Anders Jonas Ångström

Anders Jonas Ångström
	Anders Jonas Ångström
	A. J. Ångström
Narození	13. srpna 1814 ; Lögdö, Švédsko
Úmrtí	21. června 1874 ; Uppsala, Švédsko
Místo pohřbení	Starý uppsalský hřbitov (59°51′20″ s. š., 17°37′37″ v. d.)
Alma mater	Uppsalská univerzita
Zaměstnavatelé	Uppsala Astronomical Observatory; Uppsalská univerzita
Ocenění	Rumfordova medaile (1872); zahraniční člen Královské společnosti
Manžel(ka)	Augusta Carolina Bedoire
Děti	Knut Johan Ångström; Anna Augusta Ångström
Příbuzní	Johan Ångström a Carl Arendt Ångström (sourozenci); Anders Knutsson Ångström (vnuk)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anders Jonas Ångström [ˈanˌdəʂ ˈjuːˌnas ˈɔŋˌstrøm] IPA (13. srpna 1814, Lögdö - 21. června 1874, Uppsala) byl švédský astronom a fyzik, jeden ze zakladatelů spektroskopie.

Obsah

Ångström studoval na univerzitě v Uppsale, kde v roce 1839 obdržel diplom učitelství fyziky. Poté šel získávat zkušenosti z astronomie na Stockholmskou observatoř; o několik let později se stal ředitelem astronomické observatoře v Uppsale.

Zabýval se studiem magnetického pole Země; přitom učinil různá pozorování změn intenzity magnetického pole v různých částech Švédska.

A. J. Ångström byl průkopníkem studia elektromagnetického spektra. V roce 1862 zjistil přítomnost dusíku v atmosféře Slunce.

Jeho jméno nese jednotka délky ångström^[1] označující 10⁻¹⁰ metru tj. desetinu nanometru a používaná například pro vyjádření rozměrů atomů, molekul nebo vlnové délky světla.
Byl podle něj také pojmenován impaktní kráter Angström na přivrácené straně Měsíce^[2]^[1] a asteroid č. 42487^[zdroj?].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anders Jonas Ångström na francouzské Wikipedii.

↑ ^a ^b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Brayley, str. 64, č. mapového listu 19, ISBN 978-80-7151-269-1
↑ Crater Angström on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)