Švédové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédové
svenskar
Gustav Vasa • Carl Linné • Jöns Jacob Berzelius • Alfred Nobel • Selma Lagerlöfová • Ann-Margret • Björn Ulvaeus • Markus Näslund
Gustav VasaCarl LinnéJöns Jacob BerzeliusAlfred NobelSelma LagerlöfováAnn-MargretBjörn UlvaeusMarkus Näslund
Země s významnou populací

ŠvédskoŠvédsko Švédsko c. 8 000 000 (číslo nezahrnuje etnické Švédy narozené mimo Švédsko, ale nyní žijící ve Švédsku, ani neobsahuje finské Švédy nyní žijící ve Švédsku; 2015)[1]

Další významná populační centra:
švédsky hovořící etnické menšiny
FinskoFinsko Finsko

c. 280 000 [2]

švédští občané[3]
mimo Švédsko

c. 546 000

Lidé se švédským původem
USA USA 4 325 000[4]
KanadaKanada Kanada 334 765[5]
ArgentinaArgentina Argentina 200 000[6]
Spojené království Spojené království 100 000[7]
NorskoNorsko Norsko 36 887[8]-90 000[9]
BrazílieBrazílie Brazílie 32 975
AustrálieAustrálie Austrálie 30 375[10]
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 16 838[11]
Jazyk(y)
Švédština
Náboženství
Křesťanství (hlavně luterání) a v poslední době sekularismus.
Příbuzné národy
Dáni, Norové, Islanďané, Faeřané, Angličané.
Ostatní Germáni

Švédové (švédsky svenskar) jsou germánský národ, původem ze Švédska,[12][13] kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je švédština, která náleží do skupiny severogermánských jazyků.

Počet[editovat | editovat zdroj]

Švédové tvoří asi čtyři pětiny z 9,7 milionu obyvatel Švédska, v roce 2011 tvořily osoby cizího původu (definováno jako osoby narozené mimo Švédsko nebo potomci dvou rodičů narozených mimo Švédsko) 19,6% obyvatel.[14] Oficiální údaje o Švédech žijících v zahraničí neexistují. Odhaduje se jejich počet v řádu statisíců, přičemž nejvíce Švédů žije ve Spojených státech amerických, Norsku a Finsku. Asi 4,7 mil. lidí v USA má švédské předky.[15]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno se odvozuje od germánského kmene Sveů (též Sveonů; švédsky svear, latinsky suiones), který obýval centrální oblasti dnešního Švédska (Svealand).[16][17] Toto území se později stalo základem moderního státu. Název kmene není úplně jasný, dle Noréena (1920) je patrně odvozen od pragermánského swihones s významem „my sami“ (de egna, vi själva). Patrně souvisí s latinským suus (svůj).[18]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Švédska.

Sveové, suiones, jsou spolu s Góty, gotones, jako národ poprvé zmiňováni v roce 98 Tacitem v knize O původu, poloze, mravech a národech Germánů. Tyto germánské národy obývaly oblasti dnešního Švédska, kam přišly pravděpodobně po ústupu ledovce z doby ledové. Od 7. století švédští Vikingové podnikali výpravy směrem na východ (Finsko, Estonsko, Rusko). Sveové sjednotili Svealand a Götaland okolo roku 1000, a tak vytvořili švédské království. Od 11. století bylo postupně přijato křesťanství. Roku 1397 vstoupilo Švédsko do Kalmarské unie pod nadvládou Dánska. Samostatnost definitivně Švédsku v roce 1523 zajistil král Gustav I. Vasa, který rovněž vyhlásil lutherskou reformaci křesťanské církve a je zakladatelem moderního švédského národa a státu. Švédsko se úspěšně angažovalo v třicetileté válce, kdy získalo velmocenský vliv v Pobaltí, který však později upadal.

Nejoblíbenější jména[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 dávali švédští rodiče svým dětem nejčastěji tato jména:[15]

  • dívky: Agnes, Alva, Emma, Ida, Julia, Alice, Maja, Elin, Ebba, Ella;
  • chlapci: William, Hugo, Elias, Anton, Emil, Albin, Axel, Linus, Alexander, Erik.

Ve Švédsku jsou rovněž populární zdvojená křestní jména (např. Maj-Britt, Britt-Marie, Ulla-Britt; Jan-Erik, Lars-Erik, Per-Olof), nejvíce se dávala v 50. a 60. letech 20. století.

Významní Švédové[editovat | editovat zdroj]

Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik Alfred Nobel, zakladatel moderní biologie Carl Linné, zakladatel moderní chemie Jöns Jacob Berzelius, tvůrce Celsiovy stupnice Anders Celsius, zakladatelé spektroskopie Johannes Rydberg a Anders Jonas Ångström, objevitel kyslíku, dusíku a wolframu Carl Wilhelm Scheele či objevitel lithia Johann Arfvedson. Výzkum radiace vedl Rolf Sievert, proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. Axel Fredrik Cronstedt objevil nikl, Johan Gottlieb Gahn mangan, Per Teodor Cleve holmium a thulium, Carl Gustaf Mosander lanthanum, erbium and terbium. Teorii funkcí významně rozvinul matematik Gösta Mittag-Leffler. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl Erik Ivar Fredholm, fraktálům se věnoval matematik Helge von Koch, autor známé Kochovy vločky, harmonické analýze Lennart Carleson, teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic Lars Hörmander. Hmotnost Merkuru a Venuše odhadl astronom Johan Oskar Backlund, rotaci galaxií zkoumal Bertil Lindblad. Do dějin zoologie se nesmazatelně zapsal Carl Jakob Sundevall, do těch botanických Adam Afzelius, Carl Peter Thunberg či Carl Adolf Agardh. Studium lišejníků zakládal Erik Acharius. Průkopníkem chemie byl Torbern Bergman. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl Olaus Rudbeck. Odstředivku a parní turbínu vynalezl Gustaf de Laval, na vývoji faxu se podílel Harry Nyquist, Gideon Sundback vynalezl velmi praktickou pomůcku - zip.

To, že švédská věda neztratila sílu ani ve 20. století, dosvědčují Nobelovy ceny za fyziku pro Gustafa Daléna, Hannese Alfvéna, Manne Siegbahna a Kai Siegbahna, za chemii pro Svante Arrheniuse, Hanse von Euler-Chelpina, Theodora Svedberga a Arne Tiseliuse, za fyziologii pro Ulfa von Eulera, Sune Bergströma, Torstena Wiesela, Bengta I. Samuelssona, Ragnara Granita, Allvara Gullstranda, Hugo Theorella a Arvida Carlssona. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd Oskar Klein. Švédské občanství měla i Lise Meitnerová, která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader.

Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal Christer Fuglesang. Dobrodruh Salomon August Andrée zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu.

V oblasti humanitních a sociálních věd je zdaleka nejvlivnějším Švédem filozof a teolog Emanuel Swedenborg. Ve 20. století je se důležitým představitelem analytické filozofie stal Georg Henrik von Wright. Politolog Rudolf Kjellén zavedl pojem geopolitika, politický filozof Erik Gustaf Geijer proslul jako zastánce liberalismu. Bertil Ohlin a Gunnar Myrdal získali Nobelovu cenu za ekonomii, Myrdalova manželka, socioložka a politička Alva Myrdalová, získala Nobelovu cenu míru za svůj boj za odzbrojení. Celosvětové popularity dosáhly knihy psychiatra Axela Muntheho. V posledních letech na sebe upozornil svými názory na umělou inteligenci a transhumanismus filozof Nick Bostrom.

Za klasika švédské hudby je považován Carl Michael Bellman. Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil Franz Berwald. Z interpretů operní pěvkyně Malena Ernmanová, Jenny Lindová či Birgit Nilssonová. Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – do populární hudby. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupina ABBA, tvořená čtveřicí umělců: Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová. Ovšem nezůstali osamoceni, následovali je, byť s menším ohlasem, další kapely jako Roxette, Ace of Base, Europe či Cardigans. Zcela nedávno učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka Loreen, vítězka soutěže Eurovision Song Contest. Za hudebním producentem Maxem Martinem stojí úspěchy s interprety jako jsou Backstreet Boys, Britney Spears nebo 'N Sync.

Světové literatuře Švédové dodali klasika moderního dramatu Augusta Strindberga a zřejmě nejslavnější autorku literatury pro děti Astrid Lindgrenovou. U počátků švédského písemnictví stál Olaus Magnus, též významný diplomat. Ve Švédsku je velmi ctěn Hjalmar Söderberg. Básnířka s avantgardními inspiracemi, Edith Södergranová, zemřela na tuberkulózu v pouhých 31 letech a stala se tak pro Švédy symbolem poezie, podobně jako Wolker u nás. Symbolem křehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je pro Švédy zase Karin Boyeová. Sociálně laděné prózy psal Ivar Lo-Johansson, feministicky laděné Carl Jonas Love Almqvist. Dosti často švédští autoři získávají Nobelovu cenu za literaturu: Tomas Tranströmer, Carl Gustaf Verner von Heidenstam, Erik Axel Karlfeldt, Eyvind Johnson, Harry Martinson, Pär Lagerkvist, Selma Lagerlöfová. Švédské občanství měla i německo-židovská laureátka Nelly Sachsová. Významnými současnými autory jsou Per Olov Enquist, Artur Lundkvist a Bo Carpelan. Ovšem švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir apod. vznikly díky dílu autorů jako je Stieg Larsson, Henning Mankell či Camilla Läckbergová. Jan Guillou získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.

Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř John Bauer, který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek Mezi skřítky a trolly (Bland Tomtar och troll). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí, podobně jako u nás dílo Ladovo. Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli Alexander Roslin a Anders Zorn. Součástí hnutí Arts and Crafts byl Carl Larsson, zřejmě nejslavnější švédský malíř vůbec. Karikaturami proroka Mohammeda nedávno proslul Lars Vilks. Nejvýznamnějším švédským architektem je Erik Gunnar Asplund.

V oblasti umění filmového mezi nejslavnější evropské režiséry patří Ingmar Bergman. V jeho stopách šli Sven Nykvist, Bo Widerberg nebo Jan Troell. Za vizuální prezentací skupiny ABBA stál zhusta režisér Lasse Hallström, který se později dočkal i dvou oscarových nominací (1985, 1999). Oscara opravdu získal dokumentarista Malik Bendjelloul. Ke známým tvůrcům dneška patří Lukas Moodysson. Důležitým tvůrcem němé éry, a to i v Hollywoodu, byl Victor Sjöström, z režisérů "předbergmanovské" éry lze jmenovat Alfa Sjöberga.

Bergmanovy filmy proslavily herce Maxe von Sydowa či Erlanda Josephsona. Hvězdami Hollywoodu se staly herečky Greta Garbo, Ingrid Bergmanová, Ann-Margret či v posledních letech Stellan Skarsgård. Naopak v evropském filmu, zejména ve Felliniho Sladkém životě, zazářila Anita Ekbergová. Dolph Lundgren je typickou hvězdou akčních snímků. V modelingu a mezinárodních soutěžích miss se prosadila Victoria Silvstedtová.

Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích, Björn Borg, Stefan Edberg a Mats Wilander reprezentovali švédskou tenisovou školu, Zlatan Ibrahimovič je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou, Peter Forsberg hokejistou, Magnus Wislander házenkářem. Ingemar Stenmark sebral mnoho úspěchů ve sjezdovém lyžování. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista Gert Fredriksson, čtyři lyžaři Sixten Jernberg, Gunde Svan a Thomas Wassberg a jezdec na koni Henri Saint Cyr, tři zlaté mají krasobruslař Gillis Grafström, střelci Vilhelm Carlberg, Alfred Swahn a Oscar Swahn, kanoistka Agneta Anderssonová, rychlobruslař Tomas Gustafson, lyžař Marcus Hellner, zápasníci Ivar Johansson a Carl Westergren a oštěpař Eric Lemming.

Za zakladatele národa Švédové považují krále Gustava I. Vasu. Gustav II. Adolf stál v čele Švédska v době jeho největší expanze. Lennart Torstenson je slavným vojevůdcem z dob Třicetileté války. Známým rebelem byl Engelbrekt Engelbrektsson. Christopher Polhem je otcem industrializace a modernizace Švédska. Sociální demokrat Tage Erlander vytvořil švédský sociální stát. Olof Palme se zapsal do srdcí Švédů jako oběť záhadného atentátu. Raoul Wallenberg zachránil za druhé světové války tisíce Židů, podobně se vyznamenal Folke Bernadotte. Brigita Švédská je nejoblíbenější švédská světice. Roku 1908 získal Nobelovu cenu za mír pacifista Klas Pontus Arnoldson, roku 1921 švédský premiér Hjalmar Branting, roku 1930 arcibiskup Nathan Söderblom, roku 1961 generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld. Hans Blix byl předsedou Mezinárodní organizace pro atomovou energii v době, kdy vyšetřovala Černobylskou jadernou havárii. Lennart Johansson byl nejdéle sloužícím prezidentem evropské fotbalové asociace UEFA.

Z ostatních oblastí vzpomeňme cestovatele Svena Hedina, zakladatele obchodního řetězce IKEA Ingvara Kamprada či zakladatele videoherní firmy Mojang Markuse Perssona.

Významná švédská menšina žije tradičně ve Finsku. Za její nejvýznamnější představitele lze považovat Adolfa Erika Nordenskiölda, Tove Janssonovou, Johana Ludviga Runeberga a Zachrise Topeliuse. Všichni jmenovaní jsou ovšem ve Finsku považováni také za Finy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistiska Centralbyrån. Retrieved 29 July 2015.
  2. Finnish Population Registry Center 31.12.2008
  3. Ewa Hedlund (2011) "Utvandrare.nu – Från emigrant till global svensk". Föreningen svenskar i världen. p. 42 ISBN 978-91-979795-0-4
  4. US Census Bureau
  5. Statistics Canada - Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories
  6. Suecia en Argentina
  7. About us [online]. LondonSwedes. Approximately 100 000 Swedes live in London and the UK, with about 500 000 Swedish tourists visiting the UK capital annually.. [1]. (anglicky) 
  8. Personer med innvandringsbakgrunn, etter innvandringskategori, landbakgrunn og kjønn SSB, retrieved 13 July 2015
  9. Fakta om Norge [online]. Utlandsjobb.nu. 90 000 svenskar bor i Norge. [2]. (anglicky) 
  10. 2006 Australian Census Reports 30,375 people of Swedish Ancestry
  11. http://www.ine.es/jaxi/Datos.htm?path=/t20/e245/p04/provi/l0/&file=00000010.px
  12. Minahan, James(2000). One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groupsGreenwood Publishing Group, 769. ISBN 0313309841. Ověřeno k May 25, 2013. “Germanic nations:.. Swedes...” 
  13. Pavlovic, Zoran(2007). EuropeInfobase Publishing, 53. ISBN 1-4381-0455-3. Ověřeno k 9 March 2014. “Germanic stock includes Germans, Swedes, Norwegians, Danes, Dutch (Flemish), and English (Anglo-Saxon)” 
  14. http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx Foreign background include foreign-born and Swedish-born with two foreign-born parents
  15. a b Beskrivning av Sveriges befolkning 2006 [Formát PDF]. Stockholm: Statistiska centralbyrån, 2007-11-30, [cit. 2008-02-04]. Dostupné online. (švédsky) 
  16. Svenska Akandemiens ordbok [online]. Stockholm: Svenska Akademien, 1999, rev. 2007-12-13, [cit. 2008-02-04]. Kapitola Svear. Dostupné online. (švédsky) 
  17. LECHE, V., et al. Nordisk familjebok. Svazek 27. Stockholm : Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1918. Dostupné online. Kapitola Sverige, s. 1129–1130.  
  18. NORÉEN, Adolf. Nordens äldsta folk- och ortnamn. Fornvännen. 1920, roč. 15, s. 23–50. Dostupné online. ISSN 1404-9430.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]