Exarace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Exarace (brázdění), z latinského exaratio = vyorávání, je druh ledovcové eroze. Je to hloubení skalního podkladu způsobené posunováním vysokohorského ledovce při jeho pohybu a to horninovou drtí, hranáči, sutí, pískem a hlínou, které jsou vmrzlé do spodiny ledovce. Hloubící účinek se projevuje rýhováním, broušením a hlazením horninového povrchu.[1]

Vznik a výskyt.[editovat | editovat zdroj]

Ledovce se v horách pohybují v dříve založených údolích a žlabech. Jejich výmolná činnost působí na podkladu, který tím porušují. Původní údolí se jejich činností prohlubují a přeměňují na morfologicky nový typ údolí, který se nazývá trog. Síla brázdění (exarace) je velmi značná, protože ledovec s sebou strhává rozdrcenou skalní drť a dokonce vylamuje z podkladu větší kameny, které do něho zarůstají a spolu s ním se sunou po jeho bázi. Těmito úlomky se odírá a obrušuje skalní podklad jako hoblíkem. Zvláště silně se skalní podklad porušuje na okrajích, kde tření brzdí a zpomaluje pohyb ledovce. V podélném profilu ledovcovým údolím není vyrovnaná spádová křivka, která je charakteristická pro údolí řek. Profil ledovcovým údolím je nevyrovnaný a střídají se tu místa mocněji prohloubená se zřetelnými prahy a skalními stupni. Síla brázdění závisí především na hmotě ledovce. Proto se hlavní ledovcová údolí, kterými se pohybovaly mohutnější ledovcové splazy. prohlubovala exarací rychleji a hlouběji než menší údolí a žlaby postranní, kde byly ledovcové splazy menší a lehčí. Postranní údolí jsou proto od hlavních údolí oddělena příkrým srázem. Údolí, která vznikla exarací (brázděním) se vyskytují všude v pohořích, která byla kdysi pokryta ledovci. V Alpách je to na příklad Stubaital, v Česku Obří důl v Krkonoších, na Slovensku tatranské doliny (Bielovodská dolina nebo Malá studenovodská dolina).Patří sem také fjordy na pobřeží Norska, Grónska a jinde.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník I. díl, A . M (Exarace). 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 281. 
  2. BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I. Všeobecná geologie. I. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 560 s. S. 355 až 357. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Geologický naučný slovník I. díl, A - M. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 284. 
  • BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie I.díl, Všeobecná geologie. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 560 s. S. 355 až 357. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]