Anders Jonas Ångström
| Anders Jonas Ångström | |
 A. J. Ångström |
|
| Narození | 13. srpna 1814 Lögdö,  Švédsko |
|---|---|
| Úmrtí | 21. června 1874 Uppsala, Švédsko |
| Místo odpočinku | Starý uppsalský hřbitov |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | fyzik, astronom a vysokoškolský pedagog |
| Děti | Knut Johan Ångström |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| syn | Knut Johan Ångström |
|---|---|
| vnuk | Anders Knutsson Ångström |
Anders Jonas Ångström [ˈanˌdəʂ ˈjuːˌnas ˈɔŋˌstrøm] IPA (13. srpna 1814, Lögdö - 21. června 1874, Uppsala) byl švédský astronom a fyzik, jeden ze zakladatelů spektroskopie.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Ångström studoval na univerzitě v Uppsale, kde v roce 1839 obdržel diplom učitelství fyziky. Poté šel získávat zkušenosti z astronomie na Stockholmskou observatoř; o několik let později se stal ředitelem astronomické observatoře v Uppsale.
Zabýval se studiem magnetického pole Země; přitom učinil různá pozorování změn intenzity magnetického pole v různých částech Švédska.
A. J. Ångström byl průkopníkem studia elektromagnetického spektra. V roce 1862 zjistil přítomnost dusíku v atmosféře Slunce.
Odkazy na Ångströmovo jméno[editovat | editovat zdroj]
- Jeho jméno nese jednotka délky ångström[1] označující 10−10 metru tj. desetinu nanometru a používaná například pro vyjádření rozměrů atomů, molekul nebo vlnové délky světla.
- Byl podle něj také pojmenován impaktní kráter Angström na přivrácené straně Měsíce[2][1] a asteroid č. 42487[zdroj?].
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anders Jonas Ångström na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Brayley, str. 64, č. mapového listu 19, ISBN 978-80-7151-269-1
- ↑ Crater Angström on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Anders Jonas Ångström ve Wikimedia Commons
