Werner von Siemens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Werner von Siemens
Wvs 1885.jpg
Narození13. prosince 1816 nebo 1816
Lenthe
Úmrtí6. prosince 1892 nebo 1892 (ve věku 75–76 let)
Charlottenburg
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníSüdwestkirchhof Stahnsdorf
Alma materKatharineum
Povolánípodnikatel, ženista, vynálezce, inženýr, politik a železniční inženýr
Oceněníkomtur Řádu Františka Josefa (1873)
Commander's Cross of the Order of the Crown of Prussia (1878)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1886)
čestný doktor Univerzity v Heidelbergu (1886)
Řád svatého Michala (1892)
Politická stranaDeutsche Fortschrittspartei
ChoťMathilde Siemens (1852–1865)[1]
DětiArnold von Siemens[2][1]
Georg Wilhelm von Siemens[2][1]
Anna Zanders[1]
Carl Friedrich von Siemens[2][1]
Käthe Pietschker[1]
RodičeChristian Ferdinand Siemens[1][3]
PříbuzníHans Siemens[1], Ferdinand Siemens[1], Friedrich Siemens[2][1], Carl Wilhelm Siemens[2][1], Carl Heinrich von Siemens[2], Walter Siemens[1] a Otto Siemens[1] (sourozenci)
Hermann von Siemens (vnuk)
FunkceMember of the Prussian House of Representatives
PodpisWerner von Siemens – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Werner von Siemens (13. prosinec 18166. prosinec 1892) byl německý vynálezce a průmyslník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v pruském městečku Lenthe blízko Hannoveru. Byl čtvrtý ze šestnácti dětí Christiana Ferdinanda Siemense, který se živil pronajímáním statků. Jeho otec a babička byli jeho prvními učiteli. Později navštěvoval rok měšťanskou školu v Schönbergu, tři roky ho učil soukromý učitel a tři roky studoval na gymnáziu Katharineum v Lübecku. Studium skončil předčasně, ale i přesto se chtěl vzdělávat dále na univerzitě. Zajímaly ho hlavně přírodní vědy, ale na univerzitu nenastoupil, protože rodině se nedostávalo prostředků. Proto mladý Werner Siemens nastoupil jako devatenáctiletý do armády, kde sloužil celých 14 let. Díky tomu mohl na Dělostřelecké a technické akademii v Berlíně tři roky studovat fyziku, chemii, matematiku a balistiku.

Svůj první pruský patent obdržel roku 1842 za objev principu galvanického postříbřování a pozlacování. V roce 1847 založil společně s Johannem Georgem Halskem (1814–1890) firmu Telegraphen Bau-Anstalt von Siemens & Halske, nyní Siemens AG.[4] Jeho největším vynálezem bylo dynamo, ale významně vylepšil i telegraf. Pokládání telegrafních kabelů se stalo jádrem podnikání firmy Siemens.[5]

Jeho bratři Hans (1818–1867), Carl Wilhelm (1823–1883), Friedrich (1826–1904) a Carl Heinrich (1829–1906) byli také podnikateli a vynálezci.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1860 byl Werneru Siemensovi propůjčen čestný doktorát berlínské univerzity. Na Světové výstavě 1867 v Paříži, kde Siemens prezentoval svůj generátor pracující na dynamoelektrickém principu, byl vyznamenán Řádem čestné legie. V roce 1874 byl Werner Siemens přijat za člena Pruské akademie věd, kde pravidelně přednášel a publikoval. 18. ledna 1886 byl vyznamenán řádem Pour le Mérite „za vědu a umění“. Byl členem „Berlínské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii“. V roce 1887 byl zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina.

Za svůj přínos vědě a společnosti byl Werner Siemens císařem Fridrichem III. povýšen 5. května 1888 do šlechtického stavu. Jeho jméno nese jednotka elektrické vodivosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Deutsche Biographie. Dostupné online. [cit. 2021-09-28]
  2. a b c d e f Německá národní knihovna, Státní knihovna Berlín, Bavorská státní knihovna, Rakouská národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-09-28]
  3. Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02]
  4. Werner von Siemens (1816-1892)
  5. BŘEZINOVÁ, Jana. Werner von Siemens: Úspěšný podnikatel, který zůstal v srdci vynálezcem. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]