Erik Axel Karlfeldt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erik Axel Karlfeldt
Anders Zorn - Erik Axel Karlfeldt i Zorngårdens matsal (1906).jpg
Narození 20. července 1864
Folkärna
Úmrtí 8. dubna 1931 (ve věku 66 let)
Engelbrekt
Místo pohřbení Folkärna kyrka
Povolání básník a spisovatel
Alma mater Uppsalská univerzita
Významná díla Písně pustin a lásky
Ocenění Velká cena Devíti (1916)
Nobelova cena za literaturu (1931)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik Axel Karlfeldt (20. července 1864, Folkärna - 8. dubna 1931, Stockholm), byl švédský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1931.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erik Axel Karlfeldt se narodil roku 1864 ve Folkärně v provincii Dalarna ve středním Švédsku jako syn sedláka. Původně se jmenoval Erik Axel Eriksson, ale roku 1889 přijal nové jméno. aby se distancoval od svého otce, který zbankrotoval a dostal se do vězení. Karlfeldt musel ukončit svá studia na univerzitě v Uppsale a živit se jako učitel a knihovník. Studia se mu podařilo dokončit až roku 1902.

V té době byl již úspěšným a známým básníkem, jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších představitelů švédského novoromantismu. Nechal se inspirovat především lidovým životem, selskou kulturní tradicí a přírodou rodného kraje, jehož dialekt při své tvorbě také používal. Na podkladě lidových pověr, pověstí, selských pořekadel a moudrostí dospěl Karlfeldt k bohatému, symbolickému jazyku. Originální jsou zejména jeho básně inspirované naivními selskými malbami na biblické motivy. Jeho lyrika je velmi melodická, přesto však složitá a plná hlubších motivů. Mnoho jeho básní bylo zhudebněno.

Karlfeldt byl uznávaný především ve své vlasti. Roku 1904 se stal členem Švédské akademie, roku 1905 byl zvolen členem Nobelova institutu akademie a roku 1907 členem Nobelova výboru. V roce 1916 získal Velkou cenu Devíti. Roku 1917 mu byl univerzitou v Uppsale udělen čestný doktorát. Roku 1918 Karlfedt odmítl přijmout Nobelovu cenu za literaturu vzhledem k pozici sekretáře komise, která o ceně rozhodovala. Byla mu proto udělena (v rozporu s propozicemi Alfreda Nobela, že cenu má dostat pouze žijící autor) jako prozatím jedinému laureátovi posmrtně roku 1931 „za básnické dílo“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

Švédský spisovatel Erik Axel Karlfeldt (1931)
  • Vidmarks och karleksvisor (1895, Písně pustin a lásky),
  • Fridolins visor (1898, Fridolinovy písně),
  • Fridolins lustgård (1901, Fridolinova zahrada),
  • Flora och Pomona (1906, Flora a Pomona),
  • Skalden lucidor (1912),
  • Flora och Bellona (1918, Flora a Bellona),
  • Hösthorn (1927, Roh podzimu).

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]