Impaktní kráter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Impakt. Tento článek pojednává o kráterech. O počtu citací ve vědeckých časopisech pojednává článek Impakt faktor.
Impaktní kráter Tycho na Měsíci s výrazným středovým kopcem

Impaktní kráter je prohlubeň vždy kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek). Impaktní krátery vznikají nárazem jiného tělesa a mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Dno typického impaktního kráteru leží níže než jeho okolí. Jeho vyvýšený okraj se prudce svažuje do středu kráteru a pozvolna vnějším směrem. Velikost kráteru především záleží na velikosti dopadajícího tělesa (projektilu), na jeho rychlost při dopadu a jeho složení. Velikost kráteru je také významně ovlivňována vlastnostmi cílového tělesa.

Ve sluneční soustavě vznikly impaktní krátery na všech tělesech s pevným povrchem. Na některých velkých tělesech však byly později zahlazeny geologickou činností, tou se rozumí, tavení, pohyb kontinentů (to platí jen pro Zemi), vulkanizmus (např. měsíce ovlivněné slapovými silami velkých planet). Například na Zemi se jich dochovalo přibližně 188 a další stále přibývají, výzkum v tomto oboru se odvíjí od požadavků těžebních firem, které dopadové struktury vyhledávají pro těžbu vzácných surovin. Na menších tělesech se uvedené geologické síly neprojevují.

V některých případech může vznikat zvláštní typ kráteru tzv. pedestal crater ( komplexní kráter, záleží na typu a hustotě horniny nárazového materiálu a hustotě daného impaktoru, úhlu a rychlosti dopadu ), kdy zůstane kráter spolu s vyvrženým materiálem vlivem eroze vyvýšen nad okolí.

Vznik impaktního kráteru[editovat | editovat zdroj]

Impaktní krátery vznikají při srážce dvou pevných těles v planetární soustavě. Nejvíce impaktních kráterů na povrchu planet a měsíců ve sluneční soustavě pochází z období jejího dotváření v době asi před 4,5 – 4 miliardami let. V této době probíhalo intenzivní tzv. pozdní kosmické bombardování.

Samotný impaktní proces, při kterém impaktní kráter vzniká, se dá rozdělit do tří fází:

Dotyk a stlačení[editovat | editovat zdroj]

Ries Impact 1 de.png

Je nejkratší ze všech fází a začíná při něm předávání kinetické energie a hybnosti do podloží zasaženého tělesa. Od místa dotyku se šíří rázová vlna – dopadajícím tělesem i podložím cíle dopadu. Obě tělesa jsou stlačována (až na tlak několik terapascalů), prudce se ohřívají a dopadající těleso brzdí a dochází k odpařování hornin. Materiál cíle i dopadajícího tělesa se vlivem zahřátí roztaví a částečně vypaří a ve formě těžkých plynů. Během této fáze dojde k přenosu kinetické energie a hybnosti do podloží cíle v místě dopadu a těleso se z 95% vypaří.

Vyhloubení kráteru[editovat | editovat zdroj]

Ries Impact 2.png

Rozžhavený materiál je na místě odpařen a dostává se zpět do atmosféry ve formě těžkých plynu které postupně dopadají na zem. Podle velikosti dopadajícího tělese může tato fáze trvat jen několik sekund až minut – čím větší je dopadající těleso, tím větší množství materiálu bylo roztaveno. Velikost kráteru je 20krát až 30krát větší než byla velikost tělesa před dopadem.

Závěrečné dotváření vyhloubeného prostoru[editovat | editovat zdroj]

Ries Impact 3.png

Po dopadu výtrysků materiálů z první fáze a po zastavení taveniny se materiál začne vlastní tíhou vracet zpět do vyhloubeného prostoru . Stlačené podloží cíle v místě dopadu pod dnem kráteru vypruží vzhůru. U kráterů malých velikostí dojde jen k sesutí materiálů se stěn kráteru. U velkých kráterů kromě toho stlačené podloží vypruží zpět a dojde k vytvoření středového kopce. Usazením vyvrženého materiálu, vytvořením okraje a případně středového kopce je celý proces ukončen. V některých případech může u největších kráterů a pánví trhlinami v rozpraskaném podloží docházet k pronikání magmatu ze žhavého nitra cíle do dna kráteru a zalít jeho dno. U největších impaktů na Měsíci tak došlo k vytvoření měsíčních moří (mare).

Impaktní krátery na Zemi[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]