandinávských hor má podnebí horské tundry. Nachází se zde množství jezer a morén, které představují pozůstatky poslední doby ledové.
Převážnou většinu lidské populace Skandinávie tvoří Skandinávci, potomci několika severogermánských kmenů, které původně obývaly jižní část Skandinávie a dnešní severní Německo. Příslušníci těchto kmenů používali germánské jazyky, které se vyvinuly do staré severštiny, a v raném středověku byli známí jako Seveřané. Severská kultura tohoto období je často spojována s Vikingy.
Politické rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Na konci raného středověku se různá drobná království a náčelnictví spojila do tří království, Dánska, Norska a Švédska.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Ty pak přijaly křesťanství, které tak nahradilo severskou mytologii, jež byla pozůstatkem germánského pohanství. V současnosti jsou nejvíce zastoupeny protestantské církve.
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Dnešní jazyky dánština, norština a švédština tvoří nářeční kontinuum a jsou mezi sebou vzájemně srozumitelné.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- KARÁSEK, Jaroslav, 1862-1930 : Výlet do Skandinavie: cesta Dánskem, Norvéžskem a Švédskem : ke společné cestě prázdninové. Brno: [s.n., 1906]. Dostupné online.
Slovníkové heslo Skandinávie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skandinávie na Wikimedia Commons
