Adam Afzelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Afzelius
Adam Afzelius by CF Breda.jpg
Narození 7. října 1750
Larv
Úmrtí 30. ledna 1837 (ve věku 86 let)
Katedrála v Uppsale
Zaměstnavatel Uppsalská univerzita
Ocenění člen Královské společnosti
Rodiče Arvid Afzelius
Příbuzní Johan Afzelius
Per von Afzelius
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Afzelius (8. říjen 1750, Larv20. leden 1837, Uppsala) byl švédský botanik, poslední žák Carla Linného.[1] Jeho botanická zkratka je Afzel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1777 začal učit orientální jazyky na Uppsalské univerzitě, roku 1785 se stal asistentem botaniky a roku 1812 profesorem lékařství.[1] V roce 1793 byl zvolen do Královské švédské akademie věd. V letech 1792-1796 se zúčastnil anglické výpravy do západní Afriky[1] a podal přitom cenné informace o geografii, flóře, klimatu a přírodních zdrojích této části světa. V letech 1797-1798 byl sekretářem na švédském velvyslanectví v Londýně,[1] v této době se stal též členem britské Královské společnosti.

Jeho bratři, chemik Johan Afzelius a lékař Pehr von Afzelius, byli rovněž významnými pedagogy Uppsalské univerzity.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Genera plantarum guineensium (Uppsala 1804)
  • Stirpium in Guinea medicinalium species novae (Uppsala 1818)
  • Stirpium in Guinea medicinalium species cognitae (Uppsala 1825).

V roce 1823 publikoval Linnéův životopis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Afzelius na anglické Wikipedii.

  1. a b c d MÖLLEROVÁ, Jana. Homo botanicus: Afzelius, Adam. Botany.cz [online]. 2010-02-22 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]