Moréna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Boční moréna na ledovci Gorner Glacier ve švýcarském Zermattu. Moréna je vysoký val z kamenů v horní levé části fotografie.
Boční moréna tvořená tillem.

Moréna je odborný termín z geologie, kterým se označuje kamenný val vzniklý ledovcovou činností. Morény jsou tvořeny převážně ze špatně vytříděného materiálu, který se skládá z velkých balvanů až po malé jílové části. Sediment, který vzniká v moréně, se nazývá till. Moréna může být buď stále ledovcem transportována, či již uložena v určité oblasti, kudy či kam až ledovec zasahoval.

Druhy morén[editovat | editovat zdroj]

Morény dělíme podle místa, kde se vzhledem k ledovci nalézají:

  • přední (zvaná též čelní či terminální) moréna - je moréna, která vzniká v předpolí ledovce, který tlačí před sebou horninový materiál. Materiál se hromadí vlivem tlaku ledovce, který „ryje“ podloží, kde získává prvotní materiál. Přední moréna je zpravidla nejmocnější a nejlépe zachovanou. Po odtání ledovce je přední moréna často zachována jako hráz. Je poměrně časté, že se oblast za morénou, kde kdysi býval ledovec, začne zaplňovat vodou a vzniká tak hloubeno-hrazené jezero (zvané morénové jezero). Dojde-li k postupu ledovce přes tuto čelní morénu, bývají její uloženiny deformovány a nazývají se moréna náporová.
  • boční moréna - je útvar, který vzniká na okrajích postupujícího ledovce vlivem tlaku. Okolní horniny jsou obrušovány ledovcem, který získaný materiál částečně přenáší a ukládá po bocích. Často jsou boční morény situovány ve svazích okolních horských masívů. V některých případech zhroucením boční morény vzniká kamová terasa, nebo kamy.
  • střední moréna - vzniká při sloučení dvou ledovců z boční morény. Dva ledovce se setkají a stávají se jedním ledovcovým tělesem, které je neseno ve středu postupujícího ledovce.
  • spodní (bazální) moréna - představuje sedimentační pokryv v podloží ledovce, tvořený materiálem různého zrnitostního složení i původu, který ledovec odlamuje z podloží. Často se zde objevují ohlazené a obroušené kameny, které odborně nazýváme souvky. Při transportu materiálu naspodu ledovce dochází k exaraci, deterzi nebo detrakci (jsou to druhy ledovcové eroze) skalního podkladu.
  • vnitřní moréna - skládá se z kusů hornin, které se do ledu dostaly napdáním do trhlin nebo regelací z povrchu ledovce, tak že led pod balvanem roztával a takto vzniklá voda nad ním opět zamrzala

Morény jsou časté důkazy minulého zalednění oblasti, z jejich přítomnosti se dá zpětně dohledat, kam až sahalo zalednění v dobách ledových.

V horských oblastech je po ústupu ledovce část zemského povrchu tlakem ledové masy vyhloubena. Moréna, kterou ledovec tlačil před sebou, se tak stává přirozenou hrází. V zahrazené oblasti se naskytují ideální podmínky pro vytvoření morénového jezera.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I. Všeobecná geologie. I. vyd. Praha: Československá Akademie věd, 1954. 560 s. S. 359 až 364. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I. Všeobecná geologie. I. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 560 s. S. 359 až 364. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]