Portál:Astronomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Projekt-astronomie-logo.svg
Projekt-astronomie-logo.svg
Astronomický portál

e

Nuvola apps kpdf2.png

Článek měsíce

Radiální rychlosti hvězd v galaxii M 87

Messier 87

Messier 87 (M87, také NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxiesouhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně. Je známá zejména díky velmi vysokému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich přibližně 12 000, kdežto Mléčná dráha jich má v porovnatelné vzdálenosti asi 200. Je od Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let a objevil ji francouzský astronom Charles Messier 18. března 1781.

Již v roce 1947 byl na souřadnicích galaxie M87 pozorován výrazný zdroj rádiových vln, který byl označen Virgo A. V letech 1969–1970 bylo zjištěno, že výrazná část rádiových vln vychází z oblastí ležících podél výtrysku pozorovaného ve viditelném světle, který objevil již v roce 1918 Heber Curtis na Lickově observatoři.

Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila první bodový zdroj rentgenového záření později označovaný jako Virgo X-1. Následná rentgenová pozorování prováděná pomocí družice High Energy Astronomy Observatory 1 a Einsteinovy rentgenové observatoře ukázala složitý zdroj záření zahrnující aktivní galaktické jádro M87.

Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která je jednou z nejhmotnějších známých černých děr – nejnovější měření z roku 2016 zjistilo hmotnost 7,22×109 hmotností Slunce (černá díra v naší galaxii má hmotnost 3,7×106 hmotností Slunce). Galaxie M87 se pak stala důležitým základem pro ověřování postupů odhadujících hmotnost ústředních obřích černých děr v galaxiích.

M87 je také silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru. Toto záření je z galaxie pozorováno už od konce 90. let 20. století. Nejpravděpodobnějším zdrojem gama záření je sama obří černá díra.

Zajímá mě více...

e

Question.svg

Zajímavosti

Víte, že

hnědý podtrpaslík WISE 0855–0714 je s teplotou -50 až -15 °C nejchladnějším známým hvězdným objektem ve vesmíru?

Dráhy hyperrychlých hvězd okolo naší galaxie

… takzvané hyperrychlé hvězdy – tedy hvězdy, které mají rychlost umožňující jim opustit jejich galaxii – byly v roce 2018 díky přesným měřením družice Gaia objeveny i ve Velkém a Malém Magellanovu oblaku?

… prvním člověkem, který prosazoval vypouštění astronomických dalekohledů do vesmíru, byl brzo po druhé světové válce Lyman Spitzer, po kterém byl později pojmenován Spitzerův vesmírný dalekohled?

… radioteleskopy ALMA, které byly původně navrženy především pro pozorování chladných oblastí vesmíru, byly přičiněním českých vědců z Astronomického ústavu upraveny i pro pozorování Slunce?

… stáří prvních dochovaných útvarů na Merkuru, Zemi a Marsu se odhaduje na několik miliard let, zatímco u Venuše jen na 800 milionů let?

e

News subscribe.png

Historické události měsíce

e

Wikify.svg

Chybějící důležité články

Články, které by bylo vhodné vytvořit:Luboš BrátEpsilon Indi BBGravitační přitažlivostPrůchod perihelemStřední denní pohybJindřich ZemanC/1996 B2 (Hyakutake)AstrografHobby–Eberly TelescopeSubaru (dalekohled)Southern African Large TelescopeSubmilimetrová astronomiePolární jetRoss 128Galaktický rovníkAsteroidy typu CAsteroidy typu SAsteroidy typu MApollo (planetka)Hvězdy populace IHvězdy populace IINGC 2346NGC 6751NGC 3918NGC 5189NGC 5307NGC 6565Lokální bublinaVesmírná observatoř


e

KStars icon oxygen hicolor.svg

Vybraný obrázek

Sirius A and B Hubble photo.jpg
Psí hvězda Sírius. Na tomto snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu je nejjasnější hvězda noční oblohy Sírius (jasnost -1,46 mag.). Sírius je součástí souhvězdí Velkého psa a leží ve vzdálenosti asi 8,6 světelných roků od Slunce. Na tomto snímku vidíme hlavní hvězdu Sírius A a jeho menšího společníka Síria B.

e

Nuvola apps klipper.png

Témata

astronomie

gama-astronomie · rentgentová · gravitační · ultrafialová · optická · infračervená · mikrovlnná · radioastronomie · neutrinová

hvězdná astronomie

souhvězdí · hvězda · Hertzsprungův-Russellův diagram · pulsar · černá díra

galaktická astronomie

galaxie · mlhovina · hvězdokupa · mezihvězdné prostředí · Hubbleova klasifikace galaxií · Galaxie Mléčná dráha · galaktické jádro

extragalaktická astronomie

Místní skupina galaxií · kupa galaxií · nadkupa galaxií · Místní nadkupa galaxií · galaktická výduť · pozorovatelný vesmír

planetologie

naleznete na Portálu Planetární vědy

kosmonautika

naleznete na Portálu Kosmonautika

ostatní

nebeská mechanika · astrofyzika · kosmologie · hvězdárna · dalekohled · temná hmota · vznik a vývoj vesmíru · Velký třesk

astronomické organizace

Astronomický ústav AV ČR · Česká astronomická společnost · Evropská jižní observatoř · Mezinárodní astronomická unie

Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii Nejlepší články:


Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii Dobré články:

e

Crystal Clear kdmconfig-danger.png

O portálu

Na tento portál můžete odkazovat šablonou {{Portály|Astronomie}}, umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi. Vizte tento návod.