Pragermánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pragermánština
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníSeverní Evropa
Počet mluvčích
  • vymřelý jazyk
  • vyvinul se do staré Norštiny, gótštiny, franštiny, a germánských jazyků Severního moře
Klasifikace
Písmogermánský futhark prostý
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pragermánština, nebo také starogermánština, je předpokládaným společným předchůdcem (prajazykem) všech germánských jazyků, jako je novodobá angličtina, nizozemština, afrikánština, němčina, dánština, norština, islandština, faerština, a švédština. Pragermánština není přímo doložena žádnými dochovanými texty, na základě srovnávací metody byla však rekonstruována. Nicméně pár dochovaných runových zápisů ze Skandinávie pocházejících z roku 200 n. l., je považováno za stupeň mezi pragermánštinou a starou norštinou, jež následovala vzápětí.

Pragermánština má původ v praindoevropštině (PIE).

Vývoj pragermánštiny[editovat | editovat zdroj]

Vývoj pragermánštiny započal odcizením obvyklého způsobu mluvy obyvatel v rámci geograficky si blízkých územních celků.

Překlad Schleicherovy bajky do pragermánštiny[editovat | editovat zdroj]

Schleicherova bajka je nejznámější pokus o rekonstrukci praindoevropského jazyka. Existuje i její překlad do zrekonstruované pragermánštiny[1].

Awiz ehwaz-uh: awiz, hwesja wulno ne ist, spehet ehwanz, ainan krun wagan wegantun, ainan-uh mekon boran, ainan-uh gumonun ahu berontun. Awiz nu ehwamaz weuhet: hert agnutai meke witantei, ehwans akantun weran. Ehwaz weuhant: hludi, awi! kert aknutai uns wituntmaz: mannaz, foþiz, wulnon awjan hwurneuti sebi warman wistran. Awjan-uh wulno ne isti. þat hehluwaz awiz akran bukeþ.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Pragermánsky Česky
ainaz = ᚫᛁᚾᚫᛉ jedna
twai = ᛏᚹᚫᛁ dvě
þrīz = ᚦᚱᛁᛉ tři
fedwōr = ᚠᛖᛞᚹᛟᚱ čtyři
fimf = ᚠᛁᛗᚠ pět
sehs = ᛊᛖᚺᛊ šest
sebun = ᛊᛖᛒᚢᚾ sedm
ahtōu = ᚹᚺᛏᛟᚢ osm
newun = ᚾᛖᛟᚢᚾ devět
tehun = ᛏᛖᚺᚢᚾ deset

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CASAS, Carlos Quiles, Fernando López-Menchero Díez. A Grammar of Modern Indo-European [online]. Asociación Cultural Dnghu, July 2007 [cit. 2010-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-16. ISBN 978-84-611-7639-7.  The ASCII text used on the web site has been replaced by the Proto-Germanic characters presented in this article.