William Gilbert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
William Gilbert
Narození 24. května 1544
Colchester
Úmrtí 30. listopadujul. / 10. prosince 1603greg. (ve věku 59 let)
Londýn
Příčina úmrtí dýmějový mor
Alma mater St John’s College
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Gilbert (24. května 1544, Colchester30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec. Je považován za otce vědy o elektřině a magnetismu. Názvy jako „elektřina“, „elektrická síla“ a „elektrická přitažlivost“ pocházejí právě od něho.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl soudce. Vystudoval lékařství na Saint John College v Cambridge a v Oxfordu. V roce 1569 zahájil lékařskou praxi. V roce 1600 se stal prezidentem Royal College of Physicians. Byl osobním lékařem královny Alžběty I. a jejího syna Jakuba I. K fyzice ho přivedly až četné cesty po Evropě.

Byl celoživotním starým mládencem. Zemřel na mor.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1600 publikoval první a zároveň také nejvýznamnější knihu postihující fenomén elektřiny a magnetismu – De Magnete, Magneticisque Corporibus et de Magno Magnete Tellure (O magnetu, magnetických tělesech a velkém magnetu zemském). V šesti dílech popsal šest stovek pokusů s magnety a elektřinou, a to tak přesně, že jsou i dnes snadno replikovatelné. Zelektrizoval mnohé látky, například jantar. Následně usoudil, že přitažlivá síla magnetu a takto zelektrizovaného jantaru nemá stejnou fyzikální povahu, což ovšem nebylo zcela správné.[1] Objevil ale, že elektrický náboj i magnetickou přitažlivost těles lze zrušit vystavením ohni. Zavedl pojem magnetické indukce. Revoluční byly zejména jeho závěry o magnetismu planety. Definoval magnetické póly Země a spočítal, že leží nedaleko zeměpisných pólů - a proto také funguje kompas. Do té doby stále vládla představa, že někde u severního pólu se tyčí obrovské magnetické hory, k nimž vlastně střelka kompasu ukazuje.[2]

Sestrojil první elektroskop (Gilbertovo versorium).

Jeho bratr vydal po Williamově smrti, roku 1651, nedokončené, ale závažné dílo De Mundo Nostro Sublunari Philosophia Nova, kde se zabývá astronomií a hájí Koperníkův heliocentrismus a také Koperníkův názor, že Země se otáčí kolem své osy.[3] Přitažlivé síly mezi planetami ovšem vysvětloval striktně magnetismem (ostatně ještě i Galileo tak činil).

Gilbert (značka Gb) je dnes již nepoužívaná jednotka magnetického či magnetomotorického napětí (1 Gb = 0,795775 A).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BUREŠ, Jiří. William Gilbert - elektřina a magnetismus | životopis. www.converter.cz [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. William Gilbert | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. William Gilbert | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-09]. (anglicky)