Loránd Eötvös
| Loránd Eötvös | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. července 1848 Pešť |
| Úmrtí | 8. dubna 1919 (ve věku 70 let) Budapešť |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi (47°29′47″ s. š., 19°5′15″ v. d.) |
| Bydliště | Maďarsko |
| Občanství | Maďarsko |
| Alma mater | Piaristické gymnázium v Budapešti (1860–1865) Královská akademie v Trnavě (1865–1867) Univerzita Heidelberg (1867–1870) |
| Povolání | fyzik, matematik, vysokoškolský učitel, politik, inženýr, vynálezce a horolezec |
| Zaměstnavatel | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1871–1919) |
| Politická strana | Liberální strana |
| Děti | Ilona von Eötvös Rolanda von Eötvös |
| Rodiče | Josef Eötvös a Ágnes Rosty[1] |
| Příbuzní | Boldizsár Horvát (tchán) |
| Funkce | člen Sněmovny magnátů (1885–1918) Předseda Maďarské akademie věd (1889–1905) předseda (od 1891) Minister of Education and Religious Affairs of Hungary (1894–1895) poslanec maďarského Národního shromáždění (1894) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény (maďarsky Vásárosnaményi Báró Eötvös Loránd; 27. července 1848, Budín – 8. dubna 1919, Budapešť) byl maďarský fyzik. Nejznámější jsou jeho práce v oblasti gravitace a povrchového napětí. Byl jedním z nejlepších experimentátorů přelomu 19. a 20. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1848, v roce maďarské revoluce. Jeho otec József Eötvös byl významným básníkem, spisovatelem a liberálním politikem, který hrál významnou roli v maďarském intelektuálním a politickém životě. V době Lorándova narození zastával funkci ministra vlády.
Loránd Eötvös nejprve studoval práva, ale brzy přešel na studia fyziky, kterou odešel studovat do Heidelbergu a pruského Königsbergu. Po obdržení doktorátu se vrátil do Maďarska, kde po zbytek života působil na budapešťské universitě, nejdříve jako docent a od roku 1872 jako profesor. Mezinárodně známým se stal díky pracím v oblasti povrchového napětí kapalin (Eötvösův zákon) a inovátorskými experimenty při zkoumání gravitace.
Nejvýznamnějším počinem byly jeho vysoce přesné experimenty s torzními vahami, pomocí kterých dokázal působení Coriolisovy síly, především pak rovnost mezi tíhovou a setrvačnou hmotností. Tento důkaz ekvivalence obou hmotností posloužil Albertu Einsteinovi jako východisko pro budování obecné teorie relativity, za což ho Einstein ocenil formou děkovného dopisu.
Eötvös byl rovněž vášnivým horolezcem a rád jezdil na koni. Nebyl jen významným vědcem, ale také významnou společenskou osobností. V letech 1889–1894 byl předsedou Maďarské akademie věd a v letech 1894–1895 zastával funkci ministra kultury. Založil Maďarskou matematickou a fyzikální společnost.
Na jeho počest byla v roce 1950 budapešťská universita přejmenována na Universitu Loránda Eötvöse. Je po něm pojmenován také kráter Eötvös na odvrácené straně Měsíce.[2] Jeho jméno nese také skalnatý dvojitý vrchol Cima di Eötvös (2825 m n. m.) na hřebenu Cadini di Misurina v Dolomitech.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loránd Eötvös na Wikimedia Commons
